Hledaný výraz musí mít více jak 2 znaky.
Američtí představitelé letectva podnikli kroky (urychlené pravěpodobně díky úspěchům Číny a Ruska) k vývoji a získání nové hypersonické rakety země-vzduch, která by dokázala překonat Mach 5...
Američtí představitelé letectva podnikli kroky (urychlené pravěpodobně díky úspěchům Číny a Ruska) k vývoji a získání nové hypersonické rakety země-vzduch, která by dokázala překonat Mach 5...
Už více než dvacet let si letectvo Spojených států a spousta agentur z privátního sektoru pomýšlí na zařazení nové hypersonické technologie do výzbroje. Několik různých experimentů již samozřejmě proběhlo, ale žádná funkční zbraň zatím světlo světa nespatřila.
To se ale může změnit. Dne 29. června vydalo velení letectva oficiální prohlášení formou výzvy (odkaz je v angličtině), která v podstatě vyzývá zaujaté strany k předložení materiálů o případném designu a poklady informující o výrobních kapacitách.
"Výrobce musí mít znalosti v oblasti aerodynamiky v hypersonických rychlostech, tepelných ochranných systémech, raketových motorech na tuhá paliva, integraci bojových hlavic, navádění, navigaci a integrací do moderních letounů."
Hypersonická munice, jak už název sám o sobě napovídá, by měla několikanásobně překonávat rychlost zvuku, což by jí poskytlo velkou výhodu oproti současným o dost pomalejším zbraním. Vysoká rychlost snižuje pravděpodobnost úspěšného zásahu nepřátelské obrany a jen samotná kynetická energie zbraně má neuvěřitelnou ničivou sílu.
Pentagon vývoj hypersonických zbraní podporuje již několik let, samotné ministerstvo obrany v roce 2016 vydalo 108 milionů dolarů na vývoj. V letošním roce by tato částka měla dosáhnout 378 milionů dolarů a požadavek na příští rok se pohybuje kolem 292 milionů dolarů.
Co se týče předchozích amerických pokusů, DARPA a NASA v předchozích letech testovaly X-51 Waverider, což je dvoutunová raketa se dvěma stupni a motorem typu scramjet. První stupeň Waverideru umožnil dosáhnout rychlosti Mach 4.5, poté se zapojil do akce scramjet, který raketě umožnil překročit Mach 5.
X-51 byl otestován od roku 2010 celkem čtyřikrát, přičemž poslední, který byl zárověň i nejúspěšnější, umožnil raketě přeletět část Pacifiku. Waverider letěl rychlostí Mach 5.1 po celých 6 minut.
Na druhé straně "barikády" se ovšem taky nelení. Čína i Rusko pracují na svých vlastních verzích hypersonických zbraní. Čínský hypersonický kluzákový systém WU-14 byl prý otestován mezi roky 2014 a 2016 nejméně sedmkrát. Rusko údajně podobný kluzákový systém s názvem Yu-71 otestovalo v roce 2015. Nesmíme také zapomínat na ruskou protilodní střelu Zirkon, která by mohla vážně ohrozit i americké svazy letadlových lodí.
V návaznosti na X-51 má Austrálie ve spolupráci s NASA v plánu experimentovat se svými designy, které by se měly vyznačovat "nízkou" cenou (cílová částka je prý 10 milionů dolarů za kus). První ostré testy projektu označeného jako HiFIRE (Hypersonic International Flight Research Experimentation) by mohly proběhnout již tento měsíc.
Je jasné, že letectvo Spojených států je více než dychtivé získat tyto zbraně do aktivní služby co nejdříve. "Tento nový zbraňový systém musí být designován a připraven pro rychlý vývoj a nasazení" oznamuje výzva. Zajemci o tento kontrakt mají čas až do pozítří, tedy 14. července.
Další články
Operace Christmas drop
Představte si, že místo České republiky žijete na opuštěném ostrově kdesi v Tichém oceánu a nemáte téměř nic. Přesto se vždy jednou za rok objeví na obzoru obří vojenské letadlo, které vám na padáku doručí...
NATO – největší vojenská aliance současnosti
Severoatlantická aliance – tento vojenský pakt sdružuje 30 členských států z transatlantického prostoru, které společně kontrolují největší a nejmodernější armádu na světě s posláním bránit mír. Na druhou...
Point Nemo – nejhorší místo pro ztroskotání
Point Nemo, mezi odborníky známý jako oceánský bod nedostupnosti, se nachází v Jižním Pacifiku. Kromě toho, že se jedná o nejodlehlejší místo naší planety, také slouží jako vesmírné pohřebiště či sídlo...
Wilhelm Gustloff: největší námořní katastrofa všech dob
Parník Wilhelm Gustloff sloužil na konci druhé světové války jako německá evakuační loď a po torpédování sovětskou ponorkou na něm zahynulo přes 9 000 osob, především civilistů. Celý příběh dodnes budí...