„Bylo to jako z knihy od Jaroslava Foglara…”
Vždycky jsem to chtěl zažít a jsem přesvědčený, že už tenkrát se začala psát historie téhle firmy – na nádvoří školy o velké přestávce.
Několikrát jsem si všiml, jak osmáci předávají mým dvěma spolužákům podivně do trojúhelníčků zabalená psaníčka. „Co to je? Kdo jim to posílá? Proč mi to nechtějí prozradit?“ Po měsíci naléhání a ponižování se, jsem konečně uslyšel. „Tak pojď zejtra s náma. Po škole, ve tři, za městem.“ „Hmm, matka mě asi nepustí, bude se vyptávat..."