ZPRAVODAJ

Už je to tak, po více než třiceti letech americké námořnictvo srovnává krok s trendem ostatních velkých mocností a nakupuje nové protilodní střely domácí výroby. Ve čtvrtek minulého týdne byl oznámený oficální kontrakt na nákup prvních 23 kusů LRASM (Long range anti-ship missile), které budou stát 68 milionů dolarů. Je téměř jisté, že časem budou následovat další.

Od roku 1977 spoléhá americké námořnictvo při likvidaci nepřátelských hladinových plavidel na stárnoucí střely Harpoon, které jsou vytřelovány z paluby křižníků a torpédoborců, a které mají efektivní dosah příbližně 67 mil. Aby se vyhnuly detekci nepřátelským radarem, létají Harpoony ve výšce pouhých 9 m nad mořem a k likvidaci cíle mají k dispozici hlavici s 212 kg výbušnin. Díky své oblíbenosti mají Harpoony i svou pozemní verzi s názvem SLAM.

Konec Studené války a rozpad Sovětského svazu v roce 1991 zanechal americké námořnictvo prakticky bez nepřítele na mořích. Ovšem, časy se mění, čínská flotila roste v síle a kvalitě technologií a Rusko se snaží nezaostávat za svými protějšky. Trh s protilodními střelami tedy začíná strmě růst.

LRASM není až taková novinka, ale jedná se o spinoff z projektu amerického letectva JASSM-ER (Joint Air-To-Surface Standoff Missile-Extended Range), který měl za cíl vytvořit raketu, která by cíl zasáhla na velkou dálku, tudíž by letadlo udržela mimo protileteckou obranu nepřítele. Štíhlá střela tohoto typu měla být vybavena prvky stealth a měla svůj cíl zničit za pomoci 450kg hlavice.

Další velkou výhodou LRASM bude to, že se bude fyzicky vejít do Mk.41 raketového sila, což je standardní silo na všech torpédoborcích i křižnících, které má americké námořnictvo k dispozici. Pro srovnání, Harpoon se do tohoto sila nevejde, takže boxy na odpalování jsou instalované na palubě samotných lodí, což limituje jejich počet na lodích. Podle třídy lodi, křižníky a torpédoborce mohou teoreticky nést více než než 90 LRASM na úkor ostatních typů raket.

Co se týká navádění, zpočátku jsou veškeré údaje o cíli poskytovány systémem samotné lodi a až po nějaké době přebírá řízení rakety satelit. Raketa může mít naprogramovanou cestu, takže se může po úpravě vyhnout i překážkám jako jsou ostovy či lodě civilistů. Systém umělé inteligence ve střele rozhoduje o způsobu průniku nepřátelskou obranou na základě všech dostupných informací a dokáže se koordinovat s dalšími vypálenými LRASM. Umělá inteligence je natolik pokročilá, že si dokáže vybrat nejen specifickou loď z eskadry, ale dokonce i část lodi, kterou chce pro maximální efekt zasáhnout.

Do budoucna se počítá i s využitím střely pro letadla typu F/A-18E/F Super Hornet, F-35 Joint Strike Fighter a B-1B Lancer, ale testy na těchto letounech jsou prozatím v "plenkách". Díky univerzálnosti je možné, že LRASM budou mít ve výzbroji i nejnovější americké ponorky.