Hledaný výraz musí mít více jak 2 znaky.
Moderní Evropa je v posledních letech plná nových zbraňových projektů, na kterých spolupracují dvě a více zemí. Nejnovější z nich se bude točit kolem vývoje a výstavby nového, prozatím nepojmenovaného letounu, který by do služby měl vstoupit kolem roku 2040...
Moderní Evropa je v posledních letech plná nových zbraňových projektů, na kterých spolupracují dvě a více zemí. Nejnovější z nich se bude točit kolem vývoje a výstavby nového, prozatím nepojmenovaného letounu, který by do služby měl vstoupit kolem roku 2040. Tato kolaborace dvou zemí je výsledkem stále se zvyšující náročnosti vývoje pokročilých zbraní, které mohou doslova "spolknout" desítky až stovky miliard korun z rozpočtů na obranu a vývoj se může protáhnout až na deset a více let.
K samotnému podpisu smlouvy zajišťující společné úsilí na vývoji došlo minulý týden, v úterý 19. Projekt povede Francie, zatímco Německo přislíbilo financování a pozdější nákup velkého množství letounů (je ve hvězdách, kolik si jich budou moci dovolit a jak drahé letadlo ve výsledku bude). A proč povede vývoj Francie? Je to díky jejímu lépe rozvinutému leteckému průmyslu a zkušenostem se stavbou moderních bojových letounů, mezi které patří i skvělý stroj Rafale.
Informací o projektu je prozatím málo, ale již teď se objevují domněnky o tom, o co vlastně půjde. Francouzsko-německý letoun nahradí současnou generaci stíhačů v arzenálu obou zemí. Ve Francii je to Rafale a v Německu Eurofighter Typhoon, což jsou oba dvoumotorové modely, takže se dá předpokládat, že nástupce bude také vybaven dvěma motory. Předpokládá se, že bude využívat nějakou formu technologie stealth a kvůli tomu nebude velikostně žádný drobek, protože tato technologie potřebuje ke správnému fungování vnitřní skladování paliva i výzbroje. Jistotou budou pokročilé senzory, radar a komunikační systémy, které by mohly svá data sdílet do jiných platforem v okolí.
Je také jisté, že letoun bude spadat do kategorie víceúčelových strojů, takže si poradí jak s misemi stíhacími, tak i s protipozemními. Předpoklady počítají s vnitřní pumovnicí na rakety typu vzduch-vzduch stejně jako na protipozemní střely a naváděné bomby. Na křídla pak pravděpodobně půjde připevnit pilony pro dodatečnou výzbroj a přídavné palivové nádrže. Obě země také potřebují letoun schopný nést jaderné zbraně.
Další schopnost, která by se mohla na letadle objevit, je dálkové ovládání letky dronů, které by mohly zastat celou řadu důležitých úkolů, jako je čištění cesty skrze nepřátelskou protivzdušnou obranu, varovat před hrozbami na zemi i ve vzduchu, popřípadě lákat nepřátelské stíhače do pasti.
K tomu všemu také Francie potřebuje letoun, který dokáže operovat i z letadlových lodí jako je jejich Charles de Gaulle. Na to letoun potřebuje odolnější a těžší podvozek na absorbci tlaku při dosednutí na palubu lodi. Vývoj takového podvozku by neměl být až takový problém, ale navýší to rozpočet i pro Německo, které žádnými letadlovými loděmi nedisponuje.
Každopádně, nový letoun nebude hotový dříve než za dlouhých 22 let, vzhledem k jeho plánovanému nasazení na rok 2040. Tak dlouhý vývoj není až tak výjimečný. Americký F-22 Raptor byl ve vývoji přes deset let a F-35 dlouhých 20. Celková cena vývoje samotné F-35 je v současné době neuvěřitelných 64,7 miliard dolarů. Pro porovnání, letošní rozpočet na obranu celé Francie činí 39,7 miliard dolarů a Německa 43,5 miliard. Nový francouzsko-německý letoun pravděpodobně nebude tak komplexní jako F-35, přesto se dá předpokládat, že vynaložené prostředky na vývoj budou značné a je třeba pak počítat i s tím, že výrobní cena také nebude nízká.
Na francouzské straně povede projekt letecký gigant Dassault Aviation a na německé známý Airbus. Obě země zahájí práce na projektu na konci roku, a to studií potřeb a požadavků obou zemí. Existuje obava, že s 22 lety vývoje by se potřeby zemí mohly časem radikálně změnit, což by mohlo vyústit v masivní prodražení programu při jakékoli změně.
Další články
Operace Christmas drop
Představte si, že místo České republiky žijete na opuštěném ostrově kdesi v Tichém oceánu a nemáte téměř nic. Přesto se vždy jednou za rok objeví na obzoru obří vojenské letadlo, které vám na padáku doručí...
NATO – největší vojenská aliance současnosti
Severoatlantická aliance – tento vojenský pakt sdružuje 30 členských států z transatlantického prostoru, které společně kontrolují největší a nejmodernější armádu na světě s posláním bránit mír. Na druhou...
Point Nemo – nejhorší místo pro ztroskotání
Point Nemo, mezi odborníky známý jako oceánský bod nedostupnosti, se nachází v Jižním Pacifiku. Kromě toho, že se jedná o nejodlehlejší místo naší planety, také slouží jako vesmírné pohřebiště či sídlo...
Wilhelm Gustloff: největší námořní katastrofa všech dob
Parník Wilhelm Gustloff sloužil na konci druhé světové války jako německá evakuační loď a po torpédování sovětskou ponorkou na něm zahynulo přes 9 000 osob, především civilistů. Celý příběh dodnes budí...