Hledaný výraz musí mít více jak 2 znaky.
Jaderné letadlové lodě jsou největší bitevní lodě, které kdy byly postaveny. Tyto obrovské plující jaderné elektrárny v současnosti pro svůj neomezený dosah a výkon patří k nejobávanějším zbraním amerického a francouzského námořnictva.
Jaderný pohon a námořnictvo
Vynález provozuschopného jaderného reaktoru roku 1953 byl důležitým vědeckým průlomem, který umožnil vznik jaderné energetiky. Stejně jako všechny nové technologie také ihned vzbudil zájem armády, a to konkrétně námořnictva. Jaderné reaktory totiž na rozdíl od klasických metod produkují obrovské množství energie z malého množství paliva a zároveň nevypouštějí žádné spaliny. Plavidla vybavená jaderným reaktorem by byla samostatná, nenápadná (žádné spaliny) a schopná udeřit kdekoliv na světě, prostě splněný sen každého námořního stratéga. Ihned byl proto zahájen výzkum, a to zejména ve Spojených státech, které disponovaly nejpokročilejšími jadernými technologiemi. Už v roce 1955 byla na vodu spuštěna první jaderná ponorka jménem Nautilus. Jaderné ponorky se zanedlouho staly nezbytnou součástí námořního arzenálu velmocí. V dnešním článku se ale budeme věnovat letadlovým lodím s jaderným pohonem. Konstrukce tohoto typu lodí je nejen technicky obtížná, ale také extrémně drahá, takže není divu, že dodnes jsou až na jednu výjimku všechny jaderné letadlové lodě americké, přestože Čína již také pravděpodobně pracuje na konstrukci vlastní lodě.
Wikimedia: Spuštění první jaderné ponorky USS Nautilus na vodu
Kolosy s uranovým srdcem
Námořní reaktory se principiálně neliší od klasických tlakovodních reaktorů, které jsou třeba i v Temelíně. V tomto typu reaktoru voda slouží k chlazení reaktoru i k výrobě energie. Voda v primárním okruhu slouží jako chlazení samotné štěpné komory, a zároveň předává získanou tepelnou energii vodě v sekundárním okruhu, ze které se stává velmi horká pára, která je hnaná přes turbíny. Turbíny jsou přímo napojené na lodní šroub a zároveň také vyrábějí elektřinu pro lodní systémy. V některých ohledech se ale lodní reaktory liší od pevninských. Na lodi není tolik místa, takže v reaktorech se musí používat mnohem více obohacený uran, ve kterém činí podíl radioaktivního izotopu U-235 cca 20 % (u paliva do elektráren je to jen okolo 5 %). Systém je kvůli tomu sice méně účinný, ale vyprodukuje mnohem více okamžité energie. Na jedno doplnění paliva jsou lodě schopné fungovat i desítky let, takže jsou v podstatě nezávislé a mají neomezený operační rádius. U lodních reaktorů se také v sekundárním okruhu používá mořská voda. Všechny reaktory samozřejmě také musí být důkladně odstíněny, aby nebyla posádka vystavena smrtonosnému záření. Jediný problém by mohl nastat při přímém zásahu jednoho z reaktorů (většina letadlových lodí má dva), ale reaktory jsou uloženy v nejbezpečnější části lodi a důkladně pancéřované, takže by spíše šly ke dnu i s celou lodí. Námořní reaktory se principiálně neliší od klasických tlakovodních reaktorů, které jsou třeba i v Temelíně. V tomto typu reaktoru voda slouží k chlazení reaktoru i k výrobě energie. Voda v primárním okruhu slouží jako chlazení samotné štěpné komory, a zároveň předává získanou tepelnou energii vodě v sekundárním okruhu, ze které se stává velmi horká pára, která je hnaná přes turbíny. Turbíny jsou přímo napojené na lodní šroub a zároveň také vyrábějí elektřinu pro lodní systémy. V některých ohledech se ale lodní reaktory liší od pevninských. Na lodi není tolik místa, takže v reaktorech se musí používat mnohem více obohacený uran, ve kterém činí podíl radioaktivního izotopu U-235 cca 20 % (u paliva do elektráren je to jen okolo 5 %).
Wikimedia: Jeden ze čtyř lodních šroubů lodi USS George Washington (třída Nimitz)
Systém je kvůli tomu sice méně účinný, ale vyprodukuje mnohem více okamžité energie. Na jedno doplnění paliva jsou lodě schopné fungovat i desítky let, takže jsou v podstatě nezávislé a mají neomezený operační rádius. U lodních reaktorů se také v sekundárním okruhu používá mořská voda. Všechny reaktory samozřejmě také musí být důkladně odstíněny, aby nebyla posádka vystavena smrtonosnému záření. Jediný problém by mohl nastat při přímém zásahu jednoho z reaktorů (většina letadlových lodí má dva), ale reaktory jsou uloženy v nejbezpečnější části lodi a důkladně pancéřované, takže by spíše šly ke dnu i s celou lodí.
Wikimedia: USS Nimitz, vedoucí loď třídy Nimitz a v současnosti nejstarší jaderná letadlová loď v aktivní službě
Chlouba strýčka Sama
Letadlové lodě jsou asi nejprestižnějšími plavidly americké flotily. První takovouto lodí byla USS Enterprise, spuštěná na vodu roku 1960, vyřazena byla až roku 2017. Páteř amerického námořnictva dodnes tvoří deset lodí třídy Nimitz, které byly stavěny od roku 1975 do roku 2009. Tyto kolosy váží neuvěřitelných 100 000 tun a jejich pohon zajišťují dva reaktory o celkovém výkonu 194 MW (výkon celého Temelína je 2 250 MW). Lodní paluby mají 330 metrů na délku a 76 metrů na šířku. Na každé z těchto lodí také slouží přes 5 000 námořníků. Lodě třídy Nimitz se zapojily do mnoha vojenských a protiteroristických akcí, a to například během války v zálivu nebo v Somálsku. Roku 1991 se USS Abraham Lincoln, pátá loď třídy Nimitz, zapojila v rámci operace Fiery Vigil do evakuace filipínských civilistů ohrožených sopečným výbuchem.
Největším esem v rukávu amerického námořnictva už dnes ale jsou USS Gerald R. Ford a USS John F. Kennedy, největší a nejmodernější letadlové lodě světa, první ze třídy Ford, která má postupně zcela nahradit třídu Nimitz. Vývoj této třídy stál americké daňové poplatníky 40 miliard dolarů a každá loď bude stát dalších 13 miliard. Lodě třídy Ford jsou více automatizované a jsou vybavené pokročilejšími systémy, takže potřebují jen asi 4 500 členů posádky.
Wikimedia: USS Gerald R. Ford (dole) spolu se starší lodí USS Harry S. Truman (třída Nimitz)
Charles de Gaulle
Kromě Spojených států je (zatím) na světě jediná země s vlastní jadernou letadlovou lodí, a to evropská jaderná velmoc Francie (skoro 70 % francouzské elektřiny pochází z jaderných elektráren). Charles de Gaulle byl spuštěn na vodu roku 2001 (stavba byla zahájena už roku 1989) jako náhrada za dosluhující konvenční letadlové lodě Clemencau a de Foch. V současnosti je to jediná francouzská letadlová loď. Charles de Gaulle váží 42 500 tun, takže je mnohem menší, než americké lodě třídy Nimitz a Ford, i přesto ale unese až 40 stíhaček Rafale a E-2C Hawkey. Charles de Gaulle se zúčastnil několika protiteroristických operací, například proti Islámskému státu. Asi největším nepřítelem se ale pro loď stal covid-19, kterým se v březnu 2020 nakazilo několik členů posádky během zastávky v Brestu. Letadlové lodě jsou vzhledem k velkému počtu lidí na malém prostoru ideálním prostředím pro šíření nemocí, takže není divu, že o měsíc později už bylo nakažených přes 60 % posádky. Všichni naštěstí nákazu překonali, ale loď musela být na tři týdny zcela izolovaná od světa (krom transportů nemocných).
Seaforces: Charles de Gaulle
Wikimedia: Charles de Gaulle (nahoře) s konvenční britskou letadlovou lodí HMS Queen Elizabeth
Zdroje:
- https://www.stoplusjednicka.cz/nevyzpytatelne-atomy-ve-sluzbach-namorniku-plavidla-na-jaderny-pohon-2
- https://www.novinky.cz/tag/uss-enterprise-cvn-65-54808
- https://www.naval-technology.com/projects/gerald-r-ford-class/?cf-view&cf-closed
- https://www.19fortyfive.com/2022/05/problem-for-the-us-navy-china-wants-a-nuclear-powered-aircraft-carrier/
- https://en.wikipedia.org/wiki/Operation_Fiery_Vigil
- https://en.wikipedia.org/wiki/Nimitz-class_aircraft_carrier
- https://en.wikipedia.org/wiki/French_aircraft_carrier_Charles_de_Gaulle#Development
- https://nationalinterest.org/blog/buzz/charles-de-gaulle-frances-nuclear-powered-navy-masterpiece-aircraft-carrier-207350
Další články
Jaderné letadlové lodě: klenoty amerického námořnictva
Jaderné letadlové lodě jsou největší bitevní lodě, které kdy byly postaveny. Tyto obrovské plující jaderné elektrárny v současnosti pro svůj neomezený dosah a výkon patří k nejobávanějším zbraním amerického...
Elitní jednotky: francouzská GIGN
Elitní jednotka francouzského četnictva je považována za jednu z nejlepších protiteroristických jednotek světa. Její příslušníci vynikají především v odstřelování, osvobozování rukojmích a v boji zblízka,...
Paintball – adrenalinový sport i hra na válku
Paintball patří po celém světě mezi oblíbené adrenalinové sporty, a to i přesto, že vznikl teprve nedávno. Podstatou hry je snaha zasáhnout střelbou barevných kuliček protivníka a zároveň sám nebýt zasažen.
Bitva o Británii
Jako bitva o Británii se většinou označuje kampaň Luftwaffe (německého letectva), trvající od srpna do října 1940, jejímž cílem bylo získat leteckou nadvládu nad průlivem La Manche. Byla to první kampaň...