ZPRAVODAJ

Osudové vánoční setkání

Historický okamžik našeho příběhu se stal 20. prosince 1943 nad německými Brémami. Spojenci tehdy bombardovali strategické cíle nacistického Německa a posádka Charlese „Charlieho” Browna tu na legendární létající pevnosti Boeing B-17 „Ye Olde Pub” čelila vzdušné obraně německých stíhačů – mezi nimi i Franze Stieglera.

Německá defenziva byla tvrdá. Charlieho bombardér byl silně poškozený a ve vzduchu už se držel prakticky jen silou vůle. Dva motory ze čtyř byly těžce poškozené a palubní rozvody kyslíku nefunkční, kvůli čemuž Charlie na chvíli ztratil i vědomí. Sám měl prostřelené rameno, další muži byli taky zranění, a jeden ze střelců dokonce mrtev. Charlie s druhým pilotem obrátili svůj stroj na cestu do Británie, když v tom se těsně vedle nich objevil Stieglerův Messerschmitt. Posádka z 379. bombardovací skupiny doslova počítala poslední vteřiny života. Namísto palby z kulometů se však stalo něco zcela neočekávaného. Stiegler zasalutoval americké posádce na pozdrav. A to ve chvíli, kdy mu k dosažení nejvyššího německého ocenění – Rytířského kříže, zbýval poslední sestřel. Místo slávy zvolil Franz čest. Byly přece Vánoce. (Pokračovat ve čtení příběhu.)

„Kdybych vystřelil, byla by to vražda.“

Své tajemství si německá i spojenecká posádka uchovala dlouhých 40 let. Teprve potom prozradil Franz Stiegler, proč tehdy v roce 1943 na „Ye Olde Pub” a v něm i na Charlieho Browna nezaútočil. „Ta B-17 byla nejpoškozenějším letadlem, které jsem kdy ve vzduchu viděl,“ prohlásil Stiegler. Bylo mu hned divné, že z bombardéru nevyšla jeho směrem ani jedna střela. Došlo mu, že zadní střelec je mrtvý, kulomety na střelecké věži mají svěšené hlavně a zbytek posádky je očividně zraněn. V jejich očích se zračil strach. „Kdybych vystřelil, byla by to vražda.“ 

Stiegler se tehdy o Vánocích nejprve snažil přimět Browna k přistání. Když to Charlie odmítl, Stiegler mu signály rukou a máváním křídel naznačoval, aby ho následovali a změnili kurz do neutrálního Švédska. Když i tuhle možnost posádka ignorovala, Stiegler alespoň doprovodil americký bombardér nad Severní moře, zasalutoval a vrátil se na základnu, doufaje, že se o téhle potkávačce vysoko na nebi nikdo nedozvěděl. Spojenci nouzově přistáli v britském Norfolku, kde Charles Brown vše nahlásil nadřízeným. A ti mu o celém incidentu zakázali dál mluvit.

Inzerát: Hledá se záhadný zachránce

A Charlie nemluvil celých 40 let. Poprvé se pak o této události zmínil na srazu leteckých veteránů. Následně mu to nedalo a v roce 1987 si podal inzerát, že hledá muže, který jemu i jeho posádce ušetřil v druhé světové válce život. A měl štěstí. Franz Stiegler se mezitím shodou okolností přestěhoval do Ameriky a svého bývalého (ne)přítele zde kontaktoval. „Bylo to jako setkání se členem rodiny. Jako s bratrem, kterého jsem neviděl 40 let,“ uvedl po setkání Brown.