Hledaný výraz musí mít více jak 2 znaky.
Je to tady. Výrobce zbraňových systémů Lockheed Martin minulý týden vyhrál kontrakt v ceně 23,6 milionů dolarů na výrobu nového typu laseru, který se vejde do klasického stíhacího letounu...
Je to tady. Výrobce zbraňových systémů Lockheed Martin minulý týden vyhrál kontrakt v ceně 23,6 milionu dolarů na výrobu nového typu laseru, který se vejde do klasického stíhacího letounu. Obchod spadá pod program s názvem SHiELD (Self-protect High Energy Laser Demonstrator), který koketuje s myšlenkou, že letouny by měly být schopny aktivně sesestřelovat protiletecké rakety ze vzduchu.
Celý program se točí okolo tří sub systémů: technologie, která navádí laser na svůj cíl, chladící systém zabraňující přehřátí a nakonec laser samotný. Každý sub systém bude mít svého výrobce, konkrétně Northrop Grumman, Boeing a Lockheed. Celý funkční balíček by měl být k dispozici pro testování nejpozději v roce 2021, ale podle dosavadních zkušeností to je pouze hrubý odhad.
Není to poprvé, co se o této technologii hovoří, ale předchozí vysokoenergetické lasery byly neuvěřitelně velké, citlivé a vyžadovaly masivní množství toxických chemikálií k vyprodukování nějak smysluplného paprsku. Dnes je situace úplně jiná. Takzvané vláknové lasery jsou, v porovnání se staršími, malé a velmi odolné, tudíž daleko vhodnější k vojenskému využití. Vláknové lasery našly své místo kupříkladu ve vozidlech Stryker.
SHiELD jde ale ještě dál. Má sloužit jako plná a soběstačná ochrana letounů amerického letectva před hrozbou protiletadlových raket, ať už se jedná o rakety vypálené z jiných letadel a nebo rakety vystřelené z pozemních instalací protiletadlové obrany. Nejpravděpodobnější kandidáti na vylepšení technologií SHiELD budou letouny s nejmenší schopností přežít na bojišti, konkrétně F-15C, F-15E Strike Eagle a legendární F-16 Fighting Falcon. I když všechny tyto letouny jsou stíhači a stíhací bombardéry, nic nebude bránit nainstalovat lasery i na ochranu transportních letounů C-130 Hercules, tankerů KC-135 a nebo stařičkých bombardérů B-52.
Nové lasery by měly být schopny nejen narušit navádění raket, ale rovnou je ve vzduchu likvidovat. Pokud se to povede, bude to taková malá revoluce, protože už od doby jejich prvního nasazení vládnou rakety bojištím. Jejich vysoká rychlost ztěžuje jejich zaměřování a piloti mívají velmi málo času adekvátně zareagovat, ať už obrannými manévry a nebo vypuštěním pasivních prvků obrany, jako jsou světlice proti infračerveným střelám a nebo chaff proti radarem naváděným střelám. Automatizace obrany bude konečně smysluplnou ochranou proti těmto vzdušným predátorům.
To, co je na zakázce zajímavé, je fakt, že tyto nové lasery nebudou instalovány na nové letouny se systémem stealth, jako je B-2 Spirit, F-22 Raptor a nebo F-35. Podvěsný laser by narušil vlastnosti letounu, které mají v první řadě omezovat odraz radarů na draku, tudíž by je paradoxně udělal zranitelnějšími. Pro současnou generaci je tedy nejlepší volbou zůstat "neviditelný". Co se týče budoucích projektů, jako je B-21 Raider a zatím neoznačený stíhač PCA, nejsou bližší informace ohledně případné integrace známy.
Další články
Operace Christmas drop
Představte si, že místo České republiky žijete na opuštěném ostrově kdesi v Tichém oceánu a nemáte téměř nic. Přesto se vždy jednou za rok objeví na obzoru obří vojenské letadlo, které vám na padáku doručí...
NATO – největší vojenská aliance současnosti
Severoatlantická aliance – tento vojenský pakt sdružuje 30 členských států z transatlantického prostoru, které společně kontrolují největší a nejmodernější armádu na světě s posláním bránit mír. Na druhou...
Point Nemo – nejhorší místo pro ztroskotání
Point Nemo, mezi odborníky známý jako oceánský bod nedostupnosti, se nachází v Jižním Pacifiku. Kromě toho, že se jedná o nejodlehlejší místo naší planety, také slouží jako vesmírné pohřebiště či sídlo...
Wilhelm Gustloff: největší námořní katastrofa všech dob
Parník Wilhelm Gustloff sloužil na konci druhé světové války jako německá evakuační loď a po torpédování sovětskou ponorkou na něm zahynulo přes 9 000 osob, především civilistů. Celý příběh dodnes budí...