Hledaný výraz musí mít více jak 2 znaky.
Letos v říjnu uplyne 105 let od vzniku československého letectva. Podle historiků datujeme jeho začátek k 30. říjnu 1918, kdy důstojníci rakousko-uherské armády ustanovili v Praze první letecký sbor. A my si s prvními podzimními dny tuhle historii připomeneme taky. Vezmeme to letem-světem.
Předválečné kořeny a letci první světové války
Přesuňme se nejprve do Rakouska-Uherska, jehož součástí bylo před první světovou válkou i území dnešního Československa. Letectví bylo ještě v plenkách a omezovalo se maximálně na vojenské balóny nebo experimentální lety. Tehdy snad ještě nikdo nevnímal letectvo jako klíčovou součást vojenské strategie. Ale ouha, Rakousko-Uhersko se nám rozpadlo a 28. října 1918 vznikla Československá republika. A dva dny nato i Letecký sbor československé armády.
U jeho zrodu stál mimo jiné Josef Eugen Scheiner, český právník a veřejný činitel, který se bezprostředně po 28. říjnu zapojil právě do budování československé armády. A také stáli u zrodu sami letci. Už tehdy jsme totiž měli celou řadu prvotřídních letců – příslušníků československých legií a pilotů, kteří bojovali za první světové války v rakousko-uherském letectvu. Právě jejich zahraniční zkušenosti a odhodlání k obraně nového státu sehrály klíčovou roli při formování československého letectva.
První československý vojenský pilot, první letiště, vzlet a první letouny
Za našeho prvního vojenského pilota považujeme Rudolfa Holeka, který sloužil jako poručík rakousko-uherské armády a později, před odchodem do výslužby, získal hodnost brigádního generála československého letectva.
Svůj první bojový let absolvoval Holeka 14. srpna 1914 v první světové válce. Letěl ve stroji Aviatik B.I, což byl německý dvoumístný průzkumný dvouplošník vyvinutý v roce 1914 společností Automobil und Aviatik AG. Ve své službě ale vystřídal mnoho dalších letounů.
Čímž se plynule dostáváme k technice. Naše letectvo mělo zpočátku pouze několik letadel a všechna byla přivezena na louku ve Strašnicích, kde posléze vzniklo úplně první letiště – 200 metrů dlouhé, 50 široké a se stodolou místo hangáru. A tam se naše základna rozrůstala. Díky diplomatickému úsilí dodali některé stroje spojenci a jiné jsme vyrobili v továrnách Letov, Aero, Avia a později Praga.
A když jsme zmínili Letov, pak se nabízí doplnit i první let československého vojenského letadla. Podle historiků to bylo v roce 1920. Tehdy poprvé vzlétl bojový letoun vyprojektovaný a vyrobený československou továrnou, Letov Š-1. Celkem jsme vyrobili 90 kusů těchto strojů.
Rozpad letectva a českoslovenští piloti na frontách
A čas šel dál. 30. září 1938 došlo k podepsání Mnichovské dohody, načež vznikl Protektorát Čechy a Morava, většinu letadel nám zabavili a letectvo rozpustili. Velkému počtu pilotů se podařilo uprchnout do Polska a dalším do Francie. U našich sousedů mezitím vznikly Slovenské vzdušné zbraně.
Rychlá porážka Polska však znamenala další odchody a naši letci se postupně rozprchli po celé Evropě. Československá exilová vláda aktivně podporovala jejich útěky pomocí odbojových skupin. A přestože jich nebylo mnoho, čeští a slovenští piloti představovali významnou součást spojeneckého válečného úsilí. Jejich jména najdete zapsaná v historických bitvách o Francii nebo o Británii, v jednotkách stíhacích perutí RAF, při krytí spojeneckého vylodění v Normandii, stejně jako při obraně východní fronty.
V roce 1955 se Československo stalo zakládajícím členem Varšavské smlouvy a československé letectvo se začalo řídit sovětskými doktrínami. A tak to pokračovalo až do pádu totality a událostí sametové revoluce. Následuje rozdělení Československa v roce 1993, včetně majetku společného letectva – 2:1 v český prospěch.
Českoslovenští letci zanechali ve světových dějinách významnou stopu
Českoslovenští letci se proslavili především během druhé světové války. Mezi všemi si připomeňte například příběh osamělého vlka a pilota Hurricanu, leteckého esa RAF Josefa Františka. Také on ale bohužel sdílel osud pilotů, kteří bojovali na západě. Po návratu domů nebyla řada z nich tehdejším poválečným režimem přijímána a postupně se z nich stali nepřátelé státu. Prošli vězením, tábory nucených prací nebo byli jinak pronásledováni. To je želbohu jedna z nejtemnějších stránek našich leteckých dějin.
Nemilosrdný stíhač z Moravy, Josef František, létal ze začátku na bombardovacích a pozorovacích letounech Letov Š-328 u olomoucké letky a potom také na stíhacích dvouplošnících Avia B-534 u letky ve Kbelích.
Přečtěte si celý jeho příběh.
Přátelské pouto Čechů a Slováků je po sto letech stále silné
V roce 1993 se Česká a Slovenská republika rozdělily a stejně tak naše vzdušné síly. Jak ale ku příležitosti oslav 100letého výročí vzniku leteckého sboru poznamenal plukovník generálního štábu Lubomír Sitta, přátelství mezi českými a slovenskými letci to nijak nezměnilo. Potvrdil to a ocenil i velitel slovenských vzdušných sil, generálmajor Lubomír Svoboda, nebo ředitel Agentury komunikačních a informačních systémů, brigádní generál František Ridzák.
„Za sto roků se mnoho změnilo nejen v našem státě, ale i v letectvu. Co se však nezměnilo, je pevné pouto vojenských pilotů i ostatních příslušníků vzdušných sil k jejich profesi.“
Obrázek současných vzdušných sil
Nástupcem československého letectva se staly Vzdušné síly Armády České republiky (VzS AČR), které tvoří letectvo:
- taktické se základnou v Čáslavi (21. základna), odkud v mimořádných událostech startují třeba i stíhací letouny JAS-39C/D Gripen,
- vrtulníkové se základnou u Náměště nad Oslavou (22. základna),
- dopravní se základnou v pražských Kbelích (24. základna).
A nesmíme opomenout ani vojsko pozemní protivzdušné obrany, průzkumné jednotky nebo velení a řízení. A Pardubice – základna na pardubickém letišti slouží pro kompletní výcvik pilotů Vzdušných sil Armády České republiky. Nejdete zde Centrum leteckého výcviku, které je součástí státního podniku LOM Praha a které slouží i vojákům ze zahraničí (samozřejmě včetně Slovenska). Podobná spolupráce je naprosto běžná – ve výcviku i boji. Vzdušné síly AČR jsou nasazovány ve prospěch mírových sil OSN, Severoatlantické aliance nebo dalších zahraničních partnerů.
A technika? Česko disponuje desítkami různých letadel – bojovými a cvičně-bojovými letouny, dopravními letadly, transportními a speciálními letouny, vrtulníky a v neposlední řadě bezpilotními systémy. Aktuální výčet a stav jednotlivých strojů však asi lépe zodpoví každoročně pořádané letecké dny nebo testy obrany. Obraťme proto na závěr svůj pohled na Odolné nebe.
Nejčerstvější test protivzdušné obrany
Odolné nebe 2023 je název dvoutýdenního národního cvičení vzdušných sil, které se konalo na začátku září. Cvičení se zúčastnily všechny složky Vzdušných sil Armády ČR včetně množství letecké a protivzdušné techniky, více než čtyř stovek vojáků a složek IZS. Odolné nebe je testem tzv. národního posilového systému protivzdušné obrany. Ten aktivujeme v dobách krize či při mimořádných situacích. Naposledy se tak stalo během pražského summitu NATO v roce 2002 nebo například při podpisu rusko-americké odzbrojovací smlouvy START.
„Hlavním úkolem cvičení je zdokonalit schopnosti všech dedikovaných jednotek a štábů vyčleněných pro národní posilový systém v plnění širokého spektra úkolů se zaměřením zejména na taktické létání, obranné protivzdušné operace pozemní protivzdušné obrany, vzdušnou přepravu, blízkou leteckou podporu, operace ISR (zpravodajská a průzkumná činnost) a na sladění systému velení a řízení na operačním a taktickém stupni. Dále je to plánování a realizace společných leteckých operací typu COMAO (Composite Air Operations).“
Co si myslíte o našem letectvu vy sami? Co vás zajímá nejvíc?
Je jasné, že jsme v rámci našeho příspěvku zdaleka neobsáhli celou historii československého letectva a nezmínili jsme spoustu důležitých milníků. S tím byste nám ale možná mohli pomoct vy sami. Jsme pyšní, kolik máme mezi čtenáři, zákazníky a přáteli nadšenců do letectví. Podělte se s námi o svůj názor například na Facebooku. Budeme za něj moc rádi.
Další články
Wilhelm Gustloff: největší námořní katastrofa všech dob
Parník Wilhelm Gustloff sloužil na konci druhé světové války jako německá evakuační loď a po torpédování sovětskou ponorkou na něm zahynulo přes 9 000 osob, především civilistů. Celý příběh dodnes budí...
Příběhy trosečníků: zkáza letu 571
Příběh letu uruguayských aerolinií č. 571 patří k jednomu z nejsilnějších příběhů 20. století. Díky odvaze a odhodlání dokázalo šestnáct lidí přežít 72 dní v nadmořské výšce 3 500 m n. m. Mělo to ovšem...
John Donohue a jeho šílená pivní cesta do vietnamské války
V listopadu roku 1967 vyrazil americký veterán John „Chickie“ Donohue na vlastní pěst do pekla vietnamské války. V batohu měl pouze seznam svých přátel ze sousedství, osobní dopisy a hromadu piva....
Příběhy trosečníků: Shackletonova expedice
V dnešním článku se zaměříme na osudy Shackletonovy transantarktické expedice. Tento muž, zastíněný svými známějšími kolegy Amundsenem a Scottem, dokázal i po ztroskotání v ledové pustině udržet kázeň...