Hledaný výraz musí mít více jak 2 znaky.
Pokud za sebou nemáte nějaký trénink (a za trénink nepovažujte sledování televizních pořadů s "experty" na přežití), špatně vyhodnocená situace vás může stát život (nebo končetinu)..
Na nouzové situace v přírodě většinou nikdy nemůžete být úplně připraveni. Pokud za sebou nemáte nějaký trénink (a za trénink nepovažujte sledování televizních pořadů s "experty" na přežití), špatně vyhodnocená situace vás může stát život (nebo končetinu). Sedm následujících situací vám pomůže vytřídit fakta od fikce.
Mýtus č. 1 - pokud vás napadne medvěd, dělejte mrtvého
Velmi rozšířená rada, jejíž historie prý sahá až do osmnáctého století. Ve skutečnosti může a nemusí fungovat, záleží na okolnostech a na druhu medvěda, se kterým se setkáte. Pokud víte, že v okolí může být medvěd, nejlepší je mít k dispozici pepřový sprej a nebo přímo sprej na medvědy. Pokud už vás medvěd napadne (a to nebývá často, člověk není pro medvěda obvyklou kořistí) je hned několik věcí, co můžete udělat.
První radou je: neutíkejte! Medvěd, ačkoli působí neobratně a pomale, je v běhu daleko rychlejší než jakýkoli člověk (zvlášť v terénu). Nejprve opravdu pomalu zkuste od medvěda vycouvat a mluvte hlubokým konejšivým hlasem. Pokud to nepomůže a medvěd na vás vyběhne, použijte sprej. Pokud sprej nemáte, lehněte si na zem, stočte se do klubíčka a chraňte si krk a životně důležité orgány v hrudníku. Pokud se nebudete bránit, medvěd by o vás za chvíli měl ztratit zájem. Poté vyhledejte pomoc.
Mýtus č. 2 - hadí jed se dá vysát z rány ústy
Tenhle mýtus jste mohli vidět v opravdu velkém množstvím filmů, seriálů a her. Je to hloupost. Vysátím jedu z rány akorát zvyšujete riziko toho, že se do rány dostanou další bakterie, které způsobí opravdu velmi nebezpečnou infekci.
Místo vysátí jedu si zranění rychle omyjte horkou vodou a mýdlem. Případně ránu můžete desinfikovat vysokoprocentním alkoholem (pálenka by měla fungovat). Abyste zabránili rychlému šíření jedu, udržujte ránu pod úrovní srdce. Ujistěte se, že na sobě nemáte žádné těsné oblečení, abyste zabránili otoku a rychle se dostaňte do nemocnice.
Mýtus č. 3 - při stavbě nouzového příbytku je nejdůležitější střecha
Skutečnost je taková, že vaše zdraví a bezpečí nejvíce mohou ovlivnit podmínky panující na zemi. Pokud prší nebo sněží, rozhodně věnujte oběma částem přístřešku stejnou péči. Pokud je zem extrémně studená a nebo vlhká, můžete chytit opravdu nebezpečnou nemoc a eventuálně zemřít. Izolujte podlahu nouzového přístřešku pomocí kůry, větví či čímkoli podobným, abyste zformovali bariéru mezi zemí a svým tělem.
Malá poznámka: pokud v přístřešku plánujete mít oheň, nepoužívejte hořlavý materiál, jako jsou listy apod. Nemuselo by to dopadnout dobře.
Mýtus č. 4 - na dehydrataci pomáhá pití moči či konzumace sněhu
Tomuto tématu jsme se již naplno věnovali ve článku Jak najít vodu v divočině. Tohle téma tedy trochu zkrátíme. Pokud vaše moč není přefiltrována dočista, prakticky jen recyklujete sůl a odpadní látky vašeho těla přes ledviny. Pro tělo ve skvělé kondici tohle může být relativně bezpečné, ale jen velmi krátkou dobu. Navíc, v některých podmínkách může být vaše tělo příliš zahřáté, aby moč dokázalo zpracovat. Například v poušti (či podobně horkém prostředí) moč raději použijte ke chlazení svého těla a to tak, že její pomocí namočíte triko či šátek a ten si poté dáte na hlavu.
Sníh je skvělým zdrojem vody, ale musíte ho nejdříve rozpustit! Pokud tak neučiníte, jen ochladíte své tělo, které pak musí vydat spoustu energie, aby se zahřálo.
Mýtus č. 5 - předmět zaražený v těle musíte ihned vytáhnout
Další z mýtů, se kterými se běžně můžete setkat ve filmech, kde si hrdina hrdinsky vyrve šíp (či něco podobného) z ramene (či z místa podobného) a pak pokračuje bez problémů ve svém dobrodružství. Prosím vás, pokud se vám nějaký objekt zarazí do těla, rozhodně ho sami netahejte ven!!! Pokud to uděláte, můžete opravdu rychle vykrvácet, a to protože dotyčný objekt funguje jako taková "zátka" zranění.
Místo toho si opravdu pečlivě očistěte okolí rány, pokuste se udržet objekt bez pohybu a okamžitě vyhledejte odbornou lékařskou pomoc.
Mýtus č.6 - můžete jíst to, co divoká zvířata
Víte, jaké rostliny a houby jsou bezpečné ke konzumaci v divočině? Pokud nevíte, mnohem bezpečnější bude konzumovat zvířata. Hmyz, malí savci apod. vám pomohou zůstat v nejvyšší nouzi naživu. Pokud jste vegetarián, taková pampeliška vám sice neublíží, ale ani neposkytne dostatečné množství kalorií a tuku k tomu, abyste přežili delší dobu. Ještě bychom rádi zdůraznili, že ve výsledku je k přežití důležitější voda. Pokud nevíte, jak ji můžete najít, mrkněte na náš dvoudílný článek zabývající se tímto tématem (1 díl, 2. díl).
Mýtus č.7 - při útoku udeřte žraloka do čumáku
Tato rada bude platit prakticky pro všechna větší zvířata včetně lidí. Pokud jste profesionální boxer, úder "na čumák" může zafungovat. Pokud nejste boxer, jistější je taktika útoku na oči. Takže, pokud už budete mít opravdu tu smůlu a na dovolené po vás vystartuje žralok, zkuste ho dloubnout do oka (popřípadě zaútočte na jeho žábry).
Další články
Point Nemo – nejhorší místo pro ztroskotání
Point Nemo, mezi odborníky známý jako oceánský bod nedostupnosti, se nachází v Jižním Pacifiku. Kromě toho, že se jedná o nejodlehlejší místo naší planety, také slouží jako vesmírné pohřebiště či sídlo...
Wilhelm Gustloff: největší námořní katastrofa všech dob
Parník Wilhelm Gustloff sloužil na konci druhé světové války jako německá evakuační loď a po torpédování sovětskou ponorkou na něm zahynulo přes 9 000 osob, především civilistů. Celý příběh dodnes budí...
Příběhy trosečníků: zkáza letu 571
Příběh letu uruguayských aerolinií č. 571 patří k jednomu z nejsilnějších příběhů 20. století. Díky odvaze a odhodlání dokázalo šestnáct lidí přežít 72 dní v nadmořské výšce 3 500 m n. m. Mělo to ovšem...
John Donohue a jeho šílená pivní cesta do vietnamské války
V listopadu roku 1967 vyrazil americký veterán John „Chickie“ Donohue na vlastní pěst do pekla vietnamské války. V batohu měl pouze seznam svých přátel ze sousedství, osobní dopisy a hromadu piva. Rozhodl...