Není to poprvé, co se o této technologii hovoří, ale předchozí vysokoenergetické lasery byly neuvěřitelně velké, citlivé a vyžadovaly masivní množství toxických chemikálií k vyprodukování nějak smysluplného paprsku. Dnes je situace úplně jiná. Takzvané vláknové lasery jsou, v porovnání se staršími, malé a velmi odolné, tudíž daleko vhodnější k vojenskému využití. Vláknové lasery našly své místo kupříkladu ve vozidlech Stryker.
SHiELD jde ale ještě dál. Má sloužit jako plná a soběstačná ochrana letounů amerického letectva před hrozbou protiletadlových raket, ať už se jedná o rakety vypálené z jiných letadel a nebo rakety vystřelené z pozemních instalací protiletadlové obrany. Nejpravděpodobnější kandidáti na vylepšení technologií SHiELD budou letouny s nejmenší schopností přežít na bojišti, konkrétně F-15C, F-15E Strike Eagle a legendární F-16 Fighting Falcon. I když všechny tyto letouny jsou stíhači a stíhací bombardéry, nic nebude bránit nainstalovat lasery i na ochranu transportních letounů C-130 Hercules, tankerů KC-135 a nebo stařičkých bombardérů B-52.
Nové lasery by měly být schopny nejen narušit navádění raket, ale rovnou je ve vzduchu likvidovat. Pokud se to povede, bude to taková malá revoluce, protože už od doby jejich prvního nasazení vládnou rakety bojištím. Jejich vysoká rychlost ztěžuje jejich zaměřování a piloti mívají velmi málo času adekvátně zareagovat, ať už obrannými manévry a nebo vypuštěním pasivních prvků obrany, jako jsou světlice proti infračerveným střelám a nebo chaff proti radarem naváděným střelám. Automatizace obrany bude konečně smysluplnou ochranou proti těmto vzdušným predátorům.
