Tvrďák týdne: Simo Häyhä

Rok 1939 byl rokem světově extra významným. Nejenže 1. září začala Druhá světová válka, ale o chvíli později začal podstatně méně známý konflikt, válka Zimní. Zimní válka byl boj mezi Finskem a Sovětským svazem, který trval od 30. listopadu do 13. března roku 1940. Někdo Zimní válku považuje za součást Druhé světové války, někdo tvrdí, že se jednalo o souběžný konflikt. Ačkoli trval relativně krátkou dobu, zúčastnilo se ho přes 1,2 milionu vojáků. Velitelé sovětského svazu předpokládali, že finská armáda se bude schopná bránit pouhých 14 dní, ale Finové překvapili extrémně houževnatou obranou a v jejich řadách se za války objevilo hned několik pozoruhodných osobností. Tou pravděpodobně nejvýraznější byl odstřelovač Simo Häyhä, který si získal přezdívku "Bílá smrt".

Simo Häyhä se narodil do malé vesničky poblíž hranice se Sovětským svazem. Již v mládí byl vášnivým lovcem a později prošel povinnou roční vojenskou službou ve finské armádě, kde získal hodnost desátníka a také prestižní post u finských odtřelovačů. Po službě trávil svůj život farmařením, lovem a dřevorubectvím v rodné vesnici. Když už se schylovalo k samotné válce, byl Simo povolán do služby. Jeho hlavní zbraní byl klasický Mosin-Nagant M28.

Hlavní výhodou Sima byla jeho dokonalá znalost lesů, neuvěřitelná dávka trpělivosti a přesná práce s jeho puškou. Ve své bíle kamufláži, dávkou jídla na jeden den a několika zásobníky munice se často plížil lesem, vybral si své místo, kde se zamaskoval a následně čekal na jakéhokoli Rusa, který se objevil v okolí. Jeho první bojová zkušenost byla během kampaně u řeky Kollaa, kde silně přečíslená finská jednotka čelila přímému úderu ruských invazních jednotek. Počasí tenkrát hodně hrálo do karet Finům, kteří byli připraveni na teploty v rozpětí od -20 do -40 stupňů a věděli, jak se pohybovat ve sněhu, který byl všudypřítomný. Rusové, věřte nebo ne, nebyli vybaveni ani vycvičeni na takové počasí a utrpěli oproti Finům neuvěřitelné ztráty. Už během své první kampaně Häyhä rozséval smrt po celém širém okolí. Jeho osobní rekord za den bylo prý 25 zabití.

Během Zimní války se Simo stal tak nechvalně proslulým, že mu nepřátelští vojáci dali přezdívku "Bílá smrt" a několikrát využili dělostřelectva k palbě na místo, o němž si mysleli, že ukrývá nepřátelského odstřelovače.

Zvláštností Sima bylo to, že i když byli k dispozici optické zaměřovače, využíval klasických mechanických mířidel. To se mu osvědčilo už jen díky tomu, že Sověti několikrát poslali své vlastní snipery, aby ho "vyřídili".

Simovi jeho štěstí vydrželo až do 2. března roku 1940, kdy byl zasažen buď kulkou z kulometu či tříštivým nábojem, který mu roztříštil čelist a poškodil velkou část tváře. Häyhä následně upadl do kómatu a byl svými spolubojovníky odtažen z bojiště. Z kómatu se probudil až o jedenáct dní později, a to už byla válka u konce.

Zimní válka skončila pro Finy hořkosladce. Rudá armáda získala pro Sovětský svaz poměrně malé území za neúměrně vysokých ztrát. Zatímco prestiž finské armády stoupla, neschopnost té sovětské způsobila, že Hitler o rok a půl později neváhal zahájit operaci Barbarossa, která měla skončit dobitím Ruska a odstraněním Stalina. Samotný Simo Häyhä za svou službu během války obdržel celkem pět medailí za statečnost a byl povýšen z desátníka na podporučíka. Jeho konečné "skóre" bylo 505 potvrzených zabití odstřelovací puškou a dalších 150 potvrzených zabití bylo pomocí samopalu Suomi 9 mm. Nezapomeňte, že celá Zimní válka trvala poměrně krátkou dobu, takže výkon to byl opravdu obdivuhodný.

Nikdo v historii nedosáhl takového počtu zabití jako Simo Häyhä. Byl to válečný hrdina, který využíval trpělivosti, lsti a přesnosti k obraně své země, domova a lidí před komunistickou nadvládou.

Po válce se stal chovatelem zvířat a stále se věnoval lovu. Svůj život dožil v jihovýchodním Finsku, pouhých 15 km od hranice s Ruskem. Svoji neuvěřitelnou přesnost připisoval praxi. Zemřel 1. dubna roku 2002.

Čest jeho památce.