Hledaný výraz musí mít více jak 2 znaky.
O Vánocích často mluvíme jako o chvílích klidu, míru a kouzelných setkání. S válkou, ať už jakoukoliv, bychom taková slova spojovali jen těžko. A přesto... Na jednu mrazivou noc vzpomínalo několik vojáků se slovy: Úžasné zvuky ticha, objetí a dobrá nálada. To všechno zcela neplánovaně, neschváleně, ale pochopitelně. Byly totiž Vánoce 1914 a stal se zázrak.
Krátký, krásný mír v hrozné válce
V kontrastu s nespravedlností a beznadějností války jsou některé momenty příměří takovým malým kouzlem. To asi nejznámější se stalo o Vánocích roku 1914, kdy si vojáci z obou stran nepřátelské linie podávali ruce, zakazovali střílet, a dokonce společně zpívali a hráli fotbal.
Ano, klid zbraní jsme ve výjimečných případech, k jakým Vánoce určitě patří, už párkrát zažili. Ale tohle byl doslova Vánoční zázrak. Však si ho také pod tímhle názvem dodnes připomínají všichni nadšenci do military historie.
„Nejdražší matko, myslím, že jsem dnes zažil jeden z nejzvláštnějších pohledů, jaké se kdy komu podařily vidět. Kolem 10. ranní jsem nahlížel přes okraj zákopu, když jsem zahlédl dva Němce, kteří vylezli ze svých linií a mávali rukama...”, tak začíná dopis kapitána A. D. Chatera z druhého batalionu Gordonských horalů na západní frontě. Dočtěte si úryvek z jeho i dalších dopisů vojáků, kteří zažili Vánoční zázrak roku 1914.
Rozkazy stranou, rozhodli Němci
Velitelství si na podobné bratříčkování nepotrpí a také se později v první i druhé světové válce nic podobného neopakovalo. O Vánocích roku 1914 však šly všechny rozkazy stranou a do příměří se zapojilo až 100 tisíc převážně britských a německých vojáků.
K zázraku došlo nejprve v okolí belgického městečka Ypres a postupně se rozšířil. Iniciativa prý přišla z německé strany. Zákopy ozdobili stromečky a svíčkami. Němci z tamních saských pluků mluvili dobře anglicky, zastavili střelbu, začali pískat, což Britové opětovali, a postupně došlo i na výměnu pár slov. A jak se říká: Slovo dalo slovo... až z toho byla kouzelná Tichá noc.
Skotsko – Královský saský regiment 2:3
Jen si to představte. Celé měsíce posloucháte jen rachot kulometů, hvízdání kulek a najednou: Veselé Vánoce!
Území nikoho se na konci roku 1914 proměnilo v neplánované místo vánočních oslav. Vojáci si připravili společné mše, zpívali, pili, vyměňovali si dárky, cigarety nebo konzervy. Britové a Němci, všichni dohromady slavili, a dokonce hráli zmiňovaný fotbal. Dohledat jdou dokonce záznamy některých zápasů, kdy například 133. Královský saský regiment porazil Skoty 3:2.
Těžko ublížit někomu, koho znáte
Příměří nebylo zdaleka všude, ale i 100 tisíc vojáků je dost na to, aby se boje na chvíli ochromily. Muži se navzájem poznali, potřásli si osobně rukama, mluvili spolu... to všechno stačilo k tomu, že ani po Štědrém dnu nechtěli pokračovat v útocích. Někde se zvuky války opravdu ozvaly už následující den, ale na řadě míst západní fronty trvalo příměří až do Nového roku.
Jsme si jistí, že někteří vojáci by uvítali Tichou noc už napořád. To se bohužel nestalo. Vánoční pohádka měla svůj konec. Alespoň na Boží hod byl ale klid.
Přečtěte si další vánoční příběhy
Další články
Wilhelm Gustloff: největší námořní katastrofa všech dob
Parník Wilhelm Gustloff sloužil na konci druhé světové války jako německá evakuační loď a po torpédování sovětskou ponorkou na něm zahynulo přes 9 000 osob, především civilistů. Celý příběh dodnes budí...
Příběhy trosečníků: zkáza letu 571
Příběh letu uruguayských aerolinií č. 571 patří k jednomu z nejsilnějších příběhů 20. století. Díky odvaze a odhodlání dokázalo šestnáct lidí přežít 72 dní v nadmořské výšce 3 500 m n. m. Mělo to ovšem...
John Donohue a jeho šílená pivní cesta do vietnamské války
V listopadu roku 1967 vyrazil americký veterán John „Chickie“ Donohue na vlastní pěst do pekla vietnamské války. V batohu měl pouze seznam svých přátel ze sousedství, osobní dopisy a hromadu piva....
Příběhy trosečníků: Shackletonova expedice
V dnešním článku se zaměříme na osudy Shackletonovy transantarktické expedice. Tento muž, zastíněný svými známějšími kolegy Amundsenem a Scottem, dokázal i po ztroskotání v ledové pustině udržet kázeň...