Blížil se konec války a Německo se zoufale snažilo přijít s velkým množstvím „zázračných“ zbraní. Mohly ho experimenty se zakřivením dráhy kulek zachránit?

Zbraň Krummlauf je perfektní příklad posedlosti, jež zachvátila nacistické Německo, když se válečné štěstí začalo obracet ve prospěch spojeneckých armád. Její zahnutá hlaveň, přimontovaná na ústí pušky MP-44, umožňovala střelbu přes překážky, aniž by byl střelec ohrožován nepřátelskou palbou. Myšlenka samotná byla jistě zajímavá, ovšem nemohla ani v nejmenším změnit výsledek války.

Vývoj pušky byl zahájen v roce 1943, kdy prvotní testy byly prováděny za pomoci 20 mm široké hlavně namontované na 8 mm široké ústí pušky. Předpokládalo se, že využití stejného průměru by způsobovalo příliš velké tření a námahu pro praktické použití. Tento předpoklad byl následně vyvrácen během testování, kdy široké hlavně předvedly daleko horší výkony než se předpokládalo.

Dva různé druhy pušky Krummlauf spatřily světlo světa během roku 1944. Pěchotní verze měla sklon 30°, druhá, se sklonem 90°, byla zamýšlena k montování na německá obrněná vozidla. Takto velké zahnutí umožňovalo sezení ve vertikální poloze v místech s omezeným prostorem. Prvním skutečným testem měla puška projít u obrněnců Elefant, které nebyly vybaveny protipěchotním kulometem. Krummlauf by takto umožňoval střelbu na nepřátelskou pěchotu přibíhající k tanku s výbušninami. Jediný dochovaný exemplář této varianty je k vidění v muzeu města Koblenz v Německu.

Pěchotní varianta se dá dnes nalézt daleko častěji. Její hlaveň byla celkem 14 palců dlouhá se 4 palci rovnými, 5,5 palci zakřivenými a dalšími 4.5 palci rovnými. Na vršek zbraně bylo namontováno zrcadlo umožňující zaměření během standardního zacílení s pažbou na rameni. Přední mířidla byla namontována na ústí hlavně a zadní těsně za zrcadlo.

Testování na základně v americkém městě Aberdeen po válce ukázalo, že kulka se obvykle při výstřelu rozpadla na dvě poloviny, což způsobilo její minimální použitelnost při střelbě na delší vzdálenosti. Životnost hlavně, která činila pouze několik stovek nábojů, bývala prodloužena vyvrtáním několika otvorů pro lepší únik plynů z výstřelu.


Další články

Elitní jednotky: Francouzská cizinecká legie

Francouzská cizinecká legie je právem hrdá na to, že její „esprit de corps“ (morálka) patří k nejvyšším na světě. Legionáři jsou vždy ochotni bojovat za Francii, i když pocházejí ze všech koutů světa....

Příběhy trosečníků: Alexandr Selkirk

Alexandr Selkirk byl na konci sedmnáctého století za trest vysazen na pustém ostrově jen se základním vybavením. Přesto zde dokázal přežít a po čtyřech letech se dočkal záchrany. Právě jeho příběh se...

Hiró Onoda: muž, pro kterého skončila druhá světová válka v roce 1974

Hiró Onoda představuje i dnes ve své rodné zemi symbol staré japonské oddanosti a vytrvalosti. Tento muž odmítl uvěřit v kapitulaci Japonska a 22 let pokračoval ve své osobní partyzánské válce na Filipínách....

Tipy na výlety v Ústeckém kraji

Ústecký kraj je známý především jako průmyslový region. Přesto se ale i zde nachází spousta zajímavých výletních míst. V dnešním článku vám přinášíme jejich pestrý výběr od skalních měst až po pohádkové...

ANCHOR_TOP_TITLE

Ahoj!
Kdybychom mohli, podáme vám ruku na pozdrav.
To ale bohužel nejde a musíme si vzájemně podat jen vaše cookies. Jste pro?
Díky nim budeme vědět, jak to na našem webu žije a ukážeme vám jen takovou reklamu, co vás opravdu zajímá.
Co jsou cookies?

Nastavení cookies

Vaše soukromí je důležité. Můžete si vybrat z nastavení cookies níže. Co jsou cookies?