Pro většinu z nás, z rozvinutého světa, je získání pitné vody otázkou chvíle, respektive pouhého otočení kohoutkem. Ovšem, mimo domov, mimo civilizaci, může být získání bezpečného zdroje pitné vody otázkou života a smrti...

Pro většinu z nás, z rozvinutého světa, je získání pitné vody otázkou chvíle, respektive pouhého otočení kohoutkem. Ovšem, mimo domov, mimo civilizaci, může být získání bezpečného zdroje pitné vody otázkou života a smrti. A také to nemusí být nic jednoduchého.

Možná jste vyrazili na výlet do zahraničí do divočiny, máte dost vybavení, ale podcenili jste množství vody, co potřebujete, a nebo jste spoléhali na její normální dostupnost. Nebo prostě cestujete po méně rozvinuté části naší planety a někdo vás varoval před pitím z místních kohoutků. Nebo došlo k apokalypse (či někdo kontaminoval lokální zdroj vody) a čistá voda není dostupná skoro vůbec.

Jak tedy v téhle situaci postupovat?

Řešení je pro každý z těchto scénářů zcela individuální a záleží na tom, kdo jste, jaké máte možnosti, kolik vody vlastně budete ve skutečnosti potřebovat atd. atd.

Možností jak vodu čistit a filtrovat je mnoho a bohužel, terminologie okolo rozhodně není standardizovaná.

Mrkneme tedy na základní postupy, podíváme se, co může způsobit pití neošetřené vody a nakonec si zateoretizujeme.

Risk a následky pití kontaminované vody

Existuje opravdu velké množství bakterií a parazitů, které se můžou dostat do vody, po jejímž vypití může člověk onemocnět (i smrtelně).

Jak se tyto nemoci dostanou do vodního zdroje? Jak v divočině, tak v i člověkem obývaných prostorách, jsou často přenášeny jak zvířaty, tak lidmi (a jejich odpady), kteří v okolí loví, žijí, koupají se a vyměšují. Pokud zemřou, jejich ostatky pak mohou zůstat v jezerech i řekách.

Častým problémem jsou různí paraziti, kteří mohou způsobovat různé obtíže, mezi které patří kupříkladu i křeče a věc nejhorší, pokud jste v divočině bez vody, průjem.

Mezi další časté nemoci ve vodě po celém světě patří kupříkladu úplavice, cholera a celá řada červů, bakterií a virů. Většina společných symptomů z těchto nemocí má společný jmenovatel: problémy s vnitřnostmi. Pokud už jste dehydrovaní, průjem znamená přímé ohrožení života.

Daleko lepší je nějakým způsobem vodu z pochybných zdrojů ošetřit, než riskovat nemoc. Jedinou výjimkou je, pokud na hydratování vyloženě visí váš život. Pak pijte. Doktoři zvládnou z vašeho těla dostat nemoc i parazita. Tedy za předpokladu, že nejste mrtvola. 

Musí se čistit každá voda?

V divočině, voda která je sesbíraná z deště, bývá obvykle nezávadná, stejně jako sníh, který si rozpustíte (samozřejmě nepoužívejte ten žlutý). Voda získaná odpařováním či sběrem z rostlin, obvykle také bývá bezpečná (za předpokladu, že rostlina není jedovatá). Pokud se k vodě dostanete jiným způsobem, ať už se jedná o lokální potok či jezero (tekoucí voda je téměř vždy ta lepší volba), měla by být vyfiltrována a vyčištěna, nikdy nevíte, co může ve vodě či po proudu číhat na vaše nebohé tělo.

V hustěji zalidněných oblastech nemusí být bezpečná ani dešťová voda, mohla projít oblastí zamořenou škodlivinami. Pokud cestujete méně rozvinutými zeměmi, pokuste se vyhnout místní kohoutkové vodě a pijte vodu z láhví, popřípadě svou vodu stále čistěte. 

Čištění a filtrace

Když už dojde na hledání vody, chce to vědět rozdíl mezi filtrací a čištěním. Ačkoli to zní jako činnost s podobným výsledkem, není tomu tak.

Filtrace vody je eliminování malých fyzických částic a některých bakterií pomocí kupříkladu látky či nějakého typu síta, skrze které voda proudí.

Čištění vody je chemický či UV proces likvidace bakterií a jiných nebezpečných činidel. Chemikálie (či teplo) prakticky zlikvidují vše (nebo téměř vše) špatné ve vodě, takže je pak bezpečná na pití.

Občas potřebuje voda oba tyto procesy, občas potřebuje jen jeden. Znát rozdíl mezi oběma procesy je ovšem životně důležité. Pokud přebýváte kupříkladu v Africe a myslíte si, že potřebujete jen filtraci, můžete skončit se zatraceně nepříjemnou nemocí v těle. Mrkneme se tedy na oba přístupy trochu detailněji.

Filtrace vody

Používání vodního filtru, obzvlášť komerčního a testovaného (na rozdíl od filtru typu "udělej si sám"), může z vody odstranit některé bakterie. Rozhodně ale ne všechny. Filtry zvládnou některé druhy bakterií a parazitů, ale s viry ve vodě si neporadí, ty jsou prostě moc malé na zachycení.

Všeobecně, chtělo by se to informovat v té které konkretní zemi, jak je to s lokální vodou a jaká filtrace je potřeba. Často se stává, že pokud lidi v divočině moderní země onemocní, svalí to na vodu, ale ve skutečnosti je jejich kámen úrazu ve špatné hygieně (nemytí rukou, kálení poblíž zdrojů atd.).

Filtrování vody také zajišťuje lepší chuť vody a její okamžitou pitelnost, na rozdíl od chemického čištění, které chuť negativně ovlivní a může trvat hodiny, než je voda bezpečná k pití.

Filtry také odstraňují z vody nečistoty jako je hlína či písek.

Čištění vody

Čištění vody učiní vodu bezpečnou pomocí deaktivace veškerých škodlivých patogenů i virů. Nezbaví vodu ovšem znečišťujících látek. Špinavá voda vyčištěná chemikálií je pořád špinavou vodou a pořád bude potřeba vyfiltrovat (filtrujte před čištěním, pokud možno).

Voda se čistí především varem, chemickými látkami a nebo UV světlem. Čištění vody je obzvláště důležité v zemích třetího světa, kde jsou virové nemoci obvyklé.

Mrkneme se teď na různé filtrační/čisticí metody.

Filtry "udělej si sám"

Všeobecně, tyhle metody využívejte jen v případě, že jiné nejsou k dipozici. Nejezděte kempovat stovky kilometrů od civilizace s plánem, že si vodu budete filtrovat přes kamení, písek a hlínu. I když použijete tyto filtry, doporučujeme využít i chemického čištění, abyste předešli nepříjemným problémům.

Dřevo a hadička

Jeden z nejlepších "udělej si sám" filtrů je malý systém vytvořený z kousku dřeva a hadičky. Pokud využijete vnější vrstvu (živé dřevo bez kůry) a nebo malou zelenou větývku, můžete eliminovat až 99 % veškerých bakterií (ale ne viry). Na výrobu tedy budete potřebovat 4-5 cm dlouhý a 2,5-3 cm široký kus dřeva, který v podstatě omotáte kouskem plastové hadičky. Vodu následně vléváte do hadičky a ta je poté dřevem filtrována. Pokud budete používat větev jako filtraci, ujistěte se, že voda prochází přes dřevo, a že neteče po bocích hadičky do vaší nádoby s filtrovanou vodou. Pokud nemáte hadičku, budete muset improvizovat: využijte kupříkladu kus látky, šňůry a nebo plastu z flašky. Dbejte na to, abyste vodu lili pokud možno po malém množství. Za den budete takto schopni vyprodukovat až čtyři litry vody, což by jednomu dospělému muži mělo bohatě stačit (pokud budete šetřit, bude to stačit i více lidem).

 

Materiálový sendvič 

Klasická metoda filtrace vody v divočině. Základem je nanášení vrstev filtračního materiálu jako je kamení a písek do dutého kusu klády či sáčku/pytle, přičemž voda projde každým z těch filtrů skrze co nejmenší otvor na spodku zařízení.

Začněte nanesením vrstvy jemného materiálu (písek, jemné kamínky, látka) a na ní pak naneste materiál hrubý (větší kameny) a popřípadě, pokud máte, přidejte kusy dřevěného uhlí (kupříkladu z večerního ohně). Pak tento postup několikrát opakujte. Výsledek by měl vypadat jako vrstvený koláč. Tento způsob eliminuje většinu nečistot a nějaké ty větší bakterie, ale zdaleka ne všechny.

Látka/tričko

Filtrování vody skrze kus látky sice vodu vyčistí od velkých nečistot jako je hlína a nebo písek, nic dalšího ale neodstraní. Takovou vodu pak raději ještě vyčistěte chemicky, pokud je to v dané situaci možné.

Filtrace pomocí nádoby

Když nemáte nic z předchozích možností, nalijte špinavou vodu do nádoby a nechte ji odstát minimálně na 12 hodin. Sediment a nečistoty si "sednou" na dno a "čistá" voda bude na vrchu. Je jasné, že tato filtrace nic neudělá s bakteriemi ani viry.

Komerční filtry

Filtrační brčka

Filtrační brčka jsou jedním z nejobvyklejších komerčních artiklů, se kterými se můžete setkat v posledních pěti letech. Myšlenka je taková, že s filtračním brčkem můžete prostě přistoupit ke zdroji vody a začít okamžitě pít, filtry uvnitř zvládnou všechno za vás. Je pravdou, že většina brček na trhu dokáže zlikvidovat velké množství parazitů i bakterií, ale s viry to je horší. Brčka také obvykle mají uhlíkový filtr, který si poradí s většinou pachutí a zápachů. Rozhodně si před nákupem zkontrolujte specifikace každého brčka. 

Brčka obvykle bývají trochu dražší, ale výsledná cena za vyfiltrovaný litr bývá celkem nízká v porovnání s chemickými čistidly.

Pumpy/gravitační filtry

Název je to trochu zavádějící, protože tyto filtry často vodu chemicky čistí. Spousta z nich obsahuje keramiku, která filtruje vetší bakterie a stříbro, které ničí viry. Pumpy fungují velmi rychle a dokáží zpracovat velké množství vody v krátkém čase, ale vyžadují zdroj elektrické energie.

Gravitační filtry jsou pomalejší, ale nepotřebují baterie ani pomoc lidské síly. Jako při každém nákupu, zkontrolujte si specifikace té konkrétní pumpy. Pokud specifikace zmiňují to, že si pumpa poradí i s viry, budete připraveni téměř do jakékoli situace.

Počítejte s tím, že tyto prostředky bývají prostorově náročnější, takže zaberou více místa ve vašem batohu/survival kitu. Cena těchto filtrů také bývá poněkud vyšší.

Čištění varem

Vaření je prostě stará dobrá klasika čištění vody. Jedna minuta vaření zlikviduje ve vodě všechno špatné, včetně virů (ve velkých výškách raději vařte minuty tři). Co se týče nádoby na vaření, zvolte pokud možno skleněnou a nebo kovovou.

Nevýhodou vaření vody je pochopitelně to, že musíte mít k dispozici oheň, tedy i palivo. To je v některých lokalitách nedostatkovým zbožím. Var také způsobuje odpařování a tím přijdete o trochu vaší drahocenné tekutiny, s tím počítejte.

Chemické prostředky (jód, chlór, bělidlo)

Existují dvě populární metody chemického čištění vody, které využívají kapání kapek činidla do vody: jód a chlór. Bělidlo je třetí možností chemického čištění, obzvlášť v hustě obydlených oblastech.

Jód: Využívejte 2% roztok jódu. Do jednoho litru přidejte 4-5 kapek, pokud je voda silně zakalená, aplikujte dvojnásobné množství. Vodu poté nechte zhruba 30 minut odpočívat. Jód samotný se prodává ve formě malých, skvěle přenosných lahviček a dá se využít i k čištění lehčích řezných zranění či odřenin. Jód byste měli mít rozhodně k dispozici pokaždé, když jedete do divočiny (neztratí se ani na výletě).

Je třeba poznamenat, že jód bude ve vodě cítit a všeobecně by ho neměly pít těhotné ženy a lidé alergičtí na měkkýše.

Existují také speciální jódové tablety, které jsou přímo určené na čištění vody a jsou určené pro všechny outdoorové nadšence a preppery.

Chlór: Chlór je obvykle dostupný ve formě tablet, které prostě hodíte do určeného množství vody. Po několika hodinách bude voda čistá a vy budete "v suchu".

Nevýhodou chlóru je zmíněné čekání a vyšší cena za litr vyčištěné vody. Na druhou stranu chlór z vody úplně (nebo téměř úplně) vyprchá, takže chuť není nijak ovlivněna. Také má téměř neomezenou životnost.

Bělidlo: V opravdu naléhavých případech se dá bělidlo použít k čištění vody. Většina bělidel využívá tekutou formu chlóru - chlornan sodný. Jak jsme se zmiňovali výše, chlór se na čištění vody používá běžně, takže použití bělidla dává jistý smysl.

V bělidlech je obvykle 5-8 % chlornanu sodného (tuhle informaci si vždy na bělidle překontrolujte), pokud má procent více, přípravek na vyčištění vody nepoužívejte. Na litr vody využijte jen dvě kapky a vodu nechte 30 minut odstát před samotným napitím.

UV/Solární čištění

Solár: Solární dezinfekce vody závisí na síle slunce (logicky). Věřte nebo ne, pokud máte čistou láhev vody, nechte ji na přímém světle po 12 hodin (24-48 hodin při oblačnu) a UV paprsky zabijí většinu bakterií a mikroorganizmů (ne všechny). Někteří experti dokonce říkají, že byste flašku měli nechat na slunci pokaždé, jen tak pro jistotu. Záleží na vaší situaci a potřebách. Protože tato metoda není 100% bezpečná, využívejte ji jen v nouzových situacích.

UV elektronika:  Existuje velké množství zařízení, která vytvářejí UV záření likvidující bakterie a viry. Některá fungují na baterie, další fungují na "ruční pohon". Pozor, toto nejsou filtrační zařízení, takže větší částice špíny nebudou z vody odstraněny a některé patogeny se jich mohou držet. Proto je lepší vodu před využitím UV čištění odfiltrovat. Stejně jako pumpy, může být tato elektronika náročnější na místo.

Zakončení: Co a jak v různých situacích?

Kempování a turismus v moderních zemích: Jak jsme už řešili, voda v moderních zemích je většinou bez vyloženě smrtelných virů. Proto většina komerčních filtračních systémů (filtrační brčka) postačí.

Kempování a turismus v zemích třetího světa: Pokud už budete mimo Evropu a případně Severní Ameriku, budete chtít svojí vodu čistit jak to jen půjde. Vybavte se tabletami, jódem a nebo filtry s chemickým čištěním.

Survival v přírodě: Pokud z nějakého důvodu uváznete někde v přírodě, budete muset pít lokální vodu, abyste přežili. Pokud máte dost vody a k dispozici palivo na oheň, rozhodně si vše převařujte. Pokud nemůžete obětovat vodu vařením a nebo nemůžete zapálit oheň, využijte služeb materiálového sendviče.

Pamatujte si, že filtrování zlepšuje pitelnost vody a odstraňuje nečistoty, zatímco čištění zabrání možnosti onemocnění.

Jako poslední věc připomeneme, že pokud na tom závisí váš život, pijte i nevyčištěnou a nefiltrovanou vodu. Když zemřete na žízeň, žádný lékař už nepomůže.


Další články

Jak mormonský pilot vykouzlil vánoční atmosféru pomocí fondánu

Prožít Vánoce v německém zajateckém táboře je samo o sobě natolik smutné, že nás z těch představ sotva něco vytrhne. A přesto... Dojemný příběh poručíka Terryho nám ukazuje, že i v nejtemnějších

Malé vánoční příměří roku 1944

Za druhé světové války nedošlo k žádnému velkému příměří jako o Vánocích roku 1914. Tenkrát tisíce francouzských, německých a britských vojáků opustili své zákopy a setkali se v „zemi nikoho”, aby si

Vznik československého letectva: Příběh odboje a vzletu

Letos v říjnu uplyne 105 let od vzniku československého letectva. Podle historiků datujeme jeho začátek k 30. říjnu 1918, kdy důstojníci rakousko-uherské armády ustanovili v P

Jak se připravit na výšlap do vysokých nadmořských poloh

„Nejnáročnější byl pro mě výstup ke gejzírům El Tatio ve výšce zhruba 4.500 m n. m. Nebo na chilskou náhorní plošinu Chajnantor, kde má Evropská jižní observatoř své špičkové teleskopy. To bylo o

ANCHOR_TOP_TITLE

Ahoj!
Kdybychom mohli, podáme vám ruku na pozdrav.
To ale bohužel nejde a musíme si vzájemně podat jen vaše cookies. Jste pro?
Díky nim budeme vědět, jak to na našem webu žije a ukážeme vám jen takovou reklamu, co vás opravdu zajímá.
Co jsou cookies?

Nastavení cookies

Vaše soukromí je důležité. Můžete si vybrat z nastavení cookies níže. Co jsou cookies?