Hledaný výraz musí mít více jak 2 znaky.

Hiró Onoda představuje i dnes ve své rodné zemi symbol staré japonské oddanosti a vytrvalosti. Tento muž odmítl uvěřit v kapitulaci Japonska a 22 let pokračoval ve své osobní partyzánské válce na Filipínách. Celou dobu pěvně věřil v to, že japonská kapitulace je pouze výmyslem americké propagandy.
Vychován pro boj za císaře
Hiró Onoda se narodil v roce 1922 ve vesnici Kamekawa, která leží na jihu ostrova Honšú. Pocházel ze sedmi dětí a jeho otec byl obchodníkem. Byl vychován v konzervativním duchu a šintoistické víře. Do císařské armády se tedy přihlásil hned po dovršení 18 let, což mu pomohlo získat místo v polocivilní firmě podnikající v okupovaném čínském Wuchanu. Povolán do aktivní služby byl v roce 1942.
Po absolvování základního výcviku byl na doporučení svých nadřízených poslán do výcvikového centra Nakano poblíž hlavního města, konkrétně do sekce pro výchovu zpravodajců a odborníků na nekonvenční způsoby boje. Zde se dva roky vzdělával v sabotážích, diverzních akcích a propagandě. Součástí výcviku byla samozřejmě i politická výchova, kde byli kadeti poučováni o nadřazenosti Japonska a božském původu císaře. Nakonec byl v prosinci 1944 vysazen jako poručík druhé třídy na Filipínách, konkrétně na ostrůvku Lubang. Tento ostrov, který se nachází západně od hlavního města Manila, má rozlohu 125 kilometrů čtverečních a za druhé války byl obsazen japonskou armádou. Poručík Onoda měl za úkol v případě americké invaze zničit přístav a letiště. Kromě základní výzbroje s sebou měl samurajskou katanu a dýku od své matky, určenou k sebevraždě pro případ bezvýchodné situace.
Nic než propaganda
Ostrov byl záhy napaden a obsazen americkou armádou. Onodovi zakázali provedení sabotáží jeho místní (a pravděpodobně rozumně uvažující) nadřízení. Nakonec však obdržel od svého důstojníka Jošima Tanigučiho osudný rozkaz: Stáhnout se do vnitrozemí a pokračovat v partyzánském boji až do odvolání.
Onoda tedy nakonec spolu se třemi věrnými podřízenými uprchl do džungle ve vnitrozemí ostrova. Kromě Onody se jeho záškodnická skupinka skládala ještě z vojína Yuichi Akatsua, desátníka Shōichi Shimady, a nižšího důstojníka Kinshichio Kozuka. Tito čtyři psanci přežívali na kokosech, banánech a ukradených potravinách. Po kapitulaci Japonska byly na ostrov shozeny projevy japonských generálů a japonské noviny. Poručík Onoda je dlouho pečlivě studoval a nakonec zavrhl. Označil je za produkt americké propagandy, která se je pouze snaží vylákat z úkrytu.

Getty Images: Bratr se snaží přesvědčit Onodu ke kapitulaci, 1972.
Všichni se postupně stávali uzavřenějšími a paranoidnějšími a pod vedením Onody začali organizovaně škodit „nepříteli“. Tímto „nepřítelem“ ale byli pouze filipínští vesničané, kteří je považovali (a dodnes považují) za lupiče a vrahy. O jejich pravém poslání se nakonec dozvěděli až v roce 1950, kdy se vojín Akatsua nervově zhroutil a vzdal filipínské policii. Na ostrov poté přijeli příbuzní přeživších vojáků, včetně bratra Onody a pomocí megafonů volali do džungle, že válka opravdu skončila. Stále paranoidnější Onoda, ze kterého se pomalu stával případ pro psychiatra, však rezolutně prohlásil, že se jedná pouze o americké imitátory. Zbylá trojice tedy další dva roky aktivně bojovala, až byl v roce 1952 zastřelen Shimada filipínskou armádou. Onoda s Kozukou se s do nebe volající zaslepeností a tvrdohlavostí stáhli hlouběji do džungle a vyčkávali.
Knihkupec a samuraj
Dalších dvacet let se zaměřovali na menší akce, jako kradení dobytka a přepadávání vesničanů v džungli, roku 1972 se ale náhle vyřítili z džungle a začali zapalovat čerstvě sklizenou rýži. Vesničany přivolána policie zastřelila Kinshchio Kozuku, Onoda však unikl a dál pokračoval ve své šílené válce. Jeho osobní devětadvacetileté tažení za císaře nakonec stálo život 30 filipínských farmářů.
Rozuzlení tohoto příběhu nakonec přinesl až jistý Norio Suziki, nedostudovaný vysokoškolák z Japonska.
Tento dobrodruh a snílek se tehdy toulal světem se slovy: „Chci najít tři věci, Onodu, pandu a yettiho. Přesně v tomhle pořadí.“ Byť se to zdá neuvěřitelné, dokázal Onodu v džungli najít a spřátelil se s ním. Ten však stále odmítl ukončit boj bez přímého rozkazu majora Tanigučiho, který kdysi vydal osudný rozkaz. Suzuki se tedy vrátil zpět do Japonska a s pomocí úřadů začal hledat bývalého majora císařské armády. Nakonec ho našel a bývalý major, momentálně pracující jako knihkupec, si naposledy oblékl uniformu a vydal se na Lublang. Onoda, který konečně prozřel, se poté vydal do Manily, kde se slzami v očích odevzdal svůj meč filipínskému prezidentovi. Kromě něj u sebe měl naprosto funkční pušku, 500 nábojů, několik granátů a dýku. Filipínský prezident ho omilostnil a meč mu vrátil. Návrat 52letého vojáka do vlasti sledovala celá země, v cizině strávil přesně 10 416 dní.
Cizincem ve vlastní zemi
S Onody se okamžitě stala celonárodní celebrita. Armáda mu nabídla uhrazení ušlého žoldu, to ale skromný poručík odmítl. Peníze vybrané ve veřejné sbírce dokonce věnoval šintoistickému chrámu. O své cestě napsal knihu Moje třicetiletá válka, ve které se omlouvá za svou zaslepenost. Na druhou stranu není v knize ani jednou zmíněna žádná z jeho třiceti obětí (Úhel pohledu pozůstalých je poměrně podrobně popsán zde: https://www.historynet.com/hiroo-onoda-serial-killer-documentary/).

Alamy: Hiró Onoda v roce 1996

Associated Press: Onoda u památníku Kinshichio Kozuky
Po roce v Japonsku Onoda zjistil, že vlastní zemi nepoznává. Odjížděl ze země plné tradic a hodnot, vracel se mezi mrakodrapy a kapitalismus. Po dvou letech v Japonsku tedy emigroval do Brazílie, kde choval dobytek. Nakonec se zde i oženil s Machii Honoku. V roce 1984 se ale znovu vydal do Japonska a založil Onoda Shizen Juku (Onodova přírodní škola). Tento tábor pro děti, fungující dodnes, má za cíl vštěpovat jim tradiční hodnoty jako čest, spravedlnost a odvaha. Se svou ženou navštívil i Lublang a daroval místní škole 10 000 dolarů. Poručík Hiró Onoda zemřel 16. 1. 2014 v Tokiu ve věku 91 let. Japonský parlament ho uctil minutou ticha a dodnes je ve své rodné zemi tento „poslední samuraj“ oslavován jako hrdina a symbol skromnosti a cti. Na druhou stranu však zůstávají on, jeho dva společníci a 30 mrtvých Filipínců trvalou připomínkou nebezpečí fanatismu a bezohlednosti.
Zdroje obsahu a fotek:
- https://medium.seznam.cz/clanek/daniel-wiesner-nejzarputilejsi-bojovnik-druhe-svetove-valky-pribeh-verneho-hiroa-onody-86028#utm_content=ribbonnews&utm_term=onoda&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz
- https://www.nytimes.com/2014/01/18/world/asia/hiroo-onoda-imperial-japanese-army-officer-dies-at-91.html
- https://en.wikipedia.org/wiki/Lubang_Island
- https://www.historynet.com/hiroo-onoda-serial-killer-documentary/
- https://www.idnes.cz/xman/styl/hiro-onoda-vojak-ktery-bojoval-druhou-svetovou-valku-az-do-roku-1974.A120206_145601_xman-styl_fro
- https://en.wikipedia.org/wiki/Hiroo_Onoda
- https://www.gettyimages.com/photos/lubang-island
- https://www.alamy.com/file-in-this-may-20-1996-file-photo-former-japanese-straggler-hiroo-onoda-holds-a-picture-of-himself-taken-for-the-first-time-when-he-came-out-of-hiding-from-the-jungle-during-a-news-conference-upon-arrival-in-manila-philippines-for-a-sentimental-journey-onoda-the-last-japanese-imperial-soldier-to-emerge-from-hiding-on-lubang-island-and-surrender-after-world-war-ii-has-died-he-was-91-onoda-died-thursday-jan-16-2014-at-a-tokyo-hospital-ap-photobullit-marquez-file-image519872885.html
- https://www.alamy.com/feb-26-2012-japanese-soldier-surrenders-after-holding-out-29-years-image69525263.html
Další články
Hiró Onoda: muž, pro kterého skončila druhá světová válka v roce 1974
Hiró Onoda představuje i dnes ve své rodné zemi symbol staré japonské oddanosti a vytrvalosti. Tento muž odmítl uvěřit v kapitulaci Japonska a 22 let pokračoval ve své osobní partyzánské válce na Filipínách....
Tipy na výlety v Ústeckém kraji
Ústecký kraj je známý především jako průmyslový region. Přesto se ale i zde nachází spousta zajímavých výletních míst. V dnešním článku vám přinášíme jejich pestrý výběr od skalních měst až po pohádkové...
Arabsko – izraelské války: začátek konfliktu
V následujících dvou článcích se zaměříme na příčiny složitých vztahů na Blízkém východě. Stále pokračující konflikt mezi Židy a muslimy dodnes způsobuje války a teroristické útoky v oblasti. Pro pochopení...
Erwin Rommel: nejlepší německý polní velitel druhé světové války
Polní maršál Erwin „Pouštní liška“ Rommel patřil k nejvýraznějším osobnostem armády Třetí říše, a to i přesto, že byl vždy ochotný porušit rozkaz, který považoval za špatný. Tento vynikající tankový velitel...