ZPRAVODAJ

Jak ovlivňuje počasí naše plány

A proč nás vlastně počasí zajímá? Pojďme si to uvést na obyčejném praktickém příkladu. 

Když jsme na horách v létě a víme, že přes den bude hodně svítit sluníčko, pak bychom měli vyrazit na cestu brzy zrána. Ve vyšších polohách bude tát sníh a kameny pod ním budou s každým stupněm víc a víc nestabilní. Nehledě na potůčky vody, které se zčistajasna objeví na místech, kde ještě chvilku předtím nic nebylo. A samozřejmě se nám může změnit výstraha před lavinovým nebezpečím.

Na druhou stranu po chladné noci pod jasnou oblohou můžeme očekávat, že bude terén po ránu tvrdý a zmrzlý. A na to bychom měli mít připravenou výbavu – vhodné boty, případně mačky atd.

A dále se seznamte se základními vysokohorskými fakty. Například, že i v létě se na jižních svazích stále drží sníh zhruba nad 2 500 metry. A na severních svazích ho můžete čekat už okolo 2 000 metrů. Nebo, že ve vysokých horách klesá teplota přibližně o půl stupně s každými 100 metry. 

Naučte se číst z povětrnostních map

Porozhlédněte se také po místních povětrnostních mapách a najděte si, kde se pohybují tlakové výše a níže. Ty se na mapách zobrazují pomocí čar – izobar a označují se písmeny V (výše) a N (níže).

Tlakové výše

Tlaková výše se vyznačuje stabilním, klidným počasím s malou oblačností a minimálními výkyvy srážek. Má často inverzní charakter, tzn. že na horách je tepleji než v údolí. Oblasti s tlakovou výší máme rádi a minimálně po několik dnů nám dávají příslib parádního výšlapu bez nečekaných komplikací.

Tlakové níže

Tlakové níže naopak vůbec rádi nemáme. Jsou plné oblačnosti, srážek, prudkého větru a vývoj počasí je značně nepředvídatelný (čím blíže středu v dané oblasti, tím hůř). Tlakové níži často předchází teplá fronta. Žádná výhra to ale není. Typickým znakem jsou také „halo” jevy (kruhy kolem slunce nebo měsíce).