ZPRAVODAJ

Když Vás zastihne venku

Pokud máte tu smůlu a bouřka Vás zastihla bez bezpečného úkrytu, existuje několik tipů, jak redukovat šanci na zásah bleskem.

První pravidlo je jasné: nepanikařte! Buďte v klidu a udělejte několik základních úkonů. Opusťte otevřená místa, vrcholky kopců a místa s blízkými vodními plochami. Další instrukce jsou rozdílné podle míst, kde se ocitnete.

V lese – Najděte si seskupení menších stromů, které jsou obklopeny vysokými stromy. Další možností je „důlek“ obklopený hlínou. Vyhněte se osamělým stromům a jiným vysokým objektům v okolí.

V otevřené krajině – Najděte si nízko položené místo, nejlépe v údolí a pokuste se představovat co nejmenší terč pro blesk. Toho dosáhnete dřepem, kdy budete mít paty u sebe, hlavu mezi koleny a zakryté uši. Minimalizujte svůj kontakt se zemí a rozhodně si nelehejte!

Kdekoli jinde – Pokuste se najít si úkryt, ale rozhodně si nestavte stan. Ve všech případech se vyhnete vodě a vysokým objektům.

Myšlenka, že elektronika a kovy na oblečení přitahují blesk, je mylná, takže se nezdržujte odstraněním těchto věcí. Avšak, výška, tvar a izolace jsou dominantním faktorem, který ovlivní, kam blesk dopadne. Takže pokud máte ve zvyku nosit na batohu připnutý deštník, slunečník a nebo podobnou, vysokou a špičatou věc, buďte v pozoru. Vyhněte se i takovým předmětům v okolí, vysoké ploty či dráty mohou blesk přitáhnout. Pokud už blesk udeří někam ve Vašem okolí, smrtící úlomky mohou vzniknout při jeho dopadu. Pokud je Vás ve skupině více, držte se alespoň 6 metrů od sebe, minimalizuje to šanci na zásah více lidí najednou.

Provedení operace

Operace Mincemeat byla schválena a naplánovaná na duben. Zbývalo již jen vytvořit ony přísně tajné dokumenty, které měly skončit v německých rukou. Byly proto napsány další dva falešné dopisy. Jeden byl určen pro britského velitele v Africe a informoval ho o definitivním výběru Řecka za cíl invaze. V dopise také byla popsána zastírací operace poblíž Sicílie. Druhý dopis už měl především jen dodat na autentičnosti: Martinův nadřízený ho v něm popisoval jako odborníka na vyloďovací operace. Součástí poněkud osobního dopisu byl ale i vtip o sardinkách, což mělo přesvědčit paranoidní Němce o tom, že se chystá nějaká akce na Sardinii. Brzy ráno 30. dubna pak byla operace zahájena tím, že ponorka HMS Seraph vypustila „Martinovu“ mrtvolu u španělského pobřeží. Mrtvola byla navlečená do důstojnické uniformy a k ruce měla připoutanou koženou tašku s dokumenty. Pro vypuštění bylo vybráno pobřeží u města Huelva, které leží západně od Gibraltaru. Tato oblast byla vybrána kvůli silnému přílivu a přítomnosti německého konzula a schopného britského konzula. 

Naprostý úspěch operace

Jen několik hodin po vypuštění byla mrtvola nalezena místním rybářem a předána španělské armádě, která ji identifikovala jako tělo britského důstojníka. Prvního května byla za přítomnosti britského konzula provedena pitva, jejímž závěrem byla smrt utopením. Další den pak bylo tělo s vojenskými poctami pohřbeno pod jménem William Martin. Mezitím proběhlo mezi britským konzulem a Londýnem několik depeší, které však byly schválně poslány v kódech, o kterých Britové věděli, že je Němci již prolomili. V jedné z depeší instruovala vláda konzula (který ve skutečnosti o všem věděl), aby dokumenty získal za každou cenu. To vedlo velitele Abwehru (německé vojenské rozvědky) admirála Wilhelma Canarise k tomu, aby osobně donutil Španěly k poskytnutí fotokopií dopisů. Ironií osudu je, že sám Canaris byl tajný antinacista a později byl odhalen a popraven. Britové pokračovali v předstírání, i když už se dokumenty dostaly kam měly, takže ještě v červnu se v novinách The Times objevilo jméno William Martin v seznamu padlých námořníků. Samotné nacistické vedení se nechalo nachytat a výsledkem operace bylo to, že sedm německých divizí bylo přesunuto do Řecka a deset na Balkán a obrana Sardinie byla dvakrát zesílena. Tím byla cesta na Sicílii a později do Itálie volná a operace Mincemeat vstoupila do historie jako jedna z nejúspěšnějších tajných operací.