Obrázky něčeho, co vypadá jako nový útočný bezpilotní letoun (dron), se vynořily z hlubin ruského zpravodajství...

Obrázky něčeho, co vypadá jako nový útočný bezpilotní letoun (dron), se vynořily z hlubin ruského zpravodajství. Letoun vyvíjí a staví firma Suchoj a jeho název bude pravděpodobně Ochotnik (охотник), což znamená v překladu Lovec. Stroj je ve vývoji od roku 2011 a jeho úkolem budou přesné údery na protiletadlovou obranu a velitelství a podpora pilotovaných letadel.

Obrázky se jako první objevily na ruských sociálních sítích a ukazují letoun bez kokpitu, s jedním motorem a tvarem létajícího křídla. Tvar také naznačuje, že byl stroj vytvořen s prvky technologie stealth, ačkoli je v současné době poset testovacími anténami a vývod motoru je nezakrytý a neodstíněný. Je také otázka, zda Ochotnik v současné době disponuje i stealth kompozitními materiály a speciálním pohlcujícím povrchovým materiálem, který redukuje radarový odraz. 

Dron je oficiálně známý pod názvem Udarno-Razvedyvatelnyi Bespilotnyi Kompleks, což by se dalo volně přeložit jako "Útočný-Průzkumný Bezpilotní Systém (Komplex)". Ochotnik by měl vážit přibližně dvacet tun, což je ve světě dronů poměrně velká váha. Pro porovnání, americká klasika F/A-18E/F Super Hornet váží bez další zátěže 16 tun, a to má v sobě i kokpit pro pilota.

Ruská vláda v roce 2011 podepsala dohodu o vývoji s firmou Suchoj,  přičemž byl stroj tenkrát označován jako "letoun šesté generace" s pohonem buď dvou motorů Klimov RD-33MK a nebo jedním motorem z letounu Suchoj Su-57. Rusové se tedy, jak se zdá, vydali cestou jednoho motoru, který by měl dronu udávat maximální rychlost přibližně 1.000 km/h (621 mp/h).

V roce 2018 ruské zpravodajství TASS citovalo experta na vojenské letectvo, který Ochotnika označil za přibližný ekvivalent amerických bezpilotních letadel, jejichž úkol je ničení nepřátelské protiletadlové obrany, komunikačního zařízení a velitelských pozic v situacích, které jsou příliš rizikové pro posádku na využití klasicky pilotovaného letounu. 

Ochotnik bude téměř jistě plně automatizovaný, takže by, minimálně v teorii, měl bez pomoci lidského operátora sám vzlétnout, dokončit misi a následně přistát. Použití zbraní bude ale stále vyžadovat autorizaci operátora v centru, takže se (alespoň prozatím) nemusíte bát scénáře jak v klasickém filmu Terminátor. Ochotnik bude pravděpodobně také takový pionýr v oblasti vývoje umělé inteligence, která téměř jistě bude v dalších generacích ruských letounů.

Vývoj Ochotniku probíhá na základně u Novosibirsku a podle ruských médií probíhají testy na runwayi už od prosince minulého roku. Uniklé fotky jsou pravděpodobně z těchto testů a rozhodně nijak nenaznačují, že stroj už ve skutečností letěl. Podle TASS mají první ostré lety proběhnout na jaře 2019.

Sluší se podotknout, že Rusko prozatím nemá bezpilotní letouny ve své armádě tak integrované, jako to mají kupříkladu Spojené státy. Také se všeobecně soudí, že jejich bezpilotní technologie není tak sofistikovaná jako ta "západní". Na druhou stranu se sluší poznamenat, že americké drony ve službě jsou vybavené "pouze" turbovrtulovými motory a první americký proudový dron, určený pro ostré nasazení, má být MQ-25 Stingray, který by měl primárně sloužit jako tanker se schopností shromažďovat taktické a strategické informace. Takže pokud se to tak dá vzít, Ochotnik vlastně nemá v tomto ohledu na světě konkurenci. Prozatím.

Samozřejmě, veškeré informace dostupné o Ochotniku jsou ze státních ruských médií a měly by být podle toho brány. Jediné, co je tedy jisté, je, že Rusové momentálně testují nějaký nový druh bezpilotního dronu. Je třeba ještě poznamenat, že i kdyby dron již prošel prvním zalétáním, neznamená to, že bude brzy masově nasazen do letectva, potažmo boje. Takový Su-57 (letoun páté generace) by o tom mohl vyprávět své, jeho první lety proběhly už v roce 2010 a v roce letošním stále není v plně operačním stavu.


Další články

Point Nemo – nejhorší místo pro ztroskotání

Point Nemo, mezi odborníky známý jako oceánský bod nedostupnosti, se nachází v Jižním Pacifiku. Kromě toho, že se jedná o nejodlehlejší místo naší planety, také slouží jako vesmírné pohřebiště či sídlo...

Wilhelm Gustloff: největší námořní katastrofa všech dob

Parník Wilhelm Gustloff sloužil na konci druhé světové války jako německá evakuační loď a po torpédování sovětskou ponorkou na něm zahynulo přes 9 000 osob, především civilistů. Celý příběh dodnes budí...

Příběhy trosečníků: zkáza letu 571

Příběh letu uruguayských aerolinií č. 571 patří k jednomu z nejsilnějších příběhů 20. století. Díky odvaze a odhodlání dokázalo šestnáct lidí přežít 72 dní v nadmořské výšce 3 500 m n. m. Mělo to ovšem...

John Donohue a jeho šílená pivní cesta do vietnamské války

V listopadu roku 1967 vyrazil americký veterán John „Chickie“ Donohue na vlastní pěst do pekla vietnamské války. V batohu měl pouze seznam svých přátel ze sousedství, osobní dopisy a hromadu piva. Rozhodl...

ANCHOR_TOP_TITLE

Ahoj!
Kdybychom mohli, podáme vám ruku na pozdrav.
To ale bohužel nejde a musíme si vzájemně podat jen vaše cookies. Jste pro?
Díky nim budeme vědět, jak to na našem webu žije a ukážeme vám jen takovou reklamu, co vás opravdu zajímá.
Co jsou cookies?

Nastavení cookies

Vaše soukromí je důležité. Můžete si vybrat z nastavení cookies níže. Co jsou cookies?