Hledaný výraz musí mít více jak 2 znaky.
Moderní letouny patří mezi nejkomplexnější stroje, jaké si můžete v dnešní době představit. Ačkoli Turecko nikdy nic podobného nevyprodukovalo, na pařížské Air Show představilo repliku budoucího stíhače v plné velikosti.
Moderní letouny patří mezi nejkomplexnější stroje, jaké si můžete v dnešní době představit. Ačkoli Turecko nikdy nic podobného nevyprodukovalo, na pařížské Air Show představilo repliku budoucího stíhače v plné velikosti.
Stíhač známý jako TF-X (Turkey, Fighter Experimental) je v současné době ve vývoji, který má na starost firma Turkish Aerospace Industries. Podle propagačního videa bude letoun dlouhý 18 m a rozpětí křídel bude 11,5 m. Maximální rychlost by měla dosahovat Mach 2 a dva motory by měly mít kombinovaný tah cca 178 kN. Maximální vzletová hmotnost by měla být kolem 27 tun, dosah cca 17 km a dolet kolem 1.100 km. Ve videu také můžete vidět stealth křivky letadla i jeho vnitřní zbraňové šachty. TF-X je svými rozměry a výkony srovnatelný přibližně s F/A-18E Super Hornetem.
Turecko na tomto projektu dělá již nějaký čas, země má zkušenosti s výrobou a kompletováním stíhačů F-16s, které jsou licencovány Spojenými státy. Firma Turkish Aerospace Industries také produkuje součástky pro nejnovější americké stealth letouny F-35 Lightning II. Původně bylo v plánu, že novou stíhačku Turecko postaví ve spolupráci s Jižní Koreou, situace se ale zřejmě změnila a Turci si vše zařídí víceméně po svém.
Sluší se poznamenat, že ačkoli má Turecko své zkušenosti s produkcí letadel, vývoj je něco úplně jiného a také náročnějšího. Prakticky všechny letouny takzvané páté generace se ukazují jako extrémně náročné na vývoj a financování. Americká F-35 je ve vývoji dobrých dvacet let a plná výroba se teprve chystá. Rusko má zase svůj projekt Su-57, který se topí v problémech a pracuje se na něm posledních devět let.
Je otázkou, jak si Turecko poradí s tak komplexními technologiemi jako jsou radary na čumáku letadla, prostředky pro vedení elektronické války či moderními přístrojovými deskami v kokpitu. K pohonu letounu bude sloužit motor z původních F-16, než bude vyvinuta domácí náhrada.
V teorii může Turecko vyhledat pomoc od amerických a evropských firem. Rusko před časem Turecku nabízelo již zmíněný stíhač Su-57, ze kterého by se dalo použít mnoho systémů a konstrukčních postupů.
Letoun by měl údajně být hotový v roce 2023, první let proběhnout v roce 2025 a do služby by letoun měl přijít v roce 2028. Turecko disponuje nějakými 270 stroji F-16 a snaží se zakoupit dalších 100 nových F-35. V budoucnu tedy bude potřebovat nahradit nějakých 170 letadel.
Ve skutečnosti bude Turecko asi potřebovat mnohem více letadel. Ačkoli země podporovala program F-35 téměř od začátku, v poslední době dochází mezi ní a ostatními zeměmi NATO k třenicím ohledně nákupu ruské protivzdušné obrany S-400. Amerika se obává, že zlepšující se vztahy mezi Moskvou a Ankarou mohou vést k tomu, že se některé přísně tajné informace ohledně F-35 dostanou do ruských rukou. Turecko se prozatím plánů k nákupu S-400, navzdory nekompatibilitě se systémy NATO, nevzdává.
Po několika varováních přistoupil Washington k radikálnímu kroku a zamezil dalšímu výcviku pilotů na strojích F-35 a piloti samotní musí do konce června opustit USA. Také se hledá nový kupec pro již vyrobené F-35 a firma Turkish Aerospace Industries byla vyřazena ze seznamu dodavatelů součástí pro letadla.
Otázka do budoucna tedy je: Dokáže v budoucnu Ankara nahradit Lightningy II pomocí svých TF-X. Uvidíme časem.
Další články
Operace Christmas drop
Představte si, že místo České republiky žijete na opuštěném ostrově kdesi v Tichém oceánu a nemáte téměř nic. Přesto se vždy jednou za rok objeví na obzoru obří vojenské letadlo, které vám na padáku doručí...
NATO – největší vojenská aliance současnosti
Severoatlantická aliance – tento vojenský pakt sdružuje 30 členských států z transatlantického prostoru, které společně kontrolují největší a nejmodernější armádu na světě s posláním bránit mír. Na druhou...
Point Nemo – nejhorší místo pro ztroskotání
Point Nemo, mezi odborníky známý jako oceánský bod nedostupnosti, se nachází v Jižním Pacifiku. Kromě toho, že se jedná o nejodlehlejší místo naší planety, také slouží jako vesmírné pohřebiště či sídlo...
Wilhelm Gustloff: největší námořní katastrofa všech dob
Parník Wilhelm Gustloff sloužil na konci druhé světové války jako německá evakuační loď a po torpédování sovětskou ponorkou na něm zahynulo přes 9 000 osob, především civilistů. Celý příběh dodnes budí...