Dokázalo by Rusko vlastně takovou operaci provést? Rozhodně jsou na to vojáci připravováni. Během cvičení v roce 2015 bylo do pohotovosti uvedeno 10.000 mužů, a ti byli následně na místo určení přepraveni vzduchem, to vše během 24 hodin. V roce 2016 bylo podobných cvičení provedeno nejméně 18, přičemž největšího z nich, v březnu 22.-24., se zúčastnilo více než 30.000 vojáků, 3.800 bojových vozidel a přes 100 různých typů helikoptér a bojových letounů. Dále posádku v Kaliningradu, který by při invazi do Baltu tvořil opěrný bod, tvoří dvě motorizované brigády, jedna brigáda námořní pěchoty a podpůrná dělostřelecká brigáda. I kdyby měly státy Baltu nulové ztráty během úvodního odstřelování, ruská armáda by měla masivní převahu v počtu mužů, vybavení i letecké nadvlády.
Vzdušná převaha je klíčový faktor k úspěšnému překvapivému útoku a tu by mělo Rusko za takovéto situace téměř jistě. Pokud by Finsko a Švédsko, kteří nejsou členy NATO, zůstaly neutrální, přístup k Baltu by byl pro západní mocnosti velice limitován. Studie RAND zároveň předpokládá, že pokud by kupříkladu Švédsko umožnilo využívání svých letišť pro západní letadla, dalo by se předpokládat, že by Rusko neváhalo s odvetným úderem, který by mohl být proveden i s pomocí taktických nukleárních zbraní.
Přes toto všechno je jasné, že rozhodujícím faktorem by byla efektivita prvního úderu, který by mezi jednotkami Baltských států vyvolal zmatek. Pro představu: posádka estonského batalionu, který je umístěn u města Võru je zhruba 80 km od ruské základny v Pskově. Dosah raket 9M528, které jsou používány samohybným raketometem BM-30 Grad, je 89 km, tedy pohodlně v dosahu tohoto smrtícího stroje.
Rozbití obrany, komunikace a klíčové infrastruktury by způsobilo nesmírný tlak na vládu baltských států, které by mohly kapitulovat pouhých několik hodin poté, co by první ruský parašutista seskočil z výsadkového letounu.