"Drama" s F-117 nad Irákem

Blízké setkání třetího druhu

V prosinci roku 1990 Boeing 747 Iráckých aerolinií vzlétl na pravidelné trase z tehdy Íráčany okupovaného Kuvajtu do Bagdádu. Letoun byl pilotován kapitánem Remzim, který dříve sloužil jako bojový pilot na Su-7BMK a Su-20s během války s Íránem. Jeho skvělá znalost angličtiny a láska k létání z něj během let u civilního letectva udělala nadšeného čtenáře mezinárodních časopisů o letadlech. Jako odběratel několika různých publikací samozřejmě věděl o odhalených novinkách, tudíž i o novém stealth bombardéru americké armády F-117 Nighthawk, který byl odhalen veřejnosti v roce 1988.

Remzi ovšem netušil, že se náhodou stane prvním civilistou nepřátelské země, který potká F-117 v zóně konfliktu.

Bylo zhruba kolem 9:00 lokálního času v noci, když Remzi pomaličku stoupal se svoji 747 do tmavnoucí oblohy nad jižním Irákem. Výhled z kokpitu byl vynikající, pilot i kopilot si několikrát pochválili svůj výhled na oblohu, která začínala problikávat hvězdami.

Po chvíli letu, Remzi vyhlédl z levého bočního okna a zahlédl něco velice podivného. Byl to stín, který se pohyboval poměrně blízko levé špičky křídla. Ta podivná silueta mu připomínala fotografii, která často kolovala v magazínech, kterým v té době tak holdoval... Byla to slavná F-117!!!

Stále nejistý ohledně toho, co doopravdy zahlédl, povolal Remzi svého kopilota, aby se podíval, zda ho nešálí zrak. Kopilot okamžitě potvrdil, že siluetu vidí také a Remzi v reakci na to zavolal na pozemní kontrolu v Bagdádu, aby zjistil, jestli se v jejich okolí zrovna nepohybují Irácké stíhačky. O pár sekund později přišla zpráva, že v blízkém okolí Boeingu nikdo není.

Hon na kočku a stealth myš

Jak se Boeing přibližoval k městu Najaf, Remzi začal uvažovat o tom, co by asi dělalo super tajné letadlo amerického letectva uprostřed Iráckého vzdušného prostoru? A kde vůbec vězí Irácké bojové letectvo?

Jeho vojenský výcvik převážil. Remzi postupně naklonil svůj obří letoun doleva, blíže k F-117, ale americký pilot zareagoval podobným manévrem. Po chvíli Američan "přidal plyn" a zmizel na jih.

Tento krátký incident je známý jako první setkání iráckého pilota a letounu F-117.

Remziho hlášení o Nighthawku hluboko v Iráckém vzdušném prostoru způsobilo ohromný poprask ve vyšších vojenských kruzích letectva, především u důstojníků pracujících s integrovaným obranným systémem KARI, který monitoroval vzdušný prostor. Toto setkání prakticky potvrdilo, že jejich radary nejsou schopny sledovat stealth letoun pouhých 200 km od Bagdádu ve výšce 7,3 km.

Po několika dnech studia problému bylo jasné, že Irák nemá prostředky na adekvátní protiopatření. Jediná šance jak vysledovat letoun bylo sledování rádiových signálů vycházejících z letadla.

Tento úkol připadl Jednotce 128, která měla za úkol sledovat pohyb nepřítele a vést elektronickou válku. Ke smůle Jednotky 128, neměli  jejich operátoři dostatek času k tomu, aby se dozvěděli více o komunikačních signálech z letadla, protože válka v Perském zálivu začala 17. ledna roku 1991.

Válečný ruch

Jedna z předsunutých pozic Jednoky 128 byla během války na starém letišti v jižním Bagdádu. Tato pozice se skládala pouze z malého přívěsu, který obsahoval rušící vybavení z dob Sovětského svazu a jednoho muže, který ho měl na starost.

Ten muž byl kapitán Amer, který operoval celé vybavení a rušil komunikaci mezi americkými radarovými letadly E-3 a bojovými letadly v oblasti. Amer ovšem věděl, že vybavení stačí pouze proti cílům v okolí Iráckého hlavního města.

17. ledna, kolem 2:55 ráno, seděl Amer u vybavení a poslouchal rádiovou komunikaci mezi stíhači amerického letectva a operátory v letounech E-3. Ke svému pobavení si všiml, že někteří operátoři jsou vlastně ženy.

Prakticky na minutu přesně ve 3:00, hlavní komunikační budova v Bagdádu, která byla obecně známá jako AT&T najednou explodovala a všichni před budovou zaslechli známý zvuk proudového letadla v pohybu.

Pracovníci v KARI byli vyděšeni... Jejich obrazovky za celou dobu neukázaly jediné letadlo nad Bagdádem, přesto zprávy o dalších útocích přicházely z celé země.

Centrum letecké obrany nařídilo vzlet stíhače Mig-23MK, který byl pilotován kapitánem Waleedem. Jeho úkolem bylo letět na sever od Bagdádu a dostihnout jednoho z amerických útočníků. Zhruba 30 vteřin po tom, co Waleed obdržel tento rozkaz, slyšel Amer v rušícím karavanu operátorku z letounu E-3 hovořit s pilotem v F-117. Kontrolorce bylo jasné, že Waleedův Mig mířil směrem na sever, a že pravděpodobně zkříží cestu amerického bombardéru v přibližně stejné výšce. Jelikož byla šance, že F-117 může být potenciálně sestřelena, pilotovi bylo nařízeno, aby klesl níže a vyhnul se Íráčanovi za každou cenu.

Po vyslechnutí této konverzace Amer okamžitě zapojil své vybavení do plného provozu. Reakce americké operátorky byla vskutku panická. Omráčená náhlým hlukem ve sluchátkách, ztratila Američanka na chvíli s F-117 kontakt. Během té chvíle křičela hlasitě do mikrofonu, protože věřila, že její svěřenec byl sestřelen.

Pravda byla taková, že nikdo v protivzdušné obraně, ani Waleed ve svém Migu nezachytil žádnou F-117. Jediným úspěchem té noci bylo krátké rušení, kterého dosáhl Amer ve svém přívěsu. Té noci to bylo pravděpodobně také nejblíž k setkání Iráckého bojového letounu a amerických stealth bombardérů během celé války...