Hledaný výraz musí mít více jak 2 znaky.
Tlakové výše a níže, fény, bouřky, pasáty, horský vítr, déšť, monzuny, kroupy, sníh, bóry... V horských a lezeckých oblastech nás mohou potrápit všelijaké rozmary počasí a mohou (nebo spíš musí) ovlivnit plánování našich výletů a túr. Pojďme se proto o počasí na horách pobavit o něco víc.
Informace o počasí je pro plánování horských túr zcela zásadní. Zajímají nás nejen předpovědi typické pro dané roční období, místo a nadmořskou výšku, ale i možné zhoršení počasí. Povětří se na horách mění velmi často a rychle, takže musíme být připraveni na všechno. O to víc, když s sebou nemáme zkušeného horského vůdce, který umí v dané lokalitě plánovat výšlap už jen podle vlastního úsudku a poradí si s kdejakou situací.
Jak ovlivňuje počasí naše plány
A proč nás vlastně počasí zajímá? Pojďme si to uvést na obyčejném praktickém příkladu.
Když jsme na horách v létě a víme, že přes den bude hodně svítit sluníčko, pak bychom měli vyrazit na cestu brzy zrána. Ve vyšších polohách bude tát sníh a kameny pod ním budou s každým stupněm víc a víc nestabilní. Nehledě na potůčky vody, které se zčistajasna objeví na místech, kde ještě chvilku předtím nic nebylo. A samozřejmě se nám může změnit výstraha před lavinovým nebezpečím.
Na druhou stranu po chladné noci pod jasnou oblohou můžeme očekávat, že bude terén po ránu tvrdý a zmrzlý. A na to bychom měli mít připravenou výbavu – vhodné boty, případně mačky atd.
Počasí ovlivňuje náš itinerář, časový rozvrh, plánování míst výstupu a samozřejmě i výbavu, kterou musíme mít s sebou.
Sledujte předpovědi a seznamte se se základními fakty
Než kamkoliv vyrazíte, sežeňte si všechny druhy předpovědí, které máte k dispozici. S narůstajícím časem se samozřejmě snižuje jejich přesnost a pravděpodobnost, ale jak se říká, lepší než nic. O počasí se ovšem neinformujte jen tak z televize nebo jakýchkoliv nepodložených zdrojů. Hledejte přímo u pramene – v místních meteorologických stanicích tam, kam jedete (tamní weby), popřípadě u místních lidí.
- krátkodobá předpověď na 12-24 hod.
- střednědobá předpověď 24-72 hod.
- dlouhodobá předpověď 72 hod. a více
A dále se seznamte se základními vysokohorskými fakty. Například, že i v létě se na jižních svazích stále drží sníh zhruba nad 2 500 metry. A na severních svazích ho můžete čekat už okolo 2 000 metrů. Nebo, že ve vysokých horách klesá teplota přibližně o půl stupně s každými 100 metry.
Naučte se číst z povětrnostních map
Porozhlédněte se také po místních povětrnostních mapách a najděte si, kde se pohybují tlakové výše a níže. Ty se na mapách zobrazují pomocí čar – izobar a označují se písmeny V (výše) a N (níže).
Tlakové výše
Tlaková výše se vyznačuje stabilním, klidným počasím s malou oblačností a minimálními výkyvy srážek. Má často inverzní charakter, tzn. že na horách je tepleji než v údolí. Oblasti s tlakovou výší máme rádi a minimálně po několik dnů nám dávají příslib parádního výšlapu bez nečekaných komplikací.
Tlakové níže
Tlakové níže naopak vůbec rádi nemáme. Jsou plné oblačnosti, srážek, prudkého větru a vývoj počasí je značně nepředvídatelný (čím blíže středu v dané oblasti, tím hůř). Tlakové níži často předchází teplá fronta. Žádná výhra to ale není. Typickým znakem jsou také „halo” jevy (kruhy kolem slunce nebo měsíce).
U vysokohorských stezek a lezeckých cest ovlivňuje počasí i stupně obtížnosti. Například za deště můžeme klasifikaci navýšit vždy alespoň o jeden stupeň. Z jedničky je dvojka, z dvojky trojka atd.
Bouřky na horách
Samotnou speciální kapitolou jsou pak v létě na horách odpolední a večerní bouřky z tepla, které nelze dokonale předvídat, ale počítat s nimi musíme. Vždycky bychom měli plánovat trasu tak, abychom měli možnost úniku z otevřených vrcholů a hřebenů hor do údolí a mezi stěny.
Jak přestát bouřku v divočině, otevřené krajině, lese nebo kdekoliv jinde? A jak poskytnout první pomoc při zásahu bleskem? Přečtěte si víc.
A na závěr snad už jen malá rada. Na horách vždy počítejte s tím, že pokud se nedostanete včas do bezpečí, může vás počasí odříznout i na několik dní a nocí. Každý by na to měl myslet při balení a mít bez debat maximum výbavy pro přežití.
Další články
Wilhelm Gustloff: největší námořní katastrofa všech dob
Parník Wilhelm Gustloff sloužil na konci druhé světové války jako německá evakuační loď a po torpédování sovětskou ponorkou na něm zahynulo přes 9 000 osob, především civilistů. Celý příběh dodnes budí...
Příběhy trosečníků: zkáza letu 571
Příběh letu uruguayských aerolinií č. 571 patří k jednomu z nejsilnějších příběhů 20. století. Díky odvaze a odhodlání dokázalo šestnáct lidí přežít 72 dní v nadmořské výšce 3 500 m n. m. Mělo to ovšem...
John Donohue a jeho šílená pivní cesta do vietnamské války
V listopadu roku 1967 vyrazil americký veterán John „Chickie“ Donohue na vlastní pěst do pekla vietnamské války. V batohu měl pouze seznam svých přátel ze sousedství, osobní dopisy a hromadu piva....
Příběhy trosečníků: Shackletonova expedice
V dnešním článku se zaměříme na osudy Shackletonovy transantarktické expedice. Tento muž, zastíněný svými známějšími kolegy Amundsenem a Scottem, dokázal i po ztroskotání v ledové pustině udržet kázeň...