ZPRAVODAJ

Jestli se dá o Murphym něco prohlásit, tak to, že rozhodně patří mezi největší válečné hrdiny a nejvíc dekorované vojáky v historii Ameriky. Vyznamenal se bezpočetněkrát tváří v tvář neuvěřitelným protivenstvím, která všechna překonal s pokorou, důstojností a velkým množstvím palebné síly.

Audie Murphy se narodil v roce 1924 v chudé části Texasu, jako šestý z dvanácti dětí. Ze školy odešel v poměrně brzkých letech, aby finančně pomohl své rodině. Otec od rodiny odešel v roce 1936 a v roce 1940 zemřela matka, takže starost o sourozence přešla na Audieho. Když v roce 1942 vypukla pro Ameriku válka, Audie ji viděl jako příležitost pro zajištění své rodiny a možnost jak posloužit své vlasti. Pokusil se zapsat do armády, ale byl na službu příliš mladý. Hned jak oslavil své osmnáctiny, podal přihlášku k Mariňákům. Mariňácký náborář se podíval na malého Audieho (měřil jen 165 cm a vážil 50 kg) a řekl, že na službu je příliš malý. Přihláška k námořnictvu dopadla stejně. Armáda už takové skrupule neměla a odeslala ho v rámci třetí pěchotní divize do Severní Afriky.

Audie si na poušti prožil své, ale ve skutečnosti nezažil bojovou situaci, dokud nebyla jeho jednotka poslána na invazi do Sicílie. Zde se v několika šarvátkách vyznamenal a byl rychle povýšen na seržanta. V dobré "práci" pokračoval i během invaze do Itálie, účastnil se hned několika klíčových bitev italské kampaně.

Po dobití Itálie byla třetí divize pověřena invazí do Jižní Francie. Po přistání na předmostí si Audie a jeho přítel všimli skupiny německých vojáků, kteří mávali bílou vlajkou a drželi pušky nad hlavou. Oba přátelé postoupili dopředu, aby přijali kapitulaci. Němci ovšem zákeřně spustili ruce dolů a zahájili palbu. Audieho kamarád byl okamžitě zasažen a padl.

To seržanta Murphyho slušně řečeno nakrklo. Okamžitě namířil svou zbraň na zrádného nepřítele a přesnou palbou jednoho po druhém vyřídil. Sotva poslední Němec padl, skryté kulometné hnízdo zahájilo palbu na Audieho. To ho naštvalo ještě víc, takže se nerozpakoval a zaútočil směrem do kopce proti hnízdu, odkud vyhnal posádku kulometu. Pak si vzal jejich kulomet MG42 do ruky a v rambo stylu vyrazil proti dalšímu postavení nepřítele. Takhle zlikvidoval další dvě hnízda a několik pozic odstřelovačů. Tahle akce mu zařídila druhé nejvyšší vyznamenání v americké armádě: Kříž za vynikající službu (Distinguished Service Cross)

Jak boj pokračoval napříč jižní Francií, Murphy pokračoval ve vynikající službě. Za vyčištění kulometných hnízd a přesné navádění dělostřelecké palby obdržel Stříbrné hvězdy (Silver Stars) a byl povýšen na Druhého poručíka. Jeho dobrodružství ještě ale neskončilo.

V lednu roku 1945 sloužil jako velitel roty v Holzwihrském lese. Jeho jednotka tam byla v boji kompletně zdecimována, pouhých 19 mužů bylo bojeschopných (z původních 128). Jeho úkolem bylo udržet kriticky důležitou Colmarskou "kapsu" před německým protiútokem. K dispozici měl dva tanky T-10 a očekával příchod posil, konkrétně dvou rot, které měly chránit jeho boky.

Bylo chladné deštivé ráno, když poručík Murphy zaznamenal prapor německé mechanizované pěchoty jedoucí kupředu. Dobré tři roty pěchoty a šest těžkých tanků Tiger si vzalo na pifku jeho a jeho muže. Murphy vše ohlásil na velitelství, kde mu sdělili velice nepříjemnou zprávu: dvě roty jistící boky nedorazí včas. Audie byl sám proti přesile, ale jeho povinností bylo držet pozici.

Odeslal proto své muže do obranných pozic a povolal oba tanky M-10, aby vyřídily tank či dva. Bohužel, německé tanky byly v přímém boji příliš silné a jediné, co po pár minutách Audiemu zbylo, byly dva vyřazené vraky. Teď už to byl pouze Audie proti neuvěřitelné přesile německých jednotek. Místo toho, aby ustoupil do bezpečí jako každý příčetný muž, stoupl si Murphy za kulomet ráže .50 na jednom vyřazeném tanku M-10. Vysílačkou navázal spojení s velitelstvím a začal povolávat jednu baráž artilerie za druhou na nepřátelské pozice. Střely pršely na Němce jako déšť, ale stejně to nestačilo. Audie tedy zahájil palbu z kulometu ze své zranitelné pozice, zatímco všude vybuchovaly granáty a střely z pěchotních zbraní svištěly všude kolem. Netrvalo to dlouho a německé ztráty byly natolik vysoké, že se tanky Tiger musely stáhnout kvůli nedostatku pěchotní podpory. Audie pálil z kulometu tak dlouho, dokud měl náboje a pak utekl z vraku tanku pouhé vteřiny před jeho výbuchem. Pak shromáždil své muže a malá skupina Američanů přešla do protiútoku, který nepřátele rozehnal. Colmarská kapsa vydržela.

Murphy přežil až do konce války, a když se vrátil, obdržel kongresní Medaili cti. Několik dalších let strávil v texaské národní gardě, odkud odešel se všemi poctami jako major. Po své vojenské dráze se z něj stala hvězda Holywoodu, hrál v několika westernech a hrál i sám sebe v autobiografickém filmu To Hell and Back. Nakonec obdržel i svou vlastní hvězdu na holywoodském chodníku slávy.

Audie Murphy nakonec zemřel ve věku 45 let při letecké nehodě.

Čest jeho památce!