Hledaný výraz musí mít více jak 2 znaky.
V květnu oslavujeme narození sira Nicholase Wintona, který zorganizoval záchrannou misi pro stovky převážně židovských dětí. A přestože zůstal jeho příběh dlouho zapomenutý, jeho odkaz nyní osvětluje temnotu minulosti. Připomeňte si ho spolu s námi. Tohle vyprávění dnes patří k nejslavnějším z druhé světové války.
Sir Nicholas Winton byl britský humanitární hrdina, který se nebál postavit proti nelidskosti a během 9 měsíců před vypuknutím druhé světové války v roce 1939 zachránil 669 dětí z nacisty okupovaného Československa. S malou skupinkou dobrovolníků organizoval transporty a přepravoval děti do Velké Británie. Tento příběh je inspirativním příkladem odvahy a soucitu v časech temna a konfliktu.
Jen jsem viděl, k čemu se schyluje, a udělal, co jsem mohl, abych pomohl.
Z burzovního makléře zachráncem dětí
Nicholas George Winton se narodil 19. května 1909 a zemřel 1. července 2015 ve věku 106 let.
Narodil se do židovsko-německé rodiny. Jeho otcem byl obchodník Wertheimer, ale po přestěhování do Spojeného království si rodina změnila příjmení na Winton.
V roce 1938 pracoval tehdy 29letý Nicholas jako burzovní makléř a zrovna plánoval dovolenou na horách, když dostal neobvyklou žádost od svého přítele, Martina Blakea, aby pomohl evakuovat židovské děti z Prahy a ochránil je před hrozícím nebezpečím. A tak se začal psát obdivuhodný příběh Wintonových dětí.
Wintonovy děti
Britský výbor pro uprchlíky z Československa (British Committee for Refugees from Czechoslovakia; BCRC) patřil k několika dobrovolnickým organizacím, které na prahu války pomáhaly s emigrací pronásledovaných a diskriminovaných lidí. Na konci roku 1938 však začalo být jasné, že šance ochránit celé rodiny je jen velmi malá. Nacistický režim začal pronásledovat a hrozit smrtí tisícům Židů. Výbor se proto rozhodl dostat ze země alespoň děti.
Založili dětskou sekci, kterou řídil z Londýna právě Nicholas Winton. Spolu s dobrovolníky a také svou matkou vyhledával adoptivní rodiny, které by přijaly židovské děti a poskytly jim lásku a bezpečí, vyřizoval víza, zajišťoval finance a lékařská osvědčení. To vše vedle své normální práce v bance.
První Kindertransport (dětský transport) z Prahy vypravili 14. března 1939, jen několik dní předtím, než Německo obsadilo Československo. Vlak odvezl okolo dvacítky dětí. S neochvějnou odvahou a vnitřním přesvědčením Winton pokračoval a zorganizoval dalších osm transportů. Devátý vlak s asi 250 dětmi, který měl odjet v září 1939, ale bohužel nacisté zrušili a poslali zpět v důsledku vypuknutí války. Nicholas to později označil za nejsmutnější okamžik svého života.
Devátý Kindertransport vyjel až po 70 letech
Devátý Kindertransport se vydal na cestu symbolicky 1. září 2009 v rámci připomínkové akce s názvem Winton Train. Bylo to přesně po 70 letech a vlak vyjel na 4denní cestu stejnou trasou, kterou by tenkrát absolvovaly židovské děti.
Spolu s vypravením vlaku došlo na 1. nástupišti pražského hlavního nádraží k odhalení památníku Wintonova činu.
Objev na půdě a nečekané shledání
Ve světle děsivých událostí druhé světové války byl tento příběh dlouho zapomenut. Winton vstoupil do řad britského letectva RAF, po válce se vrátil ke své práci úředníka, oženil se a měl rodinu. O své misi v Praze nikdy nemluvil. Veřejnost se o ní dozvěděla až po tom, co jeho žena uklízela na půdě a našla seznamy dětí. V roce 1988 se pak Nicholas Winton objevil v pořadu BBC s názvem That's Life!
Seděl v publiku, když se náhle moderátorka zeptala, zda nejsou přítomny některé zachráněné děti. K vlastnímu překvapení a dojetí sira Wintona se zvedly celé řady „dětí”, které do té chvíle seděly okolo něj.
Dnes je na světě asi 6 000 lidí, kteří vděčí za život Nicholasi Wintonovi
Wintonovy děti a potomci těchto uprchlíků, které v roce 1939 zachránil před nacistickou hrozbou, jsou dnes rozptýleni po celém světě. A ne všichni vědí o roli, kterou Winton sehrál v jejich historii a životě.
Také pro ně byl proto 29. října 2018 založen archiv Sir Nicholas Winton Memorial Trust, který uchovává Wintonova memorabilia, dokumenty, fotografie, korespondenci a obsahuje i list se jmény zachráněných dětí. Dostupný je proto, aby se našli další potomci těchto dětí a „Wintonova rodina” se mohla dál rozrůstat. Originál tohoto dokumentu je uložen v muzeu holocaustu v Jeruzalémě.
V kufru jsem měla šaty a tři knihy: Chaloupku strýčka Toma, Sokolku Věru a Žabákova dobrodružství... Doufala jsem, že se po prázdninách vrátím. Když jsem viděla, že maminka pláče, nevzrušovalo mne to, protože plakala, i když mě posílala pryč třeba jen na týden.
Jednou ze zachráněných dívek byla například Dagmar Šímová nebo Milena Grenfell-Baines se svou sestrou, která tehdy nevěděla, že se sir Nicholas Winton postaral o to, aby zůstaly se sestrou spolu. Obě ženy se podělily o vzácné vzpomínky na cestu do Anglie v pořadu Dvojka na Českém rozhlase.
Odkaz a uznání pro muže, jehož činy přesahují jednu lidskou existenci
Díky objevu dokumentů a seznamů dětí, které zachránil, bylo Wintonovo hrdinství konečně odhaleno. Veřejnost se dozvěděla o jeho neuvěřitelném činu a ocenila ho jako hrdinu.
V roce 1998 přijal Nicholase Wintona na Pražském hradě prezident Václav Havel a vyznamenal jej řádem T. G. Masaryka. V roce 2002 byl povýšen královnou Alžbětou II. do šlechtického stavu za služby lidstvu a režisér Matej Mináč o něm natočil biografický film Síla lidskosti – Nicholas Winton. Vyšla také biografie, kterou v roce 2014 vydala Wintonova dcera Barbara – kniha s názvem Není-li to nemožné: Životní příběh sira Nicholase Wintona. Byly mu uděleny ale i další pocty včetně nejvyššího českého státního vyznamenání, Řádu Bílého lva, které převzal v roce 2014. A v neposlední řadě, už přes 250 000 českých studentů podepsalo petici, aby byla Wintonovi udělena Nobelova cena za mír. To se dosud nestalo. Winton byl na toto ocenění navržen již třikrát.
I přes své postavení zůstal Nicholas Winton až do své smrti v roce 2015 pokorným a skromným mužem. Jeho odkaz žije dál v organizacích a nadacích, které se snaží pokračovat v jeho práci a zachraňovat životy dětí v ohrožení.
„Pokud něco není nemožné, musí existovat způsob, jak to udělat.”
Motto sira Nicholase Wintona
Další články
Wilhelm Gustloff: největší námořní katastrofa všech dob
Parník Wilhelm Gustloff sloužil na konci druhé světové války jako německá evakuační loď a po torpédování sovětskou ponorkou na něm zahynulo přes 9 000 osob, především civilistů. Celý příběh dodnes budí...
Příběhy trosečníků: zkáza letu 571
Příběh letu uruguayských aerolinií č. 571 patří k jednomu z nejsilnějších příběhů 20. století. Díky odvaze a odhodlání dokázalo šestnáct lidí přežít 72 dní v nadmořské výšce 3 500 m n. m. Mělo to ovšem...
John Donohue a jeho šílená pivní cesta do vietnamské války
V listopadu roku 1967 vyrazil americký veterán John „Chickie“ Donohue na vlastní pěst do pekla vietnamské války. V batohu měl pouze seznam svých přátel ze sousedství, osobní dopisy a hromadu piva....
Příběhy trosečníků: Shackletonova expedice
V dnešním článku se zaměříme na osudy Shackletonovy transantarktické expedice. Tento muž, zastíněný svými známějšími kolegy Amundsenem a Scottem, dokázal i po ztroskotání v ledové pustině udržet kázeň...