Hledaný výraz musí mít více jak 2 znaky.
Všude dobře, doma nejlíp. Pojďme si připomenout, jak je u nás hezky. Máme tu nespočet přírodních krás, na které můžeme být náležitě hrdí. K dnešnímu dni konkrétně 4 národní parky, 26 chráněných krajinných oblastí, více než stovka přírodních rezervací a dalších památných míst.
Jako je 7 divů světa, tak my máme čtyři divy Česka. A to mluvíme obecně o čtyřech národních parcích a jejich přírodním bohatství. Samotných českých krás máme samozřejmě mnohem víc. Jmenovitě například Pravčická brána, Boubínský prales, Macocha, Pančavský vodopád, šumavská ledovcová jezera, Hromová hora a mnoho dalších. A o všechny tyto přírodní skvosty musíme poctivě pečovat – v rámci chráněných území, které se po Česku úspěšně rozrůstají.
Slovníček chráněných území
Národní parky (NP)
V Česku teď máme 4 národní parky: Krkonošský, Šumavu, České Švýcarsko a Podyjí. Jsou to rozsáhlá území jedinečná a významná z hlediska ekologického, vědeckého, vzdělávacího a osvětového, a to v národním i mezinárodním měřítku.
Chráněné krajinné oblasti (CHKO)
Rozsáhlá území významná podílem přirozených ekosystémů, lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. V současnosti máme v ČR 26 takových oblastí.
Národní přírodní rezervace (NPR)
Jsou to menší území s ekosystémy mimořádných hodnot v nadnárodním měřítku. V současnosti máme po celém Česku 110 takových oblastí.
Přírodní rezervace (PR)
To jsou menší území s ekosystémem, který je typický a významný pro daný region, a proto je nutné ho chránit. V Česku jich máme přes 800.
Národní přírodní památky (NPP) a přírodní památky (PP)
Menší oblasti, kde se vyskytují vzácné nebo ohrožené druhy, naleziště nerostů apod. A to i takové, které vedle přírody spoluutvářel člověk. Počty těchto míst se šplhají na tisíce.
Jak se chovat v národních parcích
Národní parky se u nás dělí na 4 zóny, ve kterých jsou různá pravidla pro ochranu přírody. Je to zóna přírodní, přírodě blízká, zóna soustředěné péče o přírodu a zóna kulturní krajiny. A jak asi všichni tušíme, v 1. přírodní zóně jsou pravidla nejpřísnější. A to nejen pro návštěvníky, ale i pro její správce. Cílem je nechat přírodu přírodě a vytyčit její klidová území. Tyto nedotčené kousky divočiny můžete prozkoumat pouze z vyznačených stezek. A podle typu chráněného území musíte dodržovat i další pravidla vstupu a obecně se chovat co nejohleduplněji.
- Zákaz vjezdu s motorovými vozidly – NP, CHKO, NPR
- Táboření, stanování nebo bivakování je povolené pouze na vyhrazených místech – NP, CHKO, NPR
- Zákaz sběru rostlin nebo rušení zvířat – NP, NPR, PR (houby nebo borůvky si můžete nasbírat jen podél cesty)
- Zákaz létání s dronem – NP, CHKO, NPR, PR (správce daného území může povolit výjimku)
Kam se poděly odpadkové koše?
V národních parcích v Česku i po celé Evropě často nenajdete odpadkové koše. Víte proč? Nejsou tam zcela záměrně, protože v přírodě platí pravidlo: „Co si doneseš, to si také odnes.”
Krkonošský národní park. Ostrov tundry uprostřed Evropy
Krkonošský národní park je nejstarším u nás. Vznikl v roce 1963. Stará se o něj KRNAP a všechny jeho zóny si můžete prohlédnout na interaktivní mapce.
Krkonoše jsou protkány sítí 800 km pěších cest a 400 km oficiálních cyklotras. Na procházku se sem můžete vydat i se psem, jen pozor, abyste ho měli vždy v dosahu (nemusí být na vodítku, ale musí poslouchat povely svého pána). Můžete se také koupat za předpokladu, že nezničíte břehové porosty a nesejdete mimo značené cesty.
NP Šumava. Přes 68 ha skutečné přírody včetně 8 ledovcových jezer
Park na Šumavě nedávno oslavil své 30. výročí vzniku (konkrétně 20. března 1991). Pokud se sem chcete vydat na výlet, návštěvní řád a další aktuality najdete na webu národního parku.
Po šumavských pláních se můžete potulovat pěšky a z pečlivě zbudovaných stezek si vychutnat bezkonkurenční pohledy na rašeliniště, jezírka a romantické březové porosty. Doporučujeme ale vyzkoušet i trochu netradiční pohledy – z koňského hřbetu, paluby lodě nebo lyží a sněžnic. Na Šumavě můžete přespat na některém ze 7 nocovišť (pouze jednu noc od 18:00 do 9:00 a bez rozdělávání ohňů).
NP České Švýcarsko. Území pískovcových skal a ferrat
České Švýcarsko je proslulé především svými pískovci, které nemají v Evropě obdoby. Mohutné skalní věže, brány, stěny, rokle, města a bludiště – koho by to nelákalo?
Tento národní park je proto vyhledávanou lokalitou horolezců. V parku je lezení povolené na vybraných trasách a v obdobích vyhrazených správou NP. Všechna pravidla najdete tady. Nepřehlédněte ani oblíbenou via ferratu Kavárnička.
V Českém Švýcarsku smíte v současné době nocovat pouze v kempu na Mezní Louce.
NP Podyjí. Zakroucené meandry a hluboké lesy k rozjímání
Kaňon řeky Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem představuje jedno z posledních zachovalých říčních údolí ve střední Evropě. Pyšní se hluboce zaříznutými meandry, skalními stěnami a útvary nebo kamennými moři.
Průvodcem po této krajině vám bude důmyslně vybudovaný systém s trojjazyčnými informačními panely a dřevěnými altánky k odpočinku. Na cestu ale můžete přizvat i skutečného průvodce. Stejně jako můžete využít doporučených tras pro rodiny s kočárky nebo osoby s omezeným pohybem. I na ty v národním parku mysleli a vytyčili pro ně několik tras. A s dětmi zkuste oblíbenou Podyjskou prožitkovou hledačku.
Pomozme přírodě, aby mohla znovu zdivočet
Každému je asi jasné, že přírodu musíme chránit. Převzali jsme ji pomyslně z rukou našich předků a musíme o ni pečovat tak, abychom měli co předat příštím generacím. A jedním z nástrojů ochrany je právě vyhlašování národních parků, oblastí, rezervací a památek. To nám dovoluje regulovat zásahy člověka a zachovat, nebo postupně vylepšovat stav místních ekosystémů. Cílem je (a nejen u nás, ale i v globálním měřítku) vrátit přírodě původní biologickou rozmanitost, o kterou jsme ji připravili.
Další články
Wilhelm Gustloff: největší námořní katastrofa všech dob
Parník Wilhelm Gustloff sloužil na konci druhé světové války jako německá evakuační loď a po torpédování sovětskou ponorkou na něm zahynulo přes 9 000 osob, především civilistů. Celý příběh dodnes budí...
Příběhy trosečníků: zkáza letu 571
Příběh letu uruguayských aerolinií č. 571 patří k jednomu z nejsilnějších příběhů 20. století. Díky odvaze a odhodlání dokázalo šestnáct lidí přežít 72 dní v nadmořské výšce 3 500 m n. m. Mělo to ovšem...
John Donohue a jeho šílená pivní cesta do vietnamské války
V listopadu roku 1967 vyrazil americký veterán John „Chickie“ Donohue na vlastní pěst do pekla vietnamské války. V batohu měl pouze seznam svých přátel ze sousedství, osobní dopisy a hromadu piva....
Příběhy trosečníků: Shackletonova expedice
V dnešním článku se zaměříme na osudy Shackletonovy transantarktické expedice. Tento muž, zastíněný svými známějšími kolegy Amundsenem a Scottem, dokázal i po ztroskotání v ledové pustině udržet kázeň...