Commandos se nakonec dostali přes 200 mil hluboko do německého území, kde si zařídili skrytou základnu v lese poblíž vesnice Chatillon. Bylo to sice poměrně riskantní rozhodnutí, ale jak ukázaly červencové nájezdy, operace speciálních jednotek poblíž fronty neměly díky rychle ustupující armádě Německa takovou účinnost. Během následujícího měsíce Farran a jeho muži napadali z jejich úkrytu vojáky Wehrmachtu, podminovávali cesty, odpalovali koleje a likvidovali důležité konvoje se zásobami. Dle dochovaného deníku takto vypadalo několik běžných dní operace Wallace:
6. září – Několik dívek obklopilo naše jeepy a v rukách měly kytice s květinami. O chvíli později se objevilo německé vozidlo s namontovaným kulometem. Přítomnost tolika dívek v okolí nám znemožnila vypálit více než dvě dávky před ústupem.
7. září – Naše jednotka byla napadena silným uskupením 600 příslušníků SS a 4 obrněnými vozidly. Major Farran přesunul 6 jeepů do prostoru v blízkosti lesa, kde si všiml mezery mezi nepřáteli, kudy naše vozidla unikla. Poručík Gurney byl následně vyslán do útoku proti týlu nepřátel. Při palbě z kulometů bylo zabito několik důstojníků stojících na kopci, včetně nepřátelského plukovníka a jeho zástupce. Na zpáteční cestě zničen nepřátelský zásobovací konvoj.
8. září – Napadli jsme německé ubikace… 20 Němců padlo při krátké přestřelce, poté jsme všechny okolní budovy zapálili.