Výroba domácích svíček

Možná byste na první dojem řekli, že zájem o svíčky je věcí běžnou spíše mezi něžným pohlavím. Pravdou ovšem je, že výroba svíček je mužnou schopností, která se datuje mnoho tisíc let do minulosti. Zvlášť ve středověku byl obchod se svíčkami důležitou součástí života v městech i vesnicích. Přece jen, světlo bylo a je pro nás extrémně důležité. 

Dnes už svíčky tak důležité nejsou, dokážou ovšem navodit příjemnou atmosféru a pokud mají přidanou nějakou vůni, ovoní jakoukoli místnost. Mnoho lidí svíčky používá k meditaci popřípadě k přemýšlení. A ne zrovna málo lidí je má schované doma jako nouzový zdroj světla pro apokalypsu.

Nicméně, svíčky mohou být i poměrně drahé...

Pokud se už pustíte do výroby domácích svíček, zjistíte, že se jedná o velmi jednoduchý proces (obzvlášť v dnešní době), který ani nespolkne moc financí a času. Jo, a taky je to skvělý rukodělný dárek pro vaše milované.

Existuje mnoho druhů svíček, v dnešním návodu se ovšem mrkneme na ty, které hoří v nějakém typu nádoby. Takové svíčky jsou velmi jednoduché na výrobu, nepotřebujete na ně formy ani specializované nástroje. Prostě popadnětě zbytečné hrnky, sklenice apod. a pusťte se do toho.

Co nakoupit?

Abyste se mohli pustit do výroby svíček, potřebujete nejprve pár věcí a pomůcek. Nebojte, nebude to stát majlant, jakmile budete mít vše potřebné, jedna svíčka vyjde na pár korun.

Vosk

Vosk je logicky základem svíčky. Primárně máte na výběr z jeho tří základních typů. 

Parafín: Poměrně tradiční materiál, který je při výrobě svíček populární. Je levný a velmi snadno přijme barvy i vůně. Hlavním problémem parafínu je jeho potenciálně toxická nátura. Parafín se mimo jiné získává při destilaci ropy, což pro lidi, kteří preferují pouze přírodní produkty znamená automatickou stopku. Pokud mezi ně patříte, mrkněte se po alternativě.

Sójový vosk: "Nováček" mezi vosky, co získává na oblibě. Byl vytvořen v devadesátých letech minulého století, když se začala ve větší míře řešit ekologie. Obvykle se vyrábí ze sójového oleje, občas se míchá s parafínem a jinými vosky. Také skvěle přijímá barvy a vůně.

Včelí vosk: Nejstarší ingredience na výrobu svíček. Ve skutečnosti byl včelí vosk nalezen už ve hrobkách velkých pyramid v Egyptě. Jak název napovídá, je produkován včelami jako biprodukt při vytváření medu. Má díky tomu krásnou zlatou barvu a nasládlou vůni. Problémem včelího vosku je to, že špatně přijímá jiné ingredience. Je taky o dost dražší než ostatní možnosti.

Většinu vosků, co se prodávají za účelem výroby svíček, koupíte v granulované formě, což nejenže zlepšuje manipulaci, ale i rozpustnost. Pokud vám vosk přijde ve formě kompaktního bloku, nasekejte ho ostrým nožem na menší kousky.

Knot: Špatný knot může v cuku letu zničit vaši svíčku. Soutřeďte se hlavně na šířku knotu, hledejte pokud možno širší kousky. Na délce nezáleží, tu si stejně přizpůsobíte své nádobě.

Vonné oleje: Bez vůně budete v podstatě jen pálit vosk. Sice to vypadá hezky, nevytvoří to ale příjemné aroma, kvůli kterému se dnes svíčky prodávají. Na výběr máte doslova z tisíců různých vůní, stačí se porozhlédnout na internetu. Můžete také využít esenciálních olejů. Za nás bychom doporučili vůni santalového dřeva, rumu či kávy.

Dva hrnce: Rozhodně nesmíte rozpouštět jakýkoli vosk na přímém ohni. Použijte klasický trik, který můžete použít i při rozpouštění čokolády. Připravte si hrnec, naplňte ho vodou a tu uveďte do varu. Na ten samý hrnec pak dejte další nádobu a v něm vosk hezky rozpusťte.

Nádoby na svíčky: Tady se představivosti meze nekladou. Hrníčky na kávu, skleničky, sklenice na zavařování, prostě cokoli, co dokáže ustát žár a vejde se dovnitř dávka vosku.

Teploměr, vařečka a staré propisky: Teploměr je věc logická, u vosku prostě chcete vědět, kolik má stupňů. Navíc, každý vosk má jinou teplotu, kdy je vhodné do něj přidat vůni, barvy a kdy ho nalít do připravených nádob. Vařečku použijete k míchání a "rozbíjení" větších kusů vosku. Na propisky se dostane až budeme řešit upevnění knotů.

Jak na to?

1. připravte si pracovní plochu

Pracovat s voskem může být poměrně špinavá záležitost. Kapky se mohou dostat prakticky kamkoli a nepoznáte to, dokud vosk neuschne. Kolem svého pracovního místa tedy hezky rozmístěte utěrky a nebo staré noviny. Pokud už mimo desku něco pokapete, jednoduše to seškrábnete, třeba nehtem.

2. roztavte vosk

Využijte dvou hrnců a roztavte vosk. Začněte tak s 200 g vosku, mělo by to stačit na poměrně velkou sklenici. Vosk se vám bude rozpouštět odhadem tak 10-15 minut. Určitě sledujte teplotu, ideálně byste se měli pohybovat kolem 75 stupňů maximálně. Pokud budete výš, snižte plamen a nebo dejte mísu ze sporáku. Vosk nezapomeňte během rozpouštění míchat!!

3. připevněte knot do nádoby

Zatímco se vosk v hrnci taví, přidejte si knot do připravené nádobky. Občas se vám podaří koupit knot s lepidlem na konci, spíše ale počítejte s tím, že si to budete muset zařídit sami. Jednou možností je použití vteřinového lepidla, stejně dobrý je ale i starý trik, kdy konec knotu namočíte během vaření do tavícího se vosku a ten vám pak knot připevní po pár minutách do nádoby.

4. přidejte vonný olej

Potom co vosk úplně rozpustíte, přidejte svou oblíbenou vůni. Každý typ vosku je trochu odlišný a potřebuje různé množství vůně, sledujte návod, který byste měli při nákupu obdržet. Pokud není návod k dispozici sázkou na jistotu je 30 ml vůně na 500 g vosku. Vůni do svého produktu opravdu velmi pečlivě zamíchejte.

5. nalijte vosk do nádoby

Po přidání vůně vypněte zdroj tepla a nechte vosk pár minut odpočívat. Ideální teplota na lití do nádoby bude někde kolem 55-60 stupni.  Dosáhnout této teploty je otázkou pár minut, rozhodně vosk kontrolujte pomocí teploměru.

Při lití vosku držte knot tak, aby byl hezky uprostřed nádoby. Nijak extra za knot netahejte, mohl by se uvolnit ze spodku nádoby. Vosk by měl zatvrdnout plus minus za pět minut. Všechen vosk zatím nepřelévejte, trochu si schovejte na pozdější použití.