ZPRAVODAJ

Víte, že během druhé světové války existoval samostatný sbor Japonských parašutistů? První jednotky byly trénovány během 30.let za pomoci německých poradců. Během jejich prvního bojového seskoku kopírovaly jednotky  standardní německou techniku, kdy muži vyskakovali z letadel vybaveni pouze pistolemi a granáty. Ostatní vybavení, jako těžké kulomety a pušky, bylo shazováno na samostatných padácích. Bohužel, japonské jednotky ve výsledku čelily stejnému problému jako Němci během invaze na Krétu, kdy kontejnery s vybavením často dopadaly daleko od majitelů, zatímco dotyčné jednotky bojovaly proti masivní palebné přesile.

Po fiasku na Sumatře se japonské velitelství rozhodlo, že myšlenka s kontejnery není pro využití v reálných bojových podmínkách funkční a začala se ohlížet po alternativách, jako byly kompaktní skládací pušky, se kterými můžou muži skákat rovnou ze dveří letounu. Toto rozhodnutí vedlo k úpravě pušky Type-99 a lehkého kulometu Type-99, kdy byly obě zbraně „rozříznuty“ a vybaveny pantem, který zajišťoval skládatelnost pažby a dobrou přenositelnost. Toto řešení ale mělo svoje chyby…

První takto produkovaná puška byla označena jako Type-1 a vycházela z karabiny Type-38, kdy na upilovanou pažbu, která byla uříznutá těsně za kohoutkem, byl přišroubován pant a kovový závěs.

Několik stovek kusů takto upravených karabin bylo odesláno k parašutistům na zkoušky. Co se tak mohlo pokazit?… Prakticky vše na co můžete pomyslet. Pant i zavěs se zajištěním na levé straně byl velmi rychle uvolněný a rozviklaný, což způsobovalo masivní problémy s přesností zbraně, dále, pokud se pažba nezajistila dostatečně, mohlo dojít k poškozování mechaniky pušky nárazem při pohybu.

Pro bližší informace ohledně Type-1 parašutistických karabin shlédněte následující video: