Hledaný výraz musí mít více jak 2 znaky.
Rumunský Banát je jedno z mála míst na světě, kde se domluvíte s místními česky. Díky své nedotčené přírodě je výborný pro volnočasové turisty i milovníky náročných treků. Život místních se stále točí kolem tří věcí: pole, kostela a hospody.
Proč navštívit Banát
Banát je území na jihozápadě Rumunska. V horské oblasti se nachází šest českých vesnic: Rovensko, Gernik, Svatá Helena, Bígr, Eibenthal a Šumice. Všech 1200 obyvatel vesnic si díky odlehlosti této oblasti uchovalo i po dvou stoletích českou identitu i jazyk.
Banát je oblíbený především mezi milovníky horské turistiky, i když se nachází jen ve výšce 400-800 m n.m. Terén je poměrně obtížný a vzdálenosti velké, mezi vesnicemi povětšinou okolo 15 km, ale klidně i 40 km.
Samozřejmě je možné přespávat pod stanem, v případě nepohody vás však místní rádi ubytují a pohostí domácími potravinami a slivovicí. Cena za nocleh a polopenzi je přibližně 700 Kč (většina místních bere české peníze). Pokud zrovna nejste někde v lese, dýchá na vás atmosféra dob dávno minulých. Vesnice vypadají jako český venkov 19. století, všude volně pobíhají psy, krávy a ovce.
Banát: Jak žijí Češi v Rumunsku| pasapusu.cz, web o cestování.
Jak žijí čeští krajané v rumunském Banátu. V divoké přírodě se vrátíte v čase| Aktuálně.cz, zahraniční zpravodajství
Český Banát: Rovensko, nejmalebnější vesnice celého českého Banátu.
Jak se tam vlastně ti Češi dostali?
V 18. století byl Banát hraniční provincií Rakouského císařství. Roviny byly osidlovány Němci a Rumuny, ale do hornaté jižní části Banátu se nikomu celkem pochopitelně moc nechtělo. Stát nevěděl, co s tím, když se na scéně objevil místní podnikatel Magyarly. Ten lacino odkoupil obrovské území neprobádané divočiny, aby ho vykácel a dříví prodal státu. Měl však problém. Místních nebylo na tuto práci dost a také věděli o těžkých pracovních podmínkách. Magyarly se tedy rozhodl vyslat agenty do Čech. Ti slavili úspěch, neboť slíbili lidem slušné výdělky, dvě jitra půdy a dřevo na stavbu zdarma.
Dobrovolníci se jen hrnuli. První výprava z Čech vyrazila roku 1823. Postupně vyráželi lidé z celého království. Cesta vedla do Vídně a pak pěšky přes Uhry. Spousta starců, dětí i dospělých cestou ale zahynula. Na místě navíc zjistili, že byli podvedeni. Magyarly je nechal odejít do pustiny a požadoval po nich dodávky dřeva. Po třech letech se navíc vypařil jako pára nad hrncem. Naštěstí pomohla osadníkům místní vojenská správa a další kolonizace již byla organizována státem.
Jak Češi přišli do Banátu: První přistěhovalci se nechali napálit | hrot24.cz.
Co navštívit v Banátu
Výborným místem, kde začít, je Eibenthal. Tato od ostatních vzdálená vesnice je již docela turistická, a tím pádem vhodná na „aklimatizaci“. Pokud jste zdatnější, rozhodně nevynechejte soutěsku řeky Tisovice. Obyvatelé Eibenthalu vám sice řeknou, že je tam „pěkná a hezká cesta“, ale z pohledu Čecha se jedná o regulérní ferratu s nádhernými vodopády. Vesnice Bígl a Šumice jsou také dál, ale ostatní tři (Gernik, Rovensko a Sv. Helena) jsou seskupené u sebe v západní části Banátu.
Právě v Rovensku, izolované výspě civilizace, vzdáleném 15 km po prašné cestě od Gerniku (církevní i správní centrum místních Čechů), pozná člověk pravé horaly. Místních 70 archaickou češtinou mluvících obyvatel stále žije agrárním životem svých předků. Je zde i spousta dalších přírodních zajímavostí – stačí se zeptat místních. Pokud se vám nechce jet autem, místostarosta Svaté Heleny, pan Hrůza, udržuje pravidelnou autobusovou linku (Žatec)-Praha-Brno-Sv. Helena. Zpáteční jízdenka stojí 2 600 Kč.
Český Banát: Rovensko, nejmalebnější vesnice celého českého Banátu.
Turistika.cz: Eibenthal – Tisové údolí, vesnička českého Banátu.
Banát v problémech
Bohužel, vypadá to, že tato česká diaspora brzy zanikne. V oblasti není práce ani jiný zdroj příjmů, takže spousta mladých odchází do Čech, kde však často dostávají pouze nekvalifikovanou práci. Po Sametové revoluci se počet Čechů v Banátu rapidně snižuje. Jeden příklad za všechny – Rovensko mělo v roce 1991 celkem 586 obyvatel, dnes už má jen oněch 70. Ani jinde to není o moc lepší. Právě turismus českých nadšenců je jednou z posledních nadějí tohoto regionu. Navíc, díky dlouhé tradici expedic teplického gymnázia má jméno tohoto města mezi místními velmi dobrou pověst. Každá vesnice je připravena turisty přivítat s otevřenou náručí, ale zároveň zůstat taková, jaká je.
Zdroje fotek a obsahu:
Další články
Erwin Rommel: nejlepší německý polní velitel druhé světové války
Polní maršál Erwin „Pouštní liška“ Rommel patřil k nejvýraznějším osobnostem armády Třetí říše, a to i přesto, že byl vždy ochotný porušit rozkaz, který považoval za špatný. Tento vynikající tankový velitel...
Červený kříž: nositel tří Nobelových cen míru
Červený kříž má po celém světě 16 milionů členů a jedná se tak o největší neziskovou organizaci světa (dle počtu členů). Jeho cílem je mimo jiné i pomoc lidem zasaženým válečným konfliktem. Během posledních...
Albánské bunkry aneb co může způsobit paranoidní diktátor
V dnešním článku se zaměříme na fenomén albánských bunkrů. V této malé třímilionové zemi se nachází statisíce železobetonových bunkrů z minulého století. Některé dnes slouží jako muzea, kavárny či dokonce...
Základní vojenská služba v Evropě-+
Patnáct evropských států má dodnes zavedenou nějakou formu povinné vojenské služby. Jejich počet za poslední desetiletí dokonce narostl, především kvůli zhoršující se situaci v Evropě. Myšlenka na obnovu...