Mohutné železobetonové opevnění a dělostřelecké tvrze
Hanička je součástí rozsáhlého komplexu opevnění, který měl kopírovat naše severní hranice a zabezpečit nás proti rozpínajícímu se Německu. Na jeho liniích měla být podle původních plánů řada pěchotních srubů a 15 tvrzí. Po přijetí Mnichovské dohody jsme ale bohužel museli většinu našeho pohraničí bez boje opustit. A s ním i 5 tvrzí, které jsme stihli do roku 1938 postavit – Pevnost Smolkov, dělostřelecké tvrze Bouda, Hůrka, Adam a právě pevnost Hanička.
Proč se jmenuje Hanička?
Kdyby tvrz pojmenoval některý z jejích stavitelů po své milované dívce, byla by to možná romantická představa. Pravda je ovšem mnohem prozaičtější – pevnost získala své jméno po vesničce, která je v její blízkosti.
Tvrz v číslech
Stavěla se v letech 1936-1938.
V roce 2006 byla vyhlášena kulturní památkou.
Do podzemí vede 98 schodů.
Podzemní prostory se vinou v hloubce 20-36 metrů.
Zahrnuje 6 podzemních bojových objektů.
Kdo byl plukovník Novák?
Plukovník Jaroslav Mikuláš Novák (25. 4. 1897 – 7. 5. 1985) byl příslušník Československých legií v Rusku, důstojník Československé branné moci, člen odborové organizace Obrana národa, účastník zahraničního odboje na západě a Blízkém východě a také politický vězeň komunistického režimu.
Roku 1938 se stal velitelem VII. praporu hraničářského pluku 19 – majorem osádky tvrze Hanička. Před vchodem do tvrze najdete jeho pamětní desku, kterou město Rokytnice v Orlických horách slavnostně odhalilo v roce 2017 (na jeho 120. výročí narození).
Za svou činnost ve 2. světové válce obdržel mnohá vyznamenání. Jmenujme například Řád britského impéria (CBE), dva Čs. válečné kříže 1939 nebo medaili Za chrabrost.

Dělostřelecká tvrz Hanička v Orlických horách s pancéřovými střílnami a zvony

Vojenská tvrz Hanička v Orlických horách objekt s krycím názvem Lom

Na podzim 1938 jsme museli všechny tvrze předat Wehrmachtu. A než jsme Haničku prohlásili za kulturní památku, byl její osud dlouho ztracený. Nenávratně ji poškodila tehdejší národní společnost Kovošrot a v roce 1975 zabrala Haničku federální vláda, aby v jejím podzemí započala práce na novodobém krytu s krycím názvem Kahan. Práce skončily v roce 1993 a díky tomu můžeme dnes při návštěvě vidět moderní, plně vybavený kryt. Jindy nás ale prohlídka zavede zpátky do minulosti, kdy jsme chtěli se zbraní v ruce bránit naši vlast:
Tipy na další jarní výlety
A kam se podívat dál, když vás kroky nezavedou zrovna do Orlických hor? Vybrali jsme pár zajímavostí křížem krážem naší krásnou českou krajinou.
Šumavské safari
Už jste si asi přečetli, že NP Šumava patří k jednomu ze 4 přírodních divů Česka. Mimo jiné tu najdete mnohá místa, kde můžete pozorovat zvířata v jejich přirozeném prostředí:
Pozorování jelena evropského ze 7 m vysoké vyhlídková věže v oboře nedaleko Kvildy.
Přístup do rysího výběhu, který je hned vedle jelení obory; těší se tu na vás rysí rodinka David a Kate.
Značená vlčí stezka, kde na vlastní oči uvidíte celou vlčí rodinku.
Sledování divokých prasat, lišek a jezevců z rozhledny ve Velkém Boru.
Návštěva soustavy venkovních voliér včetně dvou volně průchozích s pěvci a majestátními sovami aj.
Šiklův mlýn – westernové městečko
Městečko leží v údolí řeky Bobrůvky a svou historii začalo psát v roce 1995. Od té doby ho každý rok renovují a rozšiřují. Najdete tu například:
salony, herny a městské lázně
kostelík se hřbitovem
úřad šerifa i s vězením
ZOO divokého západu a indiánskou vesnici
rodeo arénu i zlatokopecký srub
rozsáhlý kemp a hotel Colorado Grand
Zajímavá jsou i westernová a taneční vystoupení, představení se zvířaty, noční ohňová show, rýžování zlata aj. V mlýně najdete i pastvinu s bizony.

Návštěvnické centrum Srní v NP Šumava - vyhlídková lávka na vlčí výběh



