Hledaný výraz musí mít více jak 2 znaky.
Během zimní procházky lesem můžeme narazit na mnoho stop lidí i zvěře, které přímo vybízí k bližšímu prozkoumání. V dnešním článku se proto podíváme na nejčastější stopy a na vše, co z nich můžeme vyčíst.
Lidé a dopravní prostředky
Otisk boty může hodně vypovědět o tom, kdo ho zanechal. Kromě směru se dá totiž z každé stopy odhadnout velikost a typ bot. Přibližnou velikost získáme tak, že vedle stopy otiskneme vlastní botu. U odhadu typu boty je již potřeba podrobnější průzkum. Pokud se v prostředku stopy nachází výrazná příčka či mezera, pravděpodobně se jednalo o horské boty. Na druhou stranu, pokud je povrch stopy rovnoměrný a s viditelnými otisky „špuntů“, tak se spíše jednalo o trailové nebo běžecké boty. Podle šířky boty se také dá odhadnout, zda patřila spíše ženě nebo muži, jelikož dámské boty bývají obecně užší. Kromě otisků bot jsou na lesních cestách často vidět i stopy aut nebo jízdních kol. Ze stopy zanechané pneumatikou můžeme snadno vyvodit směr jízdy vozidla. Vzorek pneumatiky totiž tvoří ve sněhu šipku, která ukazuje směrem, odkud auto přijelo. Totéž platí i o horských kolech s viditelným vzorkem.
Velká lesní zvířata
V našich lesích žijí většinou jenom tři velká zvířata, na jejichž stopy můžeme běžně narazit: prase divoké, jelen evropský a srnec obecný. Všichni tři patří mezi sudokopytníky, takže jejich stopa bude tvořena jedním párem kopýtek. Nejjednodušeji rozlišíme stopu prasete, které má na konci nohy ještě takzvané paspárky (paspárky najdeme i u jelenů a srnců, kteří je ale mají umístěny výše na noze). Ty zanechávají otisk za hlavní stopou a umožňují tak rozpoznat i směr pohybu zvířete. Kvůli svým poměrně krátkým nohám a štětinaté srsti také zanechává prase ve hlubším sněhu viditelnou brázdu. Stopa dospělého kňoura může být až 8 cm dlouhá a 6 cm široká, stopy bachyň a selat jsou menší.
Stopy srnce a jelena jsou si velmi podobné, rozdíl je zde proto především ve velikosti, u srnce má stopa 3 cm x 3,5-4,5 cm, u jelena pak 6-7 cm x 7,5-9 cm. Srnec má také kopyta užší než jelen. Podobnou stopu jako jelen zanechává i vzácnější muflon, jeho stopy jsou ale nejširší v zadní části a postupně se zužují.
Bauhaus.cz: Stopa jelena v mělkém sněhu.
U jelenovitých (srnec, jelen a muflon) v zimě platí, že pokud je stop více za sebou, pravděpodobně se jedná o stopu samic s mláďaty, zatímco samostatná stopa ukazuje spíše na samce. Ze stopy v hlubším sněhu se dá určit i směr, kterým zvěř šla. Jelenovití totiž nohu do sněhu zanořují postupně a pak jí kolmo vytahují. Za každou stopou tak vzniká malá brázda, která ukazuje směr, odkud zvíře šlo.
Shutterstock: Stopa divokého prasete, vzadu typické paspárky.
Šelmy
Běžné šelmy českých lesů můžeme rozdělit na lasicovité a psovité. Mezi lasicovité obyvatele českých lesů patří především kuna lesní (skalní), jezevec lesní a lasice kolčava. Zvláštností zástupců této čeledi šelem je, že mají pět prstů, což umožňuje snadné rozpoznání stop. Krom toho jsou velmi dobře viditelné drápy, a to především u jezevce. Na rozdíl od kuny má jezevec také mnohem delší stopu (8-10 cm, kuna jen asi 3-4 cm), která může tvarem připomínat medvědí. Stopa lasice kolčavy je pak prakticky identická se stopou kuny, je ale menší (1,5-2 cm na délku). Dalšími zástupci lasicovitých jsou rosomák a hranostaj. Stopy obou se dají snadno rozpoznat. Rosomák má totiž nebývale širokou stopu, zatímco hranostaj naopak velmi úzkou a dlouhou.
Příroda do kapsy: Stopy kuny.
Příroda do kapsy: Stopy lišky, na rozdíl od psa
kladené přímo za sebe.
Jediným běžným zástupcem šelem psovitých v české přírodě je liška obecná. Její stopy bývají velmi podobné stopám psů, ale dají se od sebe odlišit podle toho, že liška klade při chůzi nohy mnohem těsněji za sebe. Zajímavé také je, že liška má k tělu poměrně malou stopu, která má jen asi 4-6 cm na výšku a 3-5 cm šířku. V některých oblastech můžeme narazit i na vlky, jejichž stopa je tvarem i velikostí velmi podobná stopě vlčáka či jiného podobného psa. Stopám psovitým se může podobat i otisk tlapy kočky nebo rysa, zde ale nenajdeme otisky drápů, které mají kočky zatahovací.
Ostatní zvířata
Najít se dají i stopy menších lesních zvířat, například zajíce polního. Ten se ve sněhu pohybuje krátkým skoky a vytváří ve sněhu tvar písmene ypsilon, přičemž otisky zadních tlap jsou vždy větší. Podobný způsob pohybu používá i veverka obecná, jejíž stopy s dlouhými prsty jsou nezaměnitelné. Veverka ale na rozdíl od zajíce klade nohy symetricky. Samostatnou kategorii pak tvoří ptáci. Výrazné stopy má především bažant, který podobně jako liška klade nohy blízko sebe a stopy tak dokonce mohou tvořit pomyslnou přímku.
Příroda do kapsy: Stopy zajíce tvořící pomyslné Y.
Další články
Jak číst stopy ve sněhu
Během zimní procházky lesem můžeme narazit na mnoho stop lidí i zvěře, které přímo vybízí k bližšímu prozkoumání. V dnešním článku se proto podíváme na nejčastější stopy a na vše, co z nich můžeme vyčíst.
Jaderné letadlové lodě: klenoty amerického námořnictva
Jaderné letadlové lodě jsou největší bitevní lodě, které kdy byly postaveny. Tyto obrovské plující jaderné elektrárny v současnosti pro svůj neomezený dosah a výkon patří k nejobávanějším zbraním amerického...
Elitní jednotky: francouzská GIGN
Elitní jednotka francouzského četnictva je považována za jednu z nejlepších protiteroristických jednotek světa. Její příslušníci vynikají především v odstřelování, osvobozování rukojmích a v boji zblízka,...
Paintball – adrenalinový sport i hra na válku
Paintball patří po celém světě mezi oblíbené adrenalinové sporty, a to i přesto, že vznikl teprve nedávno. Podstatou hry je snaha zasáhnout střelbou barevných kuliček protivníka a zároveň sám nebýt zasažen.