Americké námořnictvo po dlouhém zvažování konečně vybralo firmu, která postaví první dron-tanker operující z palub letadlových lodí...

Americké námořnictvo po dlouhém zvažování konečně vybralo firmu, která postaví první dron-tanker operující z palub letadlových lodí. Tou firmou je Boeing, jehož MQ-25 Stingray bude nejen doplňovat palivo letounům z lodě, ale bude i schopný omezeného průzkumu sběru informací o nepříteli. Koncept Boeingu byl vybrán po dlouhých a náročných debatách o tom, jak by vlastně první dron námořnictva měl vypadat a fungovat.

Kontrakt pro Boeing má cenu 805 milionů dolarů a zahrnuje v sobě výrobu stroje, jeho testování, další vývoj do budoucna, integraci do svazů letadlových lodí a výcvik operátorů. To vše by měla firma stihnout do roku 2024 a do budoucna se počítá s dalším nákupem až 100 kusů strojů pro všech jedenáct lodí třídy Nimitz a Ford.

Po desetiletí se dolet letounů letadlových lodí díky technologii postupně zvyšoval. V roce 1944 dokázala třída letadlových lodí Essex vyslat až 90 letadel s průměrným nákladem okolo 800 kg bomb až do vzdálenosti 1200 km. V roce 1956 to už bylo 1950 km v počtu 46 letadel s nákladem téměř 2100 kg.

Konec studené války ale znamenal změnu v samotném námořnictvu. Počet letadlových lodí byl snížen ze čtrnácti v roce 1988 na dvanáct v roce 1990, což znamenalo, že stávající letadlové lodě musely být výkonnější. Dolet tedy hrál druhé housle oproti spolehlivosti a rychlosti obsluhy letounů.

V roce 2006 dokázala letadlová loď Nimitz vyslat do boje 62 letounů vyzbrojených 5500 kg výzbroje do vzdálenosti pouhých 800 km. Logicky to znamenalo více bomb, méně doletu. Nové Super Hornety sice mají možnost nosit přídavný systém na dotankovávání ostatních letounů, ale tento způsob si nezískal příliš oblíbenosti kvůli snížení bojových schopností dotyčného Super Hornetu.

Zajímavým faktorem, který Američany v současné době velmi ovlivňuje, je Čína, která své snažení přeorientovala na potlačení námořní síly konkurence. Jejich protilodní rakety typu DF-21D jsou specificky určené na likvidaci letadlových lodí na moři. Dolet raket je o dobrých 450 až 800 km vyšší, než kolika km disponují letouny amerického námořnictva. Takže pokud mají být nosiče raket zneškodněny, letadlové lodě musí operovat v jejich doletu, což rozhodně není pro loď za miliardy dolarů nic ideálního.

Dálkově ovládaný dron, startující z letadlové lodě by tedy měl být ideálním řešením tohoto problému. Zvažovaly se dva přístupy. První navrhoval vývoj a stavbu bezpilotního bombardéru s dlouhým doletem, který by byl podobný starému letounu A-6E Intruder. Druhá skupina zase kontrovala tím, že bezpilotní bombardér je jen bezpilotní bombardér a funkční tanker by dokázal prodloužit dolet všech letounů na palubě lodi. Tanker také vycházel levněji na vývoj a výrobu. Vyhrál tedy návrh s tankerem a z něho byl zrozen MQ-25A Stingray.

V rámci 805 milionů dolarů je financován i vývoj prostředků na to, aby bylo možné manévrovat a startovat z letadlové lodi. Dron nemá pilota, který by vnímal pokyny návodčího. Další otázkou bude i vybavení nutné na ovládání drona z paluby lodě, což zahrnuje rádiové antény, terminály, software i hardware.

Boeing má poměrně hodně času na splnění kontraktu, což je na jednu stranu zvláštní vzhledem k tomu, že Čína má své protilodní rakety již k dispozici. Jedná se ovšem o vývoj prvního drona startujícího z letadlových lodí, který poté poslouží k vývoji dalších projektů, ať už se bude jednat o zmíněný bombardér či něco podobného.


Další články

Jak mormonský pilot vykouzlil vánoční atmosféru pomocí fondánu

Prožít Vánoce v německém zajateckém táboře je samo o sobě natolik smutné, že nás z těch představ sotva něco vytrhne. A přesto... Dojemný příběh poručíka Terryho nám ukazuje, že i v nejtemnějších chvílích...

Malé vánoční příměří roku 1944

Za druhé světové války nedošlo k žádnému velkému příměří jako o Vánocích roku 1914. Tenkrát tisíce francouzských, německých a britských vojáků opustili své zákopy a setkali se v „zemi nikoho”, aby si vyměnili...

Vznik československého letectva: Příběh odboje a vzletu

Letos v říjnu uplyne 105 let od vzniku československého letectva. Podle historiků datujeme jeho začátek k 30. říjnu 1918, kdy důstojníci rakousko-uherské armády ustanovili v Praze...

Jak se připravit na výšlap do vysokých nadmořských poloh

„Nejnáročnější byl pro mě výstup ke gejzírům El Tatio ve výšce zhruba 4.500 m n. m. Nebo na chilskou náhorní plošinu Chajnantor, kde má Evropská jižní observatoř své špičkové teleskopy. To bylo okolo...

ANCHOR_TOP_TITLE

Ahoj!
Kdybychom mohli, podáme vám ruku na pozdrav.
To ale bohužel nejde a musíme si vzájemně podat jen vaše cookies. Jste pro?
Díky nim budeme vědět, jak to na našem webu žije a ukážeme vám jen takovou reklamu, co vás opravdu zajímá.
Co jsou cookies?

Nastavení cookies

Vaše soukromí je důležité. Můžete si vybrat z nastavení cookies níže. Co jsou cookies?