Hledaný výraz musí mít více jak 2 znaky.
Naše planeta se otepluje, polární čepičky ubývají, odráží méně slunečních paprsků, vodní hladina stoupá a závratnou rychlostí ztrácíme led a sníh všude kolem. Právě to inspiruje mnohé z nás vyrazit do zmrzlých krajin a žít na chvíli v ledovém světě, který je v bezprostředním ohrožení (a kvůli tomu i životy nás všech).
Prozkoumejte tání ledů na vlastní oči
Teorie a praxe bivakování na sněhu
Zimní turistika není pro zelenáče, ale odvážné a ostřílené dobrodruhy. A nezáleží na tom, jestli se chystáte na pár dní do Krkonoš, Tater, Alp nebo budete týdny procházet Pacifickou hřebenovku od mírných pásem po ledové svahy. Musíte znát odpovědi na všechny otázky jako například: jak se vybavit na cestu, jak nepromoknout, izolovat se od chladu nebo jak rozložit síly podle náročnosti terénu a času, který v přírodě strávíte.
Nemilosrdnou pravdou je, že spaní v zimě a na sněhu není zrovna nejpohodlnější. Outdooroví veteráni jsou už ale natolik zvyklí, že se v klidu a bez prochladnutí prospí až do rána a druhý den, nabití a plní sil, zvládnou přechod dalšího ledového hřebenu.
Abyste si užili zimní výpravu, měli byste se zajímat hlavně o dvě základní věci, které ovlivní výběr spacáku, žďáráku, karimatky, stanu i čehokoliv dalšího. A to je:
- sucho
- teplo
Není nic horšího než spát v mokrých věcech. Neudělejte tu chybu, že byste s sebou neměli náhradní oblečení. I když je možná z celodenní túry studené, hlavně že je suché. Až se do něj v noci převlečete, za chvíli se zahřejete a bude vám dobře. Při přechodech proto vždycky chraňte oblečení před vlhkostí, a když to jde, nechte na něj zasvítit sluníčko, do bot dejte ohříváček apod. A totéž platí o spacáku. Ten se většinou nosí připevněný zvenku na krosně. A tehdy musíte pamatovat na to, aby na něj nikdy nesněžilo a nepadala rosa. Nepsaným pravidlem je také, že se spacák vybaluje jako první, a naopak balí jako poslední (aby co nejdéle prosychal).
Jak vybrat spacák
Přečtěte si, jak vybrat spacák a pamatujte: Spacáky se sice rozdělují podle teplotního rozmezí, do kterého jsou určeny, tyto hodnoty ale vždycky počítají jen s nějakým obecným výkonem a metabolismem, kterým si v noci „přitopíte”. Už vám ale nikdo nespočítá náročnost vaší cesty nebo to, jak jste zrovna prokřehlí. Spacák proto berte s rezervou (cca 20 % navíc). Namísto
do –10 °C, sáhněte klidně po –15 °C, i za cenu toho, že bude těžší a objemnější.
„Rozlišujeme tři typy ledu: mořský led, suchozemský led a permafrost neboli věčně zmrzlou půdu. Všechny tři tají a čím rychleji tají, tím rychleji se mění naše klima.”
Když se někomu poštěstí procestovat stejnou lokalitu několikrát za sebou, vidí na první pohled rozdíly v množství sněhu, ustupování ledovců i rozmrzání permafrostu. Je svědkem toho, jak nám ty krásné bílé kouty přírody mizí před očima. A čím víc očí tohle vidí, tím líp. Jen ať se co nejvíc lidí dozví, jak vzácnou se tahle krajina stává a jak moc to ovlivňuje život na celé naší Zemi.
Na druhou stranu každý, kdo se vydá na podobnou výpravu, nesmí kázat vodu a pít víno. Sám musí dodržovat ta nejvyšší pravidla ohleduplného chování k přírodě. Jedině pak může vyprávět o tom, jak je pro nás led důležitý, proč ho vůbec potřebujeme a čím ho chránit.
Na takových výletech nejde pochopitelně jen o život v globálním, ale také v osobním měřítku. Drsné podmínky vyžadují o to přísnější přípravu a balení i sledování vývoje počasí na horách. A v neposlední řadě je třeba mít základní znalosti o tom, kde lze legálně přespat v přírodě.
Zhruba 10 % naší planety je věčně zmrzlých.
Proč je důležité, aby to tak zůstalo?
Naše planeta nebyla bez ledu miliony let. Teď ho ale ztrácíme takovou rychlostí, že to ovlivňuje život i v nejteplejších krajinách. A problém se týká všech tří druhů ledu – každý z nich je pro nás svým vlastním způsobem důležitý. Pod mořským ledem na pólech rostou řasy, které jsou klíčovou součástí potravního řetězce. Suchozemský led je zásobárnou vody a plovoucí ledovce zase pomáhají udržovat konstantní výšku mořské hladiny, čímž ochraňují i všechna přímořská města po celé Zemi.
A nakonec tu máme věčně zmrzlou krajinu na severu, která začíná tát. V tomto permafrostu je uloženo takřka dvojnásobné množství uhlíku, než jaký teď máme v atmosféře. A víme, jaké klimatické změny by mohl skleníkový plyn způsobit. Vlastně se ty změny už dějí a vy sami se o tom můžete na svých výpravách přesvědčit.
Řešení existuje. My všichni v něm ale musíme sehrát svou úlohu a chovat se ohleduplně ve všech směrech. My všichni pak můžeme náš led a sníh zachránit.
Další články
Point Nemo – nejhorší místo pro ztroskotání
Point Nemo, mezi odborníky známý jako oceánský bod nedostupnosti, se nachází v Jižním Pacifiku. Kromě toho, že se jedná o nejodlehlejší místo naší planety, také slouží jako vesmírné pohřebiště či sídlo...
Wilhelm Gustloff: největší námořní katastrofa všech dob
Parník Wilhelm Gustloff sloužil na konci druhé světové války jako německá evakuační loď a po torpédování sovětskou ponorkou na něm zahynulo přes 9 000 osob, především civilistů. Celý příběh dodnes budí...
Příběhy trosečníků: zkáza letu 571
Příběh letu uruguayských aerolinií č. 571 patří k jednomu z nejsilnějších příběhů 20. století. Díky odvaze a odhodlání dokázalo šestnáct lidí přežít 72 dní v nadmořské výšce 3 500 m n. m. Mělo to ovšem...
John Donohue a jeho šílená pivní cesta do vietnamské války
V listopadu roku 1967 vyrazil americký veterán John „Chickie“ Donohue na vlastní pěst do pekla vietnamské války. V batohu měl pouze seznam svých přátel ze sousedství, osobní dopisy a hromadu piva. Rozhodl...