Jen málokdo dnes ví, že v září roku 1920 Polsko zuřivě bojovalo za svou nezávislost ve válce proti tehdy ještě mladému Sovětskému svazu. Bránili se navzdory všem okolnostem: proti přečíslení, větší palebné síle a obklíčení. S hlavním městem za zády se Polákům podařilo během "Zázraku na Visle" porazit a prakticky i zlikvidovat celou sovětskou armádu.
Jejich zoufalý boj proti Sovětům vedl pravděpodobně nejlepší velitel novodobé polské historie - maršál Jozef Piłsudski. Tenhle chlapík má svoje tvrďáctví napsáno přímo na obličeji, stačí se podívat na jeho mužný knír. Nebyl to jen skvělý velitel, ale i revolucionář, bankovní lupič, partyzán, spisovatel, generál a politický aktivista, který své názory bránil ostrým jazykem a ještě ostřejším břitem své šavle. Přežil také hned několik uvěznění, od pekla sibiřského gulagu přes blázinec v Petrohradu až po kobku polského hradu a německé horské pevnosti.
Navzdory všem vtipům, které o nich kolují, Poláci mají dlouhou a úžasnou vojenskou historii, která je dnes povětšinou neznámá. Největším historickým problémem Polska byla (a teoreticky stále je) geografie. Polsko leží mezi Německem a Ruskem, což jsou dvě země známé svou silnou armádou a historií. Dá se tedy kupříkladu prohlásit, že celé osmnácté století bylo pro Polsko peklem, protože bylo střídavě ovládáno Pruskem, Rakušany či Rusy.