Upravit stránku

Nebojte, nehodláme se v článku zabývat holicím strojkem známé značky. Dnes půjde o něco úplně jiného, a to konkrétně o "zajímavý nápad", který se před několika desetiletími zrodil v hlavě několika sovětských konstruktérů. Šlo o projekt přestavby stíhacího letounu na komerční dopravák...

Sovětský Mig-25 byl ledacos. Záchytný stíhač, průzkumné letadlo, ale především rekordní, ve velké výšce sedící strašák, který při svém představení donutil západní velitele nosit hnědé bezpečnostní trenky.

A co takhle Mig-25, komerční dopravní letoun? Co takhle si dát kávu, čaj a nebo vodku servírovanou letuškou ruského Aeroflotu ve výšce 18 km nad mořem, zatímco pod vámi sviští země rychlostí třikrát vyšší než zvuk? Zapomeňte na sedadla v Boeingu 747, kde se mačkáte s dalšími spolucestujícími po 8 hodin. Přemýšlejte o cestě z New Yorku do Londýna za dvě hodiny. TOMU se říká cestovat stylově... Tenhle nápad se nikdy nedostal dál než na rýsovací prkna, ale jeho realizace prý byla zvažována.

Takto upravený Mig měl nést 5 až 7 cestujících a nebo 900 kg nákladu rychlostí přesahující Mach 2,35, což je plus mínus 2.500 km/h. Projekt počítal s prodloužením křídel a s větší palivovou nádrží, což by dolet prodloužilo na 3.500 km oproti vojenské verzi, která měla dolet poloviční. Za kokpitem se měla nacházet paluba pro cestující, která by bez potíží měla jít přestavět na nákladový prostor pouhým odstraněním sedadel.

Koncept byl dítětem nějaké kreativní duše v designovém oddělení firmy Mig. Nadřízené ta myšlenka zaujala a zájem projevilo i sovětské letectvo. Předběžný výzkum ohledně konceptu byl prováděn od roku 1963 do roku 1965. Velký problém nastal, když desingérům došlo, že dolet ve výsledku není nic moc, cílová skupina uživatelů není příliš velká a celé letadlo bude potřebovat jen na dokončení konceptu hromadu práce. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat, projekt byl zrušen, ačkoli aspiroval na prvenství v oblasti supersonických dopravních letadel.

Další nadzvukové letadlo, světoznámý Concorde, se stal velkým komerčním propadákem, a to zejména díky vysoké ceně paliva a obavám ohledně životního prostředí a hluku, který letoun v letu vydával.

Sověti sice tenkrát měli paliva dostatek a o životní prostředí dbali asi jako o svobodu občanů, nicméně jak ekonomické by asi bylo provozovat komerční lety pro 5 až 7 lidí ve stíhacím letounu na steroidech? Bylo by skvělé létat nadzvukově nad celým Sovětským svazem, ale limitující byl zase ten dolet...

Plus, Mig-25 byl známý svou potřebou náročné údržby, obzvlášť motorů. Kdo by v tom vlastně lítal jako pasažér? Pravděpodobně politická a nebo vojenská špička, která by ocenila rychlost a ignorovala cenu. Letoun by ocenili i pozemní posádky... Vždyť Mig-25 měl přezdívku "Létající restaurace", kterou si zasloužil díky potřebě 500 litrů čistého alkoholu na chlazení a odmražování.

Takže, až budete příště odsouzeni k letu v klasickém dopraváku, zavřete oči a představte si, že sedíte v konverzi proudového stíhače, a že letíte k cíli rychlostí třikrát vyšší než zvuk...

Krásná představa...

Další články

Příběh Mig-25 Foxbat

Příběh Mig-25 Foxbat

Mig-25, známý pod kódovým označením Foxbat, je jedním z nejzajímavějších a tenkrát nejméně pochopených letounů Studené války...
Japonsko vyvíjí nadzvukovou kluzákovou střelu, navzdory své politice

Japonsko vyvíjí nadzvukovou kluzákovou střelu, navzdory své politice

Japonská armáda, která se poslední desetiletí soustředila pouze na obranu země, začala s vývojem nového typu zbraně, která je schopná doručit k cíli explozivní nálož...
Jedno z těchto tří vozidel pravděpodobně nahradí obstarožní M2 Bradley

Jedno z těchto tří vozidel pravděpodobně nahradí obstarožní M2 Bradley

Americká armáda hledá nové pěchotní bojové vozidlo, jehož úkolem bude doprovázet tanky M1 Abrams do boje...
Tvrďák týdne: Simo Häyhä

Tvrďák týdne: Simo Häyhä

Rok 1939 byl rokem světově extra významným. Nejenže 1. září začala Druhá světová válka, ale o chvíli později začal podstatně méně známý konflikt, válka Zimní...
Nahoru