Japonsko a "letadlové lodě"

Japonská vláda nově zvažuje vskutku ambiciózní plán, chce konvertovat své největší lodě na nosiče nových letounů F-35, aby se snížila zranitelnost klíčových přímořských oblastí. Japonci ovšem své lodě neoznačují letadlové a to kvůli Druhé světové válce, kdy letadlovky sloužily jako jejich hlavní bojová síla v Pacifiku. A jak je tedy v současnosti nazývají? Ujal se termín "víceúčelové operační mateřské lodě" (multi-purpouse operational mother ships).

Nejprve pojďme do prvních roků zmíněné války. Protože bylo (a v současné době stále je) Japonsko ostrovní země bez přírodních zdrojů, bylo závislé na zdrojích mimo hranice. Součástí řešení tohoto problému byly tehdy letadlové lodě, které tvořily silnou páteř císařského loďstva. Japonsko s nimi tehdy dokázalo útočit napříč Pacifikem, bombardovat Čínu a provést nechvalně proslulý úder na Pearl Harbor.

Po válce se z Japonska stala pacifistická země, kde nebyly žádoucí některé vyloženě ofenzivní zbraně, jako jsou bombardéry či zmíněné letadlové lodě. Nyní, po dobrých 73 letech bez nich, se současná liberální vládnoucí strana rozhlíží po prostředcích, které by umožnily účinně bránit vzdušný prostor v místech, kde probíhají teritoriální rozepře mezi Japonskem a Čínou.

V současnosti Japonsko i Čína vznášejí nárok na malé uskupení neobydlených ostrovů ve Východočínském moři, které jsou v Číně známé jako ostrovy Diaoyu a v Japonsku jako Senkaku. Ostrovy jako takové jsou víceméně bezcenné, ale přímo pod nimi je velké množství nerostného bohatství, které by ovládající zemi mohlo přinést nezanedbatelné výhody do budoucna.

Čínské letectvo poměrně často operuje nad Východočínským mořem, do kterého patří i obydlené japonské ostrovy Ryukyu. V té samé oblasti operuje i japonské obranné letectvo, které má ovšem jednu velkou nevýhodu, má zde jen jedno polovojenské letiště na Okinawě.

Podle posledních zpráv tedy premiér vládnoucí liberální strany doufá, že by minimálně jedna (případně dvě) loď třídy Izumo, která je oficiálně označována jako nosič helikoptér, mohla být konvertována a nosit nové stíhací bombardéry F-35B. Konverze počítá s tím, že se na loď nainstaluje veškeré vybavení nutné k provozu malé letky zmíněných letounů. Izumo by pak mohlo odplout k ostrovům Ryukyu a tam pomoci s případnou obranou. Co se týče sesterské lodi Izuma, Kagy (velmi povědomé jméno pro každého nadšence do lodí), tam se o konverzi jen diskutuje.

Protože pacifismus je v japonské kultuře již hluboce zakořeněn, termín letadlová loď je pro mnoho Japonců poněkud nešťastný výraz. Liberálové tedy navrhují, aby bylo Izumo oficiálně označené jako multifunkční operační mateřská loď. To umožní tvrdit, že je třída Izumo uzpůsobená k velkému množství misí, mezi které by patřila humanitární pomoc, obrana konvojů ve válečném stavu, protiponorková válka či právě operace F-35B.

Takovou "slovní gymnastiku" ovšem Japonsko neprovozuje poprvé. Námořní pěchota je tam zakázaná již dlouhé roky, ale nová obojživelná brigáda rychlého nasazení (Amphibious Rapid Deployment Brigade), což je prakticky to samé jako zmíněná námořní pěchota, je tolerována, protože její úkoly a výcvik je především obranného charakteru: mají bránit a případně získat zpět japonské území. Izumo i Kaga jsou také často nazývány helikoptérovými torpédoborci (helicopter destroyers), ačkoli z výzbroje torpédoborců nenesou téměř nic. Čína obě lodě pochopitelně označuje jako letadlové.