ZPRAVODAJ

Skandinávský systém

Norsko je jedním z mála států, které zavedlo vojnu i pro ženy. Stalo se tak roku 2015. Norský systém je však celkově velmi výběrový, do armády nastupuje na roční službu jen asi 30 % mladých lidí. Služba je tedy poměrně prestižní a nejedná se o nesmyslně strávený rok jako v dřívějších socialistických státech. Rovnost pohlaví, která je pro Nory velmi důležitá, se projevuje i v armádě. Muži i ženy společně obývají kasárny a během cvičení mohou dokonce společně spát ve stanech. Vojačky našly uplatní třeba během misí v Afghánistánu, kdy bylo z hlediska místních zvyků nepřípustné, aby ženu prohledával muž.

Velmi podobnou cestou se vydalo i Švédsko, které obnovilo povinnou vojenskou službu v roce 2017, především kvůli obavám z rostoucí aktivity Ruska v Baltském moři. Všichni mladí lidé, muži i ženy, musejí vyplnit dotazník o své psychické a vojenské způsobilosti. Armáda si nakonec vybere ty nejlepší, aby doplnila stavy profesionálů. Například minulý rok narukovalo jen 8 000 mladých Švédů ze 100 000 dostupných. Vojáci a vojačky navíc pobírají žold ve výši 14 euro na den. Pokud je ale někdo vybrán, nemá možnost službu odmítnout. Tento systém vyvolal zájem i mezi německými politiky, někteří právníci ale upozornili, že tento systém by odporoval německé ústavě.

A co my?

V poslední době začínají i v Česku sílit hlasy volající po znovuzavedení povinné vojenské služby. Argumentují zhoršením bezpečnostní situace ve světě a potřeby lepší armády. Kritici na druhou stranu upozorňují na zbytečnou ekonomickou zátěž a plýtvání času. Pokud by k znovuzavedení základní vojenské služby došlo, myslím si, že nejvhodnější by bylo použít moderní západní systémy po vzoru Norska či Rakouska a nevracet se ke zbytečnému „hraní na vojáčky“.