ZPRAVODAJ

Němci, Italové a interbrigády

Pro evropské fašistické režimy byla španělská občanská válka vítanou příležitostí pro rozšíření své ideologie a vyzkoušení nových vojenských technologií a strategií, takže Němci ani Italové neváhali a poslali na podporu povstalců své vojáky. Nejproslulejší se stala německá letecká legie Condor, která působila nezávisle na Francovi a poskytovala povstalcům leteckou podporu. Legie Condor byla ale také zodpovědná za opakované útoky na civilisty. Nejznámějším se stalo zničení baskické vesnice Guernica, která sloužila jako komunikační centrum republikánů a byla proto Němci zcela srovnaná se zemí. Tato událost inspirovala malíře Pabla Picassa k namalování slavného obrazu Guernica.

Cizinci bojovali i za druhou stranu konfliktu. Za republikány se postavil především ideologicky spřízněný Sovětský svaz (součástí španělské vlády byli i španělští komunisté). Sověti podporovali vládu finančně i materiálně a skrze Kominternu (mezinárodní komunistickou organizaci) také podnítili vznik takzvaných interbrigád, což byly dobrovolnické jednotky cizinců. Jedním z interbrigadistů byl tehdy i mladý Angličan Eric Arthur Blair, známý spíš pod svým pseudonymem George Orwell, který později popsal své zážitky v knize Hold Katalánsku. Do interbrigád vstoupilo i asi 2 200 Čechoslováků. Vojáci jednotlivých národností se často sdružovali do vlastních jednotek, takže existoval třeba pěší prapor Masaryk či protiletadlová baterie Klementa Gottwalda. Asi nejznámějším českým účastníkem války byl lékař a komunista František Kriegel, který se později proslavil tím, že po okupaci v srpnu 1968 odmítl podepsat Moskevský protokol.

Vítězství povstalců

V roce 1937 se vládní vojska postupně dostávala do defenzivy. Republikáni se proto rozhodli v prosinci 1937 podniknout ofenzivu, jejímž cílem bylo dobýt město Teruel na východě Španělska. To se jim v lednu skutečně podařilo, ale frankisté zahájili protiofenzivu, která vyústila v krvavou dvouměsíční bitvu o město. Ztráty byly strašlivé – do března zde zahynulo okolo 140 000 vojáků. Početně silnějším frankistům se ale nakonec podařilo republikánská vojska porazit. Následná útočná kampaň rozetnula republikánské území na dvě části. Posledním zoufalým pokusem o zvrat byla republikánská ofenziva v létě 1938, kterou ale povstalci zastavili v bitvě na řece Ebro. Zbytek války už vítězní frankisté jen postupně dobývali zbytek Španělska. Madrid byl dobyt 28. března 1939, čímž válka definitivně skončila. Tento konflikt stál obě strany asi půl milionu lidských životů. Ani jedna ze stran během války nedodržovala Ženevskou konvenci, a konflikt se stal smutným dějištěm mnoha masakrů civilistů i zajatců.