Upravit stránku
Dá se s jistotou říci, že shození atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki byla jedna z nejvražednějších vojenských akcí historie. V minulosti již proběhla celá řada různých studií, které se tématem účinků bomb zabývaly, ale teprve nejnovější z nich umožňuje porozumět, kolik přesně radiace pohltili oběti výbuchů do svých kostí...

Dá se s jistotou říci, že shození atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki byla jedna z nejvražednějších vojenských akcí historie. V minulosti již proběhla celá řada různých studií, které se tématem účinků bomb zabývaly, ale teprve nejnovější z nich umožňuje porozumět, kolik přesně pohltili oběti výbuchů radiace do svých kostí...

Jaderná zbraň se drasticky lišila od všech ostatních, které byly v předchozích letech použity během války. Jen bomba shozená na Hirošimu zabila přes 100.000 lidí a další tisíce byly ozářeny radioaktivním spadem. Dle odhadů zemřelo na následky jaderného bombardování přes 160.000 lidí. Mnoho historiků také tvrdí, že ačkoli bomby efektivně ukončily Druhou světovou válku, jejich bezprecedentní ničivá síla odstartovala další konflikt, Studenou válku.

Pokusy změřit přesné poškození způsobené Hirošimě a jejím obyvatelům "zatěžovaly" vědce dlouhá léta. Těsně po shozu neexistovaly prostředky, které by to dokázaly rozklíčovat a přesně změřit, takže se vycházelo z příběhů přeživších a různé dokumentace z té doby. To ovšem neznamená, že se vědci nesnažili o maximální přesnost.

Komise ABCC (Atomic Bomb Casualty Commission) založená v roce 1947 si uvědomila, že pro přesné vyhodnocení následků bude třeba dlouhodobá studie. Japonští vědci E. T. Arakawa a Takenobu Higashimura vydávali své studie o efektech bomb po celá šedesátá léta.

V roce 1973 brazilský fyzik Sérgio Mascarenhas dělal pokusy s datováním stáří archeologických nálezů za pomoci absorbce radiace, což je prakticky princip dnešní technologie radiouhlíkové metody datování.

Mascarenhas si pochopitelně uvědomil, že tato metoda má potenciál uplatnění i mimo archeologii. Zaletěl proto do Hirošimy a díky pomoci od institutu nukleární medicíny v Hirošimě se mu podařilo získat spodní čelist oběti výbuchu. Zatímco dokázal získat jisté porozumění tomu, co muselo vydržet tělo oběti při explozi, stála mu v cestě velká technická překážka. Nedokázal rozeznat radiaci absorbovanou kostí od radiace samotného výbuchu.

Přesuňme se o čtyři desetiletí dopředu. Angela Kinoshita z univerzity Sagrado Coração v Sao Paulu získala do svého držení tu samou kost, kterou zkoumal Mascarenhas v roce 1973. Díky pokroku v technologii byla Angela a její tým schopná určit, že čelist po výbuchu absorbovala 9,46 dávek gama záření. Pro srovnání, pouhých 5 dávek je už smrtelná dávka radiace. Kompletní studii v angličtině najdete zde.

Kromě toho, že studie poskytuje lepší porozumění tomu, čím museli projít oběti hirošimského výbuchu, studie ukazuje i to, co se může případně stát kdyby vypukla jaderná výměna mezi nukleárními mocnostmi.


Další články

Via Ferrata</br>Nejen pro lezce, ale všechny milovníky outdooru

Via Ferrata
Nejen pro lezce, ale všechny milovníky outdooru

Po žebříku na skále, podél strmé stěny nad řekou a přes lanový most vede vaše cesta. Troufnete si? Via Ferrata je na vzestupu. Dostává totiž adrenalinový zážitek horolezců mezi...

Tvrďák měsíce: Letecké eso RAF Josef František

Tvrďák měsíce: Letecké eso RAF Josef František

Osamělý, a tak trochu nedisciplinovaný vlk, který roku 1940 nad kanálem La Manche sám záškodnicky přepadal německá letadla. Na konto si zapsal 17 sestřelů a stal se nejlepším...
Jan Smudek. Nepolapitelná legenda českého odboje

Jan Smudek. Nepolapitelná legenda českého odboje

Nedávno jsme psali o plukovníku J.M. Novákovi a dnes si připomeneme odbojáře Jana Smudka, s nímž se setkal a pomáhal mu. Janu Smudkovi se přezdívá Nepolapitelný. A my bychom byli...

Dobrodruzi Petrova cechu, prázdninová přívlač čeká. Jak se na ni vybavit?

Dobrodruzi Petrova cechu, prázdninová přívlač čeká. Jak se na ni vybavit?

Není rybář jako rybář. Vláčkař, rybář vláčivý, není jako kaprař, kterého večer najdete tam, kde jste ho ráno posadili. Vláčkař je dobrodruh a při vláčení nachodí mnoho...

Nahoru

Ahoj!
Kdybychom mohli, podáme vám ruku na pozdrav.
To ale bohužel nejde a musíme si vzájemně podat jen vaše cookies. Jste pro?
Díky nim budeme vědět, jak to na našem webu žije a ukážeme vám jen takovou reklamu, co vás opravdu zajímá.
Co jsou cookies?

Nastavení cookies

Vaše soukromí je důležité. Můžete si vybrat z nastavení cookies níže. Co jsou cookies?