Pokud jste se v posledních dnech vydali na výlet do vysokých hor, třeba do Tater, tak vás možná překvapilo množství zavřených tras. S příchodem jara jsou tu laviny tématem číslo jedna. A pro nás taky. Pojďte s námi rozklíčovat všechny stupně lavinového nebezpečí.

Kdo oznamuje lavinové nebezpečí

Kombinace prvního jarního sluníčka a nočního přimrzání se může velmi rychle vyhrotit. Horká služba má teď napilno. V Evropě a většinou i jinde ve světě totiž spadá vydávání informací o lavinovém nebezpečí právě do kompetencí horských služeb. Jejich pracovníci mohou ze všech možných zdrojů sledovat vývoj počasí a zároveň predikovat stupeň ohrožení díky vlastnímu měření přímo v terénu. Než se tedy vydáte kamkoliv na výlet, ověřte si schůdnost tras u příslušné horské služby a na místě dbejte jejích pokynů.

Jak poznat, že hrozí lavina?

Lavinoví experti sledují předpověď a zkoumají složení sněhové pokrývky. Tak kupříkladu teď na jaře vědí, že díky sluníčku, které se přes den opírá o svahy, může sníh zvlhnout a ztěžknout. A na místě si ověří, jak moc je sněhová pokrývka provlhlá, což je pro riziko vzniku laviny rozhodující.

To bychom měli ale jen jarní situaci. Takových typických situací a identifikačních postupů existuje celá řádka a učí se je jak záchranáři, tak laici – milovníci horských zimních výletů i extrémních sportů. Existuje také tzv. Pět typů lavinových problémů definovaných Evropskou službou varování před lavinami (EAWS). Je to nový sníh, navátý sníh, starý sníh, mokrý sníh a klouzavé laviny. Jakožto lavinoví neprofesionálové se ale nebudeme zabývat detaily jednotlivých modelů a přejdeme rovnou k výstrahám, které nás zajímají nejvíc – ke stupňům a barvám lavinového nebezpečí. Naučte se je rozpoznávat, podobně jako v létě vlajky na pláži.

10 modelů pro identifikaci lavin

K 50. výročí založení Lavinové výstražné služby vydali dva špičkoví lavinoví pracovníci z Innsbrucku, Rudi Mair a Patrick Nairz, příručku s názvem Lavina. Zpracovali do ní analýzy lavinových nehod za 20 let a vytvořili podle nich 10 rozhodujících modelů pro identifikaci lavinových nebezpečí, která se v průběhu zimního období vyskytují a opakují. Jsou seřazeny chronologicky od prvního napadlého sněhu po jarní situace.

Mezinárodní stupnice lavinového nebezpečí

Lavinové nebezpečí - 1. stupeň

1. stupeň – nízké nebezpečí – zelená barva
Sníh je celkem stabilní a laviny hrozí jen ve velmi strmých, extrémních terénech. Zvýšené opatrnosti dbejte na svazích prudších více než 40º.

Lavinové nebezpečí - 2. stupeň

2. stupeň – mírné nebezpečí – žlutá
Sníh je na některých svazích nestabilní a na strmějších svazích může dojít k menším lavinám (ne samovolným, ale po dodatečném zatížení). Na svahy nad 40º se nesmí vstupovat a nad 35º buďte velmi opatrní.

Lavinové nebezpečí - 3. stupeň

3. stupeň – značné nebezpečí – oranžová
S oranžovou barvou na ukazatelích už musíte být na túrách velmi opatrní, volit jen bezpečné trasy (ne nad 35°) a musíte mít výbornou znalost lavinové problematiky. Laviny vznikají i při malém zatížení.

Lavinové nebezpečí - 4. stupeň

4. stupeň – vysoké nebezpečí – červená
Na červeném stupni očekáváme samovolné laviny středních i velkých rozměrů, které ohrožují i údolí. Túry jsou až na výjimky zakázané a v problematice lavin už musíte být opravdový profík.

Lavinové nebezpečí - 5. stupeň

5. stupeň – velmi vysoké nebezpečí – červená s černým šrafováním
Tato katastrofická situace bývá vyhlašována jen zřídka, přesto je dobré označení 5. stupně znát. Túry jsou tehdy prakticky nemožné, zavřeny jsou i frekventované úseky a ohrožena jsou i obydlená místa.

Příroda vs. člověk

Z výše uvedeného je patrné, že při lavinách hraje roli nejen příroda, ale také člověk. Proto také v popisu lavinových výstrah vidíme termíny jako „samovolné laviny” a „laviny při zatížení”. Zatížení může samozřejmě způsobit cokoliv, ale v mnoha případech jsou to lyžaři a skialpinisté, kteří se pohybují ve volném terénu, nebo také horolezci. A právě tito lidé jsou pak proti síle sněhu takřka bezmocní.

Samozřejmě je lepší se do rizikových situací vůbec nedostávat. Přesto přikládáme pár „babských rad”, co dělat v lavině. Říká se například, že má člověk co nejdéle „plavat”, pak se stočit do klubíčka a dát ruku před pusu, aby měl alespoň malou šanci na vzduchovou kapsu. Pod sněhem se pak nesnažte příliš vyčerpávat, ale odplivněte si, abyste věděli, kde je nahoře a dole a zkuste začít hrabat. Ale to je všechno hooodně diskutabilní. Berte to, prosíme, s rezervou a spíš se držte svaté trojice (viz níže) a také základní rady – nikdy neztrácet naději!

Největší lavina světa.
Její osud zpečetilo moře

U nás hrozí laviny pouze v Krkonoších a Jeseníkách. Naši sousedé mají zase Tatry nebo Alpy. To však stále není nic proti takovým velehorám, jako jsou Andy. Právě v nich byli lidé svědky největší laviny, jakou svět kdy poznal. Bohužel. Stalo se to 10. ledna roku 1962 na peruánské hoře Huascarán (6 768 m). V noci se tu utrhl velký kus ledovce a bral s sebou celé vesnice. Za necelých 7 minut bylo po všem. V údolí ležela dvanáct metrů vysoká a šest milionů tun těžká masa sněhu, ledu a bláta.

Ale to není všechno. 31. května 1970 se z této hory sesula další lavina. A tentokrát ještě ničivější než první. Uvolněný ledovec měřil několik kilometrů a rychlostí 200 km/h smetl města Yungay a Huaraz a spoustu dalších vesnic. O život přišly desetitisíce Peruánců, nemluvě o zvířatech a statisících zraněných. Mezi nimi i 14 Čechoslováků. A příčina tohoto neštěstí? Podmořské zemětřesení.

Letošní vojenský výcvik v Tatrách

Na něco takového se člověk sotva připraví. Naši vojáci se ale například v rámci tzv. speciální tělesné přípravy každoročně cvičí i na přesuny na sněhu a ledu. Kdyby bylo potřeba pohybu, transportu těžké techniky nebo obrany hranic ve vyšších nadmořských výškách. Průzkumníci mezinárodního bojového praporu na Slovensku prošli podobným výcvikem teď v březnu. V Nízkých Tatrách si vyzkoušeli, jaké to je, když člověka zavalí lavina. Fotky a více informací z letošního nasazení v horách si prohlédněte na webu zahraničních misí Armády ČR.

Svatá trojice pro bílé peklo

Jak se zmiňují i naši vojáci, do volného terénu na horách nevyrážejte bez tzv. svaté trojice – vyhledávače, sondy a lavinové lopaty. Každá minuta hraje roli. A tyhle tři věci vám mohou hodně přidat.

Lavinový vyhledávač (pípák) umí na několik desítek metrů lokalizovat místo a hloubku, kde je člověk zasypaný. Umí nám dát vizuální i akustickou zprávu. K upřesnění polohy se pak používá lavinová sonda. Upřesní nám především hloubku pod sněhem.

A další, co vám může výrazně zvýšit šanci na přežití, je lavinový batoh. Statistiky uvádějí zhruba 95% úspěšnost.

Lavinový batoh

Jeho pomoc spočívá v tom, že zůstanete na povrchu tekoucí laviny. Tedy alespoň máte značnou šanci, že tomu tak bude. Systém batohu zahrnuje vzduchový vak, který v případě nouze nafouknete, přičemž existuje řada modifikací vaků, podle výrobců. Jejich srovnání i video, jak vypadá použití lavinového batohu, najdete například na webu Horské služby ČR.


Člověk zasypaný lavinou má více než 90% šanci na přežití, pokud se dostane ven do 20 minut. Vám ale přejeme, abyste nic takového nemuseli zakusit. Vy, ani nikdo z vašich parťáků.
Lavinové nebezpečí

„Do volného terénu na horách nevyrážejte bez tzv. svaté trojice – lavinového vyhledávače, sondy a lopaty.”


Další články

Jak mormonský pilot vykouzlil vánoční atmosféru pomocí fondánu

Prožít Vánoce v německém zajateckém táboře je samo o sobě natolik smutné, že nás z těch představ sotva něco vytrhne. A přesto... Dojemný příběh poručíka Terryho nám ukazuje, že i v nejtemnějších chvílích...

Malé vánoční příměří roku 1944

Za druhé světové války nedošlo k žádnému velkému příměří jako o Vánocích roku 1914. Tenkrát tisíce francouzských, německých a britských vojáků opustili své zákopy a setkali se v „zemi nikoho”, aby si vyměnili...

Vznik československého letectva: Příběh odboje a vzletu

Letos v říjnu uplyne 105 let od vzniku československého letectva. Podle historiků datujeme jeho začátek k 30. říjnu 1918, kdy důstojníci rakousko-uherské armády ustanovili v Praze...

Jak se připravit na výšlap do vysokých nadmořských poloh

„Nejnáročnější byl pro mě výstup ke gejzírům El Tatio ve výšce zhruba 4.500 m n. m. Nebo na chilskou náhorní plošinu Chajnantor, kde má Evropská jižní observatoř své špičkové teleskopy. To bylo okolo...

ANCHOR_TOP_TITLE

Ahoj!
Kdybychom mohli, podáme vám ruku na pozdrav.
To ale bohužel nejde a musíme si vzájemně podat jen vaše cookies. Jste pro?
Díky nim budeme vědět, jak to na našem webu žije a ukážeme vám jen takovou reklamu, co vás opravdu zajímá.
Co jsou cookies?

Nastavení cookies

Vaše soukromí je důležité. Můžete si vybrat z nastavení cookies níže. Co jsou cookies?