ZPRAVODAJ

Jak se tam vlastně ti Češi dostali?

V 18. století byl Banát hraniční provincií Rakouského císařství. Roviny byly osidlovány Němci a Rumuny, ale do hornaté jižní části Banátu se nikomu celkem pochopitelně moc nechtělo. Stát nevěděl, co s tím, když se na scéně objevil místní podnikatel Magyarly. Ten lacino odkoupil obrovské území neprobádané divočiny, aby ho vykácel a dříví prodal státu. Měl však problém. Místních nebylo na tuto práci dost a také věděli o těžkých pracovních podmínkách. Magyarly se tedy rozhodl vyslat agenty do Čech. Ti slavili úspěch, neboť slíbili lidem slušné výdělky, dvě jitra půdy a dřevo na stavbu zdarma.

Dobrovolníci se jen hrnuli. První výprava z Čech vyrazila roku 1823. Postupně vyráželi lidé z celého království. Cesta vedla do Vídně a pak pěšky přes Uhry. Spousta starců, dětí i dospělých cestou ale zahynula. Na místě navíc zjistili, že byli podvedeni. Magyarly je nechal odejít do pustiny a požadoval po nich dodávky dřeva. Po třech letech se navíc vypařil jako pára nad hrncem. Naštěstí pomohla osadníkům místní vojenská správa a další kolonizace již byla organizována státem.

Co navštívit v Banátu

Výborným místem, kde začít, je Eibenthal. Tato od ostatních vzdálená vesnice je již docela turistická, a tím pádem vhodná na „aklimatizaci“. Pokud jste zdatnější, rozhodně nevynechejte soutěsku řeky Tisovice. Obyvatelé Eibenthalu vám sice řeknou, že je tam „pěkná a hezká cesta“, ale z pohledu Čecha se jedná o regulérní ferratu s nádhernými vodopády. Vesnice Bígl a Šumice jsou také dál, ale ostatní tři (Gernik, Rovensko a Sv. Helena) jsou seskupené u sebe v západní části Banátu.

Právě v Rovensku, izolované výspě civilizace, vzdáleném 15 km po prašné cestě od Gerniku (církevní i správní centrum místních Čechů), pozná člověk pravé horaly. Místních 70 archaickou češtinou mluvících obyvatel stále žije agrárním životem svých předků. Je zde i spousta dalších přírodních zajímavostí – stačí se zeptat místních. Pokud se vám nechce jet autem, místostarosta Svaté Heleny, pan Hrůza, udržuje pravidelnou autobusovou linku (Žatec)-Praha-Brno-Sv. Helena. Zpáteční jízdenka stojí 2 600 Kč.

Banát v problémech

Bohužel, vypadá to, že tato česká diaspora brzy zanikne. V oblasti není práce ani jiný zdroj příjmů, takže spousta mladých odchází do Čech, kde však často dostávají pouze nekvalifikovanou práci. Po Sametové revoluci se počet Čechů v Banátu rapidně snižuje. Jeden příklad za všechny – Rovensko mělo v roce 1991 celkem 586 obyvatel, dnes už má jen oněch 70. Ani jinde to není o moc lepší. Právě turismus českých nadšenců je jednou z posledních nadějí tohoto regionu. Navíc, díky dlouhé tradici expedic teplického gymnázia má jméno tohoto města mezi místními velmi dobrou pověst. Každá vesnice je připravena turisty přivítat s otevřenou náručí, ale zároveň zůstat taková, jaká je.