Pláž „Green“
První kanadský batalion se měl vylodit na východní straně řeky Scie, u vesničky Pourville. Jeho úkolem byl útok na kopce na východě od místa vylodění. Zpočátku se zdálo být vše v pořádku, avšak po kontrole situace se zjistilo, že řeka zanesla lodě na západní břeh řeky. Kvůli chybné pozici museli Kanaďané překročit blízký most a projít skrze Pourville. Bohužel, Němci mezitím přemístili množství kulometů a protitankových zbraní, které postup zastavily a při příchodu německých posil museli Kanaďané s masivními ztrátami ustoupit.
Radarová stanice u Pourville
Jedním z úkolů útoku bylo zjistit, jaké jsou výkony a schopnosti nové radarové stanice, kterou vybudovali Němci u vesničky Pourville. Aby bylo tohoto úkolu dosaženo, byla vytvořena jednotka 11 Kanaďanů a specialisty na radary, seržanta Jacka Nissenthalla. Jack Nissenthall byl dobrovolníkem, ačkoli věděl, že v případě hrozícího zajetí bude zastřelen svými vojáky, aby nemohl vyzradit nic ze svých vědomostí o spojeneckých radarech. I když jednotka nedosáhla radaru, díky silné nepřátelské obraně, podařilo se jim přestřihnout dráty vedoucí k budově. Posádka tak byla nucena použít rádio, jehož vysílání bylo zachyceno spojenci, a které prozradilo velké množství informací ohledně radarové sítě Německa v Evropě.
Hlavní vylodění u Dieppe
Při přípravě hlavního vylodění bombardovaly čtyři torpédoborce pobřeží ještě před vyloděním. Po nějaké době se přidalo 5 letek Hurricanů RAF a byla položena kouřová stěna pro ochranu útočících jednotek. Zhruba 30 minut po prvních přistáních byl zahájen první pěchotní útok. Ačkoli měli mít podporu tanků, díky jejich zdržení museli útočit bez nich. Útok skončil naprostým fiaskem, díky silné obraně skládající se z kulometů a minometů zakopaných do útesů u města. Když po útoku přistály konečně tanky, pouhých 15 se vylodilo správně a bylo schopno podpořit vojáky na pláži při útoku na město. Jak se později zjistilo, vstupy do města byly blokovány protitankovými překážkami, takže Churchilly byly nuceny se otočit a krýt vojáky při ústupu k pláži.
Díky nevědomosti ohledně situace byly do útoku vyslány následně i dvě rezervní jednotky. Obě byly napadeny extrémně silnou německou palbou z kulometů, dělostřelectva a minometů, takže samotné pláže dosáhlo jen několik mužů, kteří na průběhu bitvy nedokázali nic změnit.
Bitva ve vzduchu
Podpůrné akce během operace vyústily v jeden z nejdivočejších vzdušných bojů od roku 1940. Cílem spojeneckého letectva byla ochrana vylodění před německým letectvem. Ačkoli počáteční reakce Luftwaffe byla velmi pomalá, v průběhu dne o sobě dala vědět v podobě bombardování pozic kanadských jednotek, ale jeho účinnost byla díky velkému množství spojeneckých letounů minimální. Bohužel pro spojence, i když sestřelili zhruba 50 letounů Leftwaffe, ke zničení větší části německého letectva nedošlo a nacistické letectvo bylo znovu v plné síle jen několik dní po útoku.