Každý z Vás již někdy jistě slyšel o legendárním Gatlingově kulometu... V dubnu roku...

Každý z Vás již někdy jistě slyšel o legendárním Gatlingově kulometu… V dubnu roku 1861 Richard Jordan Gatling sledoval stovky vojáků Unie, jak pochodují na nádraží v městě Indianapolis, odkud je vlaky dopraví na frontu občanské války. Z opačného směru proudil nekonečný zástup zraněných mužů a ještě víc jich leželo na samotných bojištích napříč Amerikou. V mozku Richarda Gatlinga se zrodila myšlenka vynálezu, která měla zmenšit počty mužů potřebných k vedení války a tím zmenšit počet lidí vystavených válečným hrůzám.

V průběhu léta roku 1861 se zrodil vynález, který napříč historií nese Gatlingovo jméno. Gatlingův kulomet je nejznámější automatická zbraň z konce 19. století. V době kdy vládly pomalu nabíjené pušky, Gatling nabízel tehdy neuvěřitelnou palebnou sílu. Dokonce i dnes, 150 let po jeho prvním sestrojení, má zbraň ikonický status. Proč tomu tak je, i když je zbraň více než 100 let zastaralá?

Ačkoli byla konstrukce během let upravována, princip zůstával vždy stejný. Kulomet byl vybavený od čtyř do deseti hlavní uspořádaných kolem centrální osy a zásobník byl s vrchním plněním. Otáčením páky na boku zbraně docházelo k nabíjení nábojů do hlavní a jejich otáčení kolem osy. Kadence střelby byla omezená pouze rychlostí otáčením páky. První modely dokázaly vystřelit zhruba 200 nábojů za minutu, zatímco pozdější jich zvládly až 1000.

Přesto tato zbraň měla zpočátku velmi vlažné přijetí v armádě. První patent získal Richard Gatling v listopadu roku 1862. Bohužel jeho logika, která stála za konstrukcí zbraně, byla zcela chybná, jelikož Gatlingovy kulomety způsobily za svoji kariéru nesčetné množství úmrtí a destrukcí.

Koncem léta roku 1863 provedli důstojníci Washingtonského námořnictva testy Gatlingova kulometu a vyhodnotili ho zhruba takto: „Konstrukce zbraně je velmi jednoduchá, dílenské zpracování je na skvělé úrovni a jsme toho názoru, že je možné nasadit ji do bojů.“ Navzdory těmto testům námořnictvo odmítlo využití Gatlingu a trvalo další tři roky, než armáda byla schopna tuto konstrukci docenit. Několik armádních důstojníků zbraň zakoupilo za své vlastní příjmy a následně vyzkoušelo v polních podmínkách. I tak Gatling prošel ve válce, která stála za jeho vytvořením, jen minimem bitev.

První objednávka Americké armády se uskutečnila až v roce 1866 a Richard Gatling oslovil jako výrobce firmu Colt.  Kulomet se dlouho testoval ve Fort Monroe a následně byl hojně využívaný během tažení proti indiánským kmenům na západě kontinentu.

Po tomto úspěchu se dostavil i zahraniční zájem, kdy Rusko bylo prvním odběratelem těchto zbraní a britská firma W.G. Armstrong & Co se stala prvním licencovaným výrobcem v Evropě.

Během konce 70. let 19. století byla zbraň vylepšena. Navzdory větší kadenci byla lehčí, přesnější, spolehlivější a mnohem lépe provedená. Poslední modely zažily svojí nejlepší hodinku během Španělsko-Americké války. Během bitvy o San Juan oddíl poručíka Johna Parkera vybavený Gatlingovými kulomety zahájil natolik účinnou potlačující palbu, že zabránil Španělům jejich odvetnou. Oddíl samotný následně odrazil hned několik protiútoků, během kterých zdecimoval batalión pěšáků. Tento úspěch dokázal, že kulomety můžou být použity nejen při statické obraně, ale i při agresivním útoku. Sám prezident Theodore Roosevelt ocenil „úžasnou práci poručíka Parkera jak v poli v útoku, tak i v obraně“.

Navzdory širokému využití zbraně Gatlingův kulomet brzy zastaral. Jeho symbolický hřebík do rakve bylo představení nového kulometu od konstruktéra Hirama Maxima, který ovlivnil válčení v celém 20. století. Maximův kulomet využíval zpětného rázu k dobíjení nábojnic do hlavně a byl schopen vystřelit až 600 nábojů za minutu.

Po té, co Richard Gatling viděl, že trh jeho kulomety již tolik nazejímají, se několikrát snažil oživit svůj design. V roce 1893 patentoval kulomet poháněný elektrickým motorem. V roce 1895 se snažil vytvořit automatický kulomet využívající plyny z výstřelů. Všechna tato řešení se ukázala jako příliš složitá a nebo nepraktická, což bylo v kontrastu s původní konstrukcí zbraně. V roce 1911 prohlásila Americká armáda všechny Gatlingovy kulomety za zastaralé a zahájila proces přezbrojování na automatické zbraně. Gatlingův kulomet byl ve službě Spojených států 45 let.

Po dlouhých 100 letech patří Gatlingův kulomet k nejznámějším zbraním, co kdy byly vytvořené. Kulomet vděčí za svoji slávu unikátní konstrukci, vzhledu a využíváním v televizi, filmech, komiksech i hračkách. Princip zbraně ale není mrtvý, jak by si leckdo myslel, jenom je využíván ve formě elektricky poháněného M134 rotačního kulometu a auto-kanónů jako je ten, co je umístěný na ikonickém letadle A-10 Thunderbolt II.


Další články

Operace Christmas drop

Představte si, že místo České republiky žijete na opuštěném ostrově kdesi v Tichém oceánu a nemáte téměř nic. Přesto se vždy jednou za rok objeví na obzoru obří vojenské letadlo, které vám na padáku doručí...

NATO – největší vojenská aliance současnosti

Severoatlantická aliance – tento vojenský pakt sdružuje 30 členských států z transatlantického prostoru, které společně kontrolují největší a nejmodernější armádu na světě s posláním bránit mír. Na druhou...

Point Nemo – nejhorší místo pro ztroskotání

Point Nemo, mezi odborníky známý jako oceánský bod nedostupnosti, se nachází v Jižním Pacifiku. Kromě toho, že se jedná o nejodlehlejší místo naší planety, také slouží jako vesmírné pohřebiště či sídlo...

Wilhelm Gustloff: největší námořní katastrofa všech dob

Parník Wilhelm Gustloff sloužil na konci druhé světové války jako německá evakuační loď a po torpédování sovětskou ponorkou na něm zahynulo přes 9 000 osob, především civilistů. Celý příběh dodnes budí...

ANCHOR_TOP_TITLE

Ahoj!
Kdybychom mohli, podáme vám ruku na pozdrav.
To ale bohužel nejde a musíme si vzájemně podat jen vaše cookies. Jste pro?
Díky nim budeme vědět, jak to na našem webu žije a ukážeme vám jen takovou reklamu, co vás opravdu zajímá.
Co jsou cookies?

Nastavení cookies

Vaše soukromí je důležité. Můžete si vybrat z nastavení cookies níže. Co jsou cookies?