Upravit stránku
Když v devadesátých letech minulého století hořely ve východní Evropě boje za chorvatskou nezávislost, města se hroutila a boje byly tak brutální, že OSN označila celou válku jako válečný zločin, jeden bývalý příslušník dánských speciálních sil se jménem Helge Meyer se stal díky svým činům legendou...

Když v devadesátých letech minulého století hořely ve východní Evropě boje za chorvatskou nezávislost, města se hroutila a boje byly tak brutální, že OSN označila celou válku jako válečný zločin, jeden bývalý příslušník dánských speciálních sil se jménem Helge Meyer se stal díky svým činům legendou.

Nechal přivařit na své Camaro pancéřový "kabátek" a rozvážel hladovějícím civilistům potravinovou pomoc po zaminovaných ulicích Sarajeva, zatímco po něm stříleli z útočných pušek a RPG. A to všechno dělal neozbrojený a bez výslovného souhlasu jakékoli vlády či armády.


Válka v Jugoslávii, která probíhala v devadesátých letech minulého století, patří mezi nejtemnější evropská období po Druhé světové válce. Etnické čistky, brutální boje ve městech a obří ztráty na životech změnily srbská, chorvatská a bosenská města na válečné zóny plné smrti a destrukce nevídaných rozměrů. Do toho se v okolí pohybovaly "tlupy" banditů, rebelů, které se neštítily přepadat  konvoje OSN, vykrádat vozidla Červeného kříže a celkově zabavovat veškerou pomoc pro hladovějící, vystrašené civilisty uvězněné uprostřed neutuchajícího chaosu.

Většina světa zprávy z Jugoslávie přijímala bez odezvy, nikdo se nechtěl plést do komplikované politické situace, která navíc přerůstala do plnohodnotné humanitární krize. Málokterý humanitární pracovník získal povolení zasahovat, takže se problémy jen a jen stupňovaly.

Do toho všeho se vřítil Helge Meyer se svým strojem...



Meyer zprávy z války sledoval na zprávách v Dánsku a když zahlédl příběh o hladovějících dětech v Jugoslávii, a protože patřil mezi hluboce věřící lidi, rozhodl se s tím něco udělat. Většina z nás by jistě jen poslala nějakou finanční částku příslušné humanitární organizaci, ale Helge byl bývalým příslušníkem elitních jednotek a jeho plánem bylo: 

  • zakoupit nějaký dopravní prostředek
  • rozvážet potraviny hladovějícím

Své služby oficiálně nabídnul v OSN (tam si mysleli, že má o kolečko navíc) a když byl odmítnut, prostě se sebral a dojel na letiště Rhein-Main ve Frankfurtu, kde následně zakoupil Camaro ročník 1979. Se svým plánem pak seznámil přítomné příslušníky letectva Spojených států a požádal je, zda mu pomohou vylepšit jeho vůz tak, aby přežil jízdu ve válečné zóně.



První co udělali bylo, že celé auto očesali o všechno nepotřebné. Pak navařili přídavný pancíř a do dveří vložili kevlarové inserty. Dále přidali nové sání motoru, zesílenou radlici na čištění min, speciální pneumatiky, tlustý pancíř zadního skla a několik kanystrů s dusíkem (s tím Helge mohl zvýšit dočasně výkon motoru). Dovnitř byla zabudována armádní GPSka, termokamera, hasící systém a výkonné rádio. Vyoperovány byly všechny vnitřní zdroje světla (aby Meyer mohl jezdit jen za pomoci termo kamery a nočního vidění) a auto dostalo zbrusu nový černý lak.

Vlastně jedinou věcí, která na autě nezůstala černá, byla malá žlutá gumová kachna připevněná k chladiči.



Poté pánové z letectva doslova nacpali Camaro k prasknutí jídlem, léky, oblečením, pokrývkami, vodou a hračkami. Sám Meyer vyfasoval uniformu, kevlarovou helmu a jednosměrnou letenku do Sarajeva. Zbraň Meyer odmítl.

Další tři roky strávil Helge Meyer jízdou skrze zdemolovaná města v Bosně, přičemž se několikrát dostal do přestřelek, musel se vyhýbat armádě, tankům, rebelům a jim podobným a během toho všeho dovážel zásoby hladovějícím. V mnoha případech případech musel využít zabudovaného dusíku k tomu, aby z motoru vymáčkl výkon navíc a unikl jisté smrti. Mějte na paměti, že tohle všechno dělal beze zbraně a jakékoli oficiální podpory. 



Meyer za celou válku provedl přes sto "rozvozů" a během nich dodal několik stovek kilogramů tolik potřebné pomoci pro lidi ohrožené válkou v Jugoslávii. Meyer přežil válku bez zranění a dokonce stále vlastní dotyčné Camaro (nyní v oranžové barvě). Momentálně žije v Německu.

Další články

Slovníček outdoorových materiálů

Slovníček outdoorových materiálů

Rip-stop, neopren, softshell. Gore-Tex, fleece, merino. Coolmax, kevlar, nylon. A takhle bychom mohli pokračovat donekonečna. Moderní doba neustále přináší nové materiály. A čert aby se...
 Vánoce za válečných časů

Vánoce za válečných časů

Tak jako se mezi větvičkami vánočního stromku blýskají barevná světýlka, září z chladu frontových linií zázračné vánoční skutky a příběhy. Někdy úsměvné, někdy...

Přísně tajné přátelství z opačných stran fronty

Přísně tajné přátelství z opačných stran fronty

Vánoční čas dokáže být někdy opravdu zázračný. Svědčí o tom i příběh amerického pilota Charlieho Browna a německého stíhacího esa Franze Stieglera. Jejich setkání z druhé...

Via Ferrata</br>Nejen pro lezce, ale všechny milovníky outdooru

Via Ferrata
Nejen pro lezce, ale všechny milovníky outdooru

Po žebříku na skále, podél strmé stěny nad řekou a přes lanový most vede vaše cesta. Troufnete si? Via Ferrata je na vzestupu. Dostává totiž adrenalinový zážitek horolezců mezi...

Nahoru

Ahoj!
Kdybychom mohli, podáme vám ruku na pozdrav.
To ale bohužel nejde a musíme si vzájemně podat jen vaše cookies. Jste pro?
Díky nim budeme vědět, jak to na našem webu žije a ukážeme vám jen takovou reklamu, co vás opravdu zajímá.
Co jsou cookies?

Nastavení cookies

Vaše soukromí je důležité. Můžete si vybrat z nastavení cookies níže. Co jsou cookies?