ZPRAVODAJ

„Spící obr“ málem zůstal spát

Byl to den, který se zmiňuje pomalu na každé základní škole na světě a patří spolu se Dnem nezávislosti k těm nejdůležitějším v americké historii. Avšak, podle historika Craiga Nelsona, se neměl nikdy odehrát…

„Před samotnou válkou se vedla poměrně dlouhá vyjednávání mezi Amerikou a Japonskem. Jednou z chyb, kterou diplomaté v Americe udělali, bylo zařazení Japonska mezi čistě nacistické státy, sjednocené za jednou myšlenkou a pod jedním šíleným diktátorem. Skutečnost byla ovšem jiná… Japonská vláda se v krátkém čase několikrát změnila. Pokud by Američané dokázali udržet vyjednávání delší dobu bylo by možné, že s další vládou by nebyl problém vyjednat mír.“ tvrdí Nelson.

Ne všichni v samotném Japonsku souhlasili se vstupem do války, včetně admirála Isoroku Yamamota, který naplánoval útok na Pearl Harbor. Yamamoto prohlásil, že „útok na Pearl Harbor probudí spícího obra, kterého Japonsko nikdy nedokáže porazit“.

Navzdory svému názoru, admirál Yamamoto vedl útok a donutil Ameriku ke vstupu do války a pomohl tak výrazně k vítězství Spojenců ve válce.

Japonský komunikační důstojník změnil svět

Před válkou a během války, byl telegraf nejefektivnějším způsobem komunikace mezi dvěma vzdálenými státy. To byl i případ mezi Amerikou a Japonskem, kteří takto komunikovali prakticky až do útoku na Pearl Harbor. 6. prosince prezident Roosevelt odeslal svému protějšku v Japonsku zprávu, ve které vyjadřuje naději v „rozptýlení temných mraků“ mezi oběma národy a naději na obnovení přátelství a míru. Ale Major Morio Tomura, důstojník obsluhující telegraf v Tokiu, pozdržel zprávu o plných 10 hodin protože věřil, že válka byla osudem Japonska.

Když zpráva konečně dorazila, Japonsko již mělo připravenou zprávu o konci vyjednávání, která měla být Americe doručena 30 minut před zahájením útoku. I když to může znít divně, obzvlášť ve světle moderní války, oznámení před útokem bylo součástí Japonského morálního kódu Bushido.

Avšak, ten samý major, který zdržel předchozí zprávu, zdržel i oznámení o konci vyjednávání o dvě hodiny a tím nedošlo k „varování“ Američanů.

Záhadná reklama mohla být varováním

22. listopadu, což bylo 15 dní před útokem na Pearl Harbor, se v novinách New Yorker objevilo několik podivných reklam na hru „The Deadly Double“. Titulní strana reklamy měla titulek „Achtung, Warning, Alerte!“ s ilustrovaným obrázkem tří lidí, kteří sedí v protileteckém bunkru a hrají kostky.

Pod tím článek pokračuje prohlášením: „doufáme, že nebudete nikdy muset strávit dlouhou zimní noc v protileteckém krytu, ale jak tak přemýšlíme… je lepší být připraven“. Reklama pokračuje popisem věcí, které se v krytu můžou hodit. Další reklamy skrz magazín odkazují na tu titulní a jedna z nich ukazuje pár kostek, na kterých jsou čísla 7 a 12.

Podle některých lidí, tato zvláštní reklama byla varováním před útokem na Pearl Harbor. Vyšetřování ohledně této záležitosti nikam nevedla, protože peníze za reklamu byly doručeny osobně a placeny hotově. Historikové se shodují, že ačkoli je to podivná shoda náhod, reklamy neměli nic společného s útokem.

Duch Pearl Harboru

Během útaku zahynulo celkem 2.403 lidí, ale to nebyli jediné oběti. Mnoho přeživších po útoku trpělo post traumatickou stresovou poruchou (PTSP), která v té době byl prakticky neznámá. Podle studie z roku 1989, až 65 % přeživších trpělo PTSP v následujících desetiletích. U dalších 25 % bylo zjištěno, že určité stimuly nastartují stresovou reakci.

Neexistuje jasnější příklad PTSP z Pearl Harboru, než u námořníka, který se jmenoval Sterling Cale. V době útoku byl v docích a jakmile začaly dopadat bomby, okamžitě skočil do vody a zachraňoval námořníky před smrtí utopením. Během záchrany svého kamaráda explodovala bitevní loď USS Arizona, a protože se poté vynořil bez zranění, byl pověřen sbíráním mrtvých těl z lodí. Dost často to ani nebyla těla, co vytahoval… Pouze prach a černé zbytky lidských těl.

O šest let později, Cale a jeho rodina měla piknik na pláži u moře, když tu silnější vlna strhla jeho dvouletého syna do moře. Cale skočil okamžitě do vody, aby zachránil své dítě, ale po chvíli se zastavil a upadl do hlubokého šoku. Naštěstí rodinný pes zázračně vytáhl chlapce z vody do bezpečí, ale trauma, které Cale znovu ve vodě prožil mu zabránilo k přiblížení se k pobřeží na dlouhé roky.

Z USS Arizony stále uniká palivo

6. prosince byla USS Arizona při přípravě na lednovou cestu natankována do plna, což bylo 1,5 milionu galonů (5.678.118 litrů). Následujícího dne, kolem 8:10 ráno, ji japonský střemhlavý bombardér zasáhl pumou, která prorazila palubu a zapálila natankované palivo. Následující exploze nadzvedla loď, která vážila 33.000 tun z vody a roztrhla ji na dvě části. Exploze a následné požáry (oheň hořel 2,5 dne) zabily 1.177 námořníků, což bylo 80 % celé posádky.

Loď byla příliš poškozená k plnému vyzvednutí a po odstranění výzbroje byla ponechána na dně přístavu. Od té doby Arizona vypouští zhruba 2,5 litru paliva každý den. Podle většiny odhadů, je uvnitř lodi stále 1,9 milionu litrů paliva, které může při porušení trupu vytéct do okolí a způsobit tak ekologickou katastrofu.