Upravit stránku
Stopování zvířat a lidí je v podstatě forma umění, kterou se rozhodně vyplatí znát,...

Stopování zvířat a lidí je v podstatě forma umění, kterou se rozhodně vyplatí znát, když se ocitnete v nouzi. Podle toho, co lovíte, musíte být neustále v pozoru a sledovat vše od země až po špičky stromů, protože kořist se může ukázat každou chvíli a vy přece nechcete zůstat o hladu. Rozlišit přírodní vzruchy, jako je vítr a nebo déšť, od zvuků vydávaných zvířaty, chce ovšem trochu té praxe a zkušeností.

Pro bezpečný a produktivní lov musíte také znát široké okolí a to kontrolovat v pravidelných intervalech. V dobách krize vám do území mohou vstoupit další lidé, kteří se vám mohou pokusit ukrást úlovek a nebo naklást smrtící pasti v revíru… (tento „návod“ uplatňujte pouze v krizových situacích a nebo v místech, kde to umožňuje legislativa)

Hajný je lesa pán

Jakmile si zvolíte území, které se stane vaším budoucím lovištěm, měli byste se porozhlédnout po zvířatech, která poslouží jako potrava pro následujících pár dní (či měsíců).

Obhlídka by měla začít průzkumem zvířecích pelechů, úkrytů a čehokoli, co by vám pomohlo najít kořist rychleji a zároveň umožnilo odhadnout počet dostupných zvířat. Existuje několik věcí, kterých byste si měli být ve vaší zóně vědomi:

Voda by měla být tekoucí, čistá a bez známek kontaminace. Prameny, potoky, řeky a jezírka jsou obvykle skvělá místa na hledání zvířecích stop. Pokud je budete sledovat, umožní to přesné určení míst, kudy zvěř chodí a zároveň to může ukázat na jejich případné úkryty.

Zvěř se bude vyskytovat tam, kde je hojnost jídla, které nebude znečištěné. Kupříkladu: pastviny, které využívají jeleni a nebo tetřevové musí být zcela bez odpadků, znečištěné vody a nebo zrezlých vozidel. Mnoho vysoké zvěřiny potřebuje pro život pastviny nebo louky s lesem v okolí.

Pouštní terén bývá extrémně náročný na přežití, ale pokud se dostanete do situace, kdy v takovém prostředí uvíznete, hledejte stinná místa, kamenné formace a pouštní rostlinstvo. Protože se kořist o vašem příchodu pravděpodobně dozví velmi rychle, bez řádné zkušenosti a praxe bude obtížné cokoli chytit.

Terén svůj znát musíš

Když se usazujete v nové zóně lovu, je vždy skvělé mít obecnou představu o jejím typu. Je hornatá, kopcovitá, rovná, bažinatá nebo pouštní? Každý takový typ potřebuje jiný přístup a jiné stopovací metody.

Hornatý typ se vyznačuje příkrými změnami v nadmořské výšce, velkým množstvím kamenných útvarů a extrémně tvrdým povrchem země, kde je velmi náročné sledovat stopy. Vaší nejlepší šancí budou značky od zubů, pachy a náhlé pohyby či zvuky.

Kopcovitý typ bývá kombinací pastvin a lesů, kde je daleko snadnější sledovat stopy, díky měkčí a vlhčejší půdě. Díky tomu se snadno vysleduje i stáří stop, směr pohybu a počet kusů ve stádě.

Rovný typ má malé, či žádně změny v nadmořské výšce. Lesy nabízejí skvělý kryt pro stopaře, ale zároveň místo pro rychlý úprk zvěře. Zde také dokáže zvěř vyvinout největší rychlost a tím „zamést“ svojí stopu. Když najdete místo, kde často prochází zvěř, vybudujte si posed a nebo si najděte nějaké místo, odkud můžete nepozorováni lovit.

Bažiny bývají extrémně nebezpečné a stopování v nich velmi náročné. Díky velkému množství vodních ploch a malému množství suché země budou stopy velmi daleko od sebe a zvířat bude pomálu. Během lovu můžete narazit na obdobu pohyblivých písků, jedovaté hady a minimum orientačních bodů.

Pouště mají obvykle stopy, ale je velmi obtížné určit jejich stáří. Pokud si nedáváte pozor, můžete se jednoduše ztratit a zemřít na dehydrataci. Velké nebezpečí v této krajině spočívá v prašných bouřích, které vás mohou pohřbít zaživa a způsobit velkou řadu jiných problémů. Protože teplota v poušti během noci prudce klesá, je potřeba mít vhodné obleční pro vysokou teplotu, stejně jako pro nízkou.

Pár pravidel

Ať už lovíte jen cvičně a nebo čelíte krizi, je nutnost mít připravený nějaký plán. Neopouštějte známé oblasti bez upozornění příbuzných či kamarádů. I když dotyčná osoba nebude moci zorganizovat záchranou operaci, alespoň někdo bude vědět, že jste pryč.

Matka příroda má mnoho pojistek, které chrání její obyvatele. První a nejdůležitější je ticho. Když se děje něco neobvyklého, ptáci a hmyz přestanou vydávat zvuky, což „nakopne“ přirozený instinkt zvěře, která následně opustí ohrožená místa. Pokuste se pohybovat co nejtišeji a splyňte s okolní přírodou. Pokud jste již zmapovali okolí, sledujte znaky, které vás dovedou ke kořisti, jako například ohnuté větve a pokroucená tráva. Při bližším pohledu byste snadno měli vidět zvířecí stopy. Nejlepší doba pro lov je například po dešti, kdy mokrá půda skvěle ukazuje zvířecí stezky a ulehčuje vám práci. Při úsvitu a západu slunce zvěř obvykle chodí pít, takže stačí vyčkat u potoku či řeky a buď naklást pasti, či využít zbraně ke složení kořisti.

Poznámky k několika druhům zvířat

Vysoká zvěř – Při pohybu skrz les zanechává vysoká dobře rozlišitelné stopy na sledování. Pokud je něco vyplaší, je schopna vyvinout vysokou rychlost a přeskočit několik metrů jedním skokem, což stěžuje stopování.

Medvědi – Pokud narazíte na stopy medvěda, buďte velmi opatrní. Snažte se udržet pozici proti větru, aby nezachytil váš pach. Na rozdíl od jiných zvířat je daleko pravděpodobnější, že se stanete jeho kořistí než obráceně. I když se obvykle pohybují lesem pomalu, jsou schopni vyvinout vysokou rychlost (rozhodně je nepředběhnete) a člověk nemá proti jejich tlapám nejmenší šanci. Snažte se mu vyhnout nebo z místa setkání vycouvat, pro lov jsou v okolí jistě lepší cíle.

Mezi další zvířata, na která obvykle narazíte v lesích, patří veverky, zajíci a lišky. Pokud máte hlad, všechna tato zvířata můžou posloužit jako zdroj potravy pro vás i vaši rodinu a ačkoli můžou chutnat divně, jsou zdrojem cenných tuků a proteinů. Pokud už nějaké zvíře zabijete, snažte se využít i kosti a kůže ke svému prospěchu.

Závěrem

Stopování je rozhodně jedna ze schopností, které je dobré znát. S ní bude vaše šance na přežití krize daleko větší, než bez ní. Ale pozor, není to nic jednoduchého a k jejímu plnému ovládnutí jsou potřeba roky zkušeností a praxe, takže trénujte, ale pokud možno jen nanečisto…


Další články

Jan Smudek. Nepolapitelná legenda českého odboje

Jan Smudek. Nepolapitelná legenda českého odboje

Nedávno jsme psali o plukovníku J.M. Novákovi a dnes si připomeneme odbojáře Jana Smudka, s nímž se setkal a pomáhal mu. Janu Smudkovi se přezdívá Nepolapitelný. A my bychom byli...

Dobrodruzi Petrova cechu, prázdninová přívlač čeká. Jak se na ni vybavit?

Dobrodruzi Petrova cechu, prázdninová přívlač čeká. Jak se na ni vybavit?

Není rybář jako rybář. Vláčkař, rybář vláčivý, není jako kaprař, kterého večer najdete tam, kde jste ho ráno posadili. Vláčkař je dobrodruh a při vláčení nachodí mnoho...

Hygiena v přírodě

Hygiena v přírodě

Trocha nepohodlí stojí za každé dobrodružství. Na delším tripu nemusíme být zrovna vymydlinkovaní, ale zase je třeba myslet na to, že čistota = půl zdraví. Tak si pojďme...

Tipy na jarní výlety a tvrďák roku: plk. J. M. Novák

Tipy na jarní výlety a tvrďák roku: plk. J. M. Novák

Letos si připomínáme 125 let od narození plukovníka Jaroslava Mikuláše Nováka, který mimo jiné velel tvrzi Hanička. Jakmile se tedy rozběhnete nebo rozjedete po jarních výletech,...

Nahoru

Ahoj!
Kdybychom mohli, podáme vám ruku na pozdrav.
To ale bohužel nejde a musíme si vzájemně podat jen vaše cookies. Jste pro?
Díky nim budeme vědět, jak to na našem webu žije a ukážeme vám jen takovou reklamu, co vás opravdu zajímá.
Co jsou cookies?

Nastavení cookies

Vaše soukromí je důležité. Můžete si vybrat z nastavení cookies níže. Co jsou cookies?