Upravit stránku

Americké námořnictvo po dlouhém zvažování konečně vybralo firmu, která postaví první dron-tanker operující z palub letadlových lodí. Tou firmou je Boeing, jehož MQ-25 Stingray bude nejen doplňovat palivo letounům z lodě, ale bude i schopný omezeného průzkumu sběru informací o nepříteli. Koncept Boeingu byl vybrán po dlouhých a náročných debatách o tom, jak by vlastně první dron námořnictva měl vypadat a fungovat.

Kontrakt pro Boeing má cenu 805 milionů dolarů a zahrnuje v sobě výrobu stroje, jeho testování, další vývoj do budoucna, integraci do svazů letadlových lodí a výcvik operátorů. To vše by měla firma stihnout do roku 2024 a do budoucna se počítá s dalším nákupem až 100 kusů strojů pro všech jedenáct lodí třídy Nimitz a Ford.

Po desetiletí se dolet letounů letadlových lodí díky technologii postupně zvyšoval. V roce 1944 dokázala třída letadlových lodí Essex vyslat až 90 letadel s průměrným nákladem okolo 800 kg bomb až do vzdálenosti 1200 km. V roce 1956 to už bylo 1950 km v počtu 46 letadel s nákladem téměř 2100 kg.

Konec studené války ale znamenal změnu v samotném námořnictvu. Počet letadlových lodí byl snížen ze čtrnácti v roce 1988 na dvanáct v roce 1990, což znamenalo, že stávající letadlové lodě musely být výkonnější. Dolet tedy hrál druhé housle oproti spolehlivosti a rychlosti obsluhy letounů.

V roce 2006 dokázala letadlová loď Nimitz vyslat do boje 62 letounů vyzbrojených 5500 kg výzbroje do vzdálenosti pouhých 800 km. Logicky to znamenalo více bomb, méně doletu. Nové Super Hornety sice mají možnost nosit přídavný systém na dotankovávání ostatních letounů, ale tento způsob si nezískal příliš oblíbenosti kvůli snížení bojových schopností dotyčného Super Hornetu.

Zajímavým faktorem, který Američany v současné době velmi ovlivňuje, je Čína, která své snažení přeorientovala na potlačení námořní síly konkurence. Jejich protilodní rakety typu DF-21D jsou specificky určené na likvidaci letadlových lodí na moři. Dolet raket je o dobrých 450 až 800 km vyšší, než kolika km disponují letouny amerického námořnictva. Takže pokud mají být nosiče raket zneškodněny, letadlové lodě musí operovat v jejich doletu, což rozhodně není pro loď za miliardy dolarů nic ideálního.

Dálkově ovládaný dron, startující z letadlové lodě by tedy měl být ideálním řešením tohoto problému. Zvažovaly se dva přístupy. První navrhoval vývoj a stavbu bezpilotního bombardéru s dlouhým doletem, který by byl podobný starému letounu A-6E Intruder. Druhá skupina zase kontrovala tím, že bezpilotní bombardér je jen bezpilotní bombardér a funkční tanker by dokázal prodloužit dolet všech letounů na palubě lodi. Tanker také vycházel levněji na vývoj a výrobu. Vyhrál tedy návrh s tankerem a z něho byl zrozen MQ-25A Stingray.

V rámci 805 milionů dolarů je financován i vývoj prostředků na to, aby bylo možné manévrovat a startovat z letadlové lodi. Dron nemá pilota, který by vnímal pokyny návodčího. Další otázkou bude i vybavení nutné na ovládání drona z paluby lodě, což zahrnuje rádiové antény, terminály, software i hardware.

Boeing má poměrně hodně času na splnění kontraktu, což je na jednu stranu zvláštní vzhledem k tomu, že Čína má své protilodní rakety již k dispozici. Jedná se ovšem o vývoj prvního drona startujícího z letadlových lodí, který poté poslouží k vývoji dalších projektů, ať už se bude jednat o zmíněný bombardér či něco podobného.

Další články

Příběh Mig-25 Foxbat

Příběh Mig-25 Foxbat

Mig-25, známý pod kódovým označením Foxbat, je jedním z nejzajímavějších a tenkrát nejméně pochopených letounů Studené války...
Japonsko vyvíjí nadzvukovou kluzákovou střelu, navzdory své politice

Japonsko vyvíjí nadzvukovou kluzákovou střelu, navzdory své politice

Japonská armáda, která se poslední desetiletí soustředila pouze na obranu země, začala s vývojem nového typu zbraně, která je schopná doručit k cíli explozivní nálož...
Jedno z těchto tří vozidel pravděpodobně nahradí obstarožní M2 Bradley

Jedno z těchto tří vozidel pravděpodobně nahradí obstarožní M2 Bradley

Americká armáda hledá nové pěchotní bojové vozidlo, jehož úkolem bude doprovázet tanky M1 Abrams do boje...
Tvrďák týdne: Simo Häyhä

Tvrďák týdne: Simo Häyhä

Rok 1939 byl rokem světově extra významným. Nejenže 1. září začala Druhá světová válka, ale o chvíli později začal podstatně méně známý konflikt, válka Zimní...
Nahoru