ZPRAVODAJ

Major, vojín Major

Leo Major se narodil v roce 1921 francouzsko-kanadskému páru a v roce 1940 se dobrovolně přidal ke kanadské armádě. Patřil k první skupině Kanadských sil, která při operaci Overlord (Den D) přistála 6. června roku 1944 na plážích Normandie. Po vylodění byl jeho první úkol průzkum nepřátelských obranných pozic, při kterém jen tak mimochodem sám zajmul/zrekvíroval vozidlo Sd.Kfz. 251. Jak se ukázalo, toto vozidlo bylo doslova nacpané komunikačním zařízením, které se prokázalo jako neocenitelné při sledování a dešifrování německých rozkazů během operací ve Francii. Pro ty, co nejsou zrovna znalci vojenské taktiky a strategie, takový „lup“ nemálo přispěl k úspěchům Spojenců v Normandii.

Pomoc válečnému snažení získáním vojenských informací sice bylo hezké, ale Majorovi ambice inklinovaly především k zabíjení Nacistů, takže o týden později při další misi zkřížil cestu četě vojáků SS. Ačkoli to byli veteráni z mnoha bojů, Leo postupně dostal všech osm, i když byl po výbuchu fosforového granátu v jeho blízkosti pokryt hořlavinou a přišel o oko. V nemocnici mu bylo sděleno, že pro něj válka skončila a má jet domů.

Jeho odpovědí bylo samozřejmě odmítnutí… Jeho argument byl vskutku originální: na zaměřování puškohledem přece potřeboval jen jedno oko, takže byl stále připraven sloužit vlasti. Nebylo to ale jeho poslední velké zranění, v únoru roku 1945 najelo jeho vozidlo Bren na minu a výbuch mu na několika místech polámal záda. Opět odmítl propuštění z armády, utekl z nemocnice a léčil se měsíc u jedné rodiny v Nijmegenu.

Drsňák bez bázně a hany

Osvoboditel Zwolle

Jedné tiché noci roku 1945, Major a jeho nejlepší kamarád vyrazili na průzkum do blízkého, nacisty okupovaného městečka Zwolle. Jejich úkolem bylo zjistit počet mužů bránících město a případně navázat spojení s nizozemským odbojem. Bohužel, chvíli po začátku mise, byl dřevorubec Willy zasažen palbou německého kulometu. Tenhle čin odstartoval jeden z nejšílenějších a nejkrvavějších činů jednotlivce, co byl kdy zaznamenán. Leo Major se přepnul do stavu šílence a zabil dva nejbližší Němce, zatímco ostatní prchali autem pryč. Pak vstoupil do Zwolle, narazil na německé vozidlo, zajmul řidiče a nechal se dopravit do baru, kde si ozbrojený důstojník dával drinky. Po jeho odzbrojení oba zjistili, že jeden druhému rozumí a Major Němci oznámil, že zhruba v 6:00 ráno začne kanadská artilérie odstřelovat město bez ohledů na civilisty. Důstojník jen přikývl na znamení porozumění a Major zariskoval jeho propuštěním, přičemž doufal, že tato zpráva způsobí paniku mezi nepřáteli. Na znamení dobré víry dokonce důstojníkovi vrátil jeho zbraň.

Následující hodiny byly jak z akčního filmu. Major běhal skrze město, neúnavně pálil ze své zbraně, vrhal granáty do budov a dělal takový hluk, že si německá posádka myslela, že čelí koordinovanému útoku půlky kanadské armády. Během této akce zajímal Němce jednoho po druhém. Zhruba 10x vyběhl z města se skupinou zajatých nepřátel, aby je předal do rukou spojenecké armády. Pokaždé se vrátil zpátky do města a pokračoval ve svém útoku. Nakonec našel lokální velitelství Gestapa a celou budovu podpálil. U velitelství SS se dostal do smrtící přestřelky s důstojníky, kdy čtyři zastřelil. Zhruba kolem 4:30 ráno Leo zjistil, že Němci vyklidili pozice a utekli, Zwolle bylo osvobozeno, a to jen díky němu. Po akci našel Major tělo svého přítele Willyho a předal ho k řádnému pohřbu se všemi poctami. Za akci ve Zwolle obdržel medaili za příkladnou službu.