Už pouhá zmínka o KA-BARech dokáže mezi znalými lidmi vyvolat rozporuplné emoce. Někteří značku zatracují jako předraženou, někteří vynáší do nebes jejich kvalitu a dalším je to úplně jedno. Tak nebo tak, KA-BAR je známý po celém světě, ať už jako nůž, který se proslavil za Druhé světové války...
Už pouhá zmínka o KA-BARech dokáže mezi znalými lidmi vyvolat rozporuplné emoce. Někteří značku zatracují jako předraženou, někteří vynáší do nebes jejich kvalitu a dalším je to úplně jedno. Tak nebo tak, KA-BAR je známý po celém světě, ať už jako nůž, který se proslavil za Druhé světové války, tak i jako firma, která své nože vyrábí přes 100 let. Přemýšleli jste někdy, jak vlastně tahle oblíbená značka začala svou cestu? Pro KA-BAR to je cesta dlouhá a plná různých překážek, kvalitních nožů a jedné legendy ohledně jména. 

 Počátky firmy

Původ KA-BARu se dá vysledovat až do roku 1897, konkrétně 29. dubna, kdy se skupina 38 mužů rozhodla zformovat v Nové Anglii obchodní partnerství pojmenované jako Tidioute Cutlery Company. Ačkoli byla společnost založena v roce 1897, žádné produkty nebyly ve skutečnosti vyráběny, až do roku 1898, který je tedy oficiálně braný jako startovní rok značky.

Prvních pět let bylo krušných, společnost Tidioute Company dokonce na přelomu století zrušila výrobu a rozpustila se. Výbavu a know-how firmy následně  v lednu roku 1902 koupil Wallace R. Brown. O tři měsíce později vyplnil žádost o zformování nové společnosti, tentokrát pojmenované Union Razor Company, která znovu rozjela výrobu a prodávala nože a podobné výrobky.

Po dobrých sedmi letech výroby Brown a jeho nejbližší spolupracovníci rozhodli, že původní jméno firmy již nesedí k expandující nabídce zboží, tak byla odhlasována změna na Union Cutlery Company.

V roce 1911 se celá společnost rozrostla natolik, že se přestěhovala do Olean ve státě New York, kde sídlí i dnes (ačkoli ne na přesně stejné adrese).

 Původ jména

Ve dvacátých letech minulého století se firma rozrůstala prakticky exponenciálně a názvy vyleptané na samotných nožích pomáhaly rozlišovat nové a staré modely. Mezi názvy, které se tehdy na nožích nacházely byl OLCUT, KEENWELL a KA-BAR (obchodní značka KA-BAR byla zaregistrována ve velkých písmenech, proto ji takto najdete v celém článku).

Co se týče původu názvu KA-BAR je jako u všech příběhů těžké separovat pravdu od smyšlenky, ale všeobecně se věří, že to jméno vzniklo, když majitel firmy Wallace Brown obdržel dopis od lovce kožešin. V dopise byl příběh, jak lovec zabil pomocí jejich nože zraněného medvěda poté, co se mu zasekla puška. Protože byl dopis čitelný jen z části, bylo velice obtížné rozluštit plně jeho obsah. Jako jedna z čitelných věcí se v dopisu nacházela fráze "ka bar", což je fragment anglické fráze "kill a bear" (zabít medvěda).

Protože byl příběh tak podmanivý, společnost začala značku KA-BAR razit hned na několik linií svých nožů.

 KA-BAR a Druhá světová válka

V roce 1924 zemřel majitel firmy Union Cutlery a živnost převzal jeho syn Danforth. Jak členové Osy pomalu nabíraly na síle, na KA-BAR čekala jedna z největších výzev a tou bylo přispění k válečnému snažení ve Druhé světové válce.

Tady se už dostáváme k jejich neikoničtějšímu noži. Když USA vstoupily v roce 1941 do války, fasovali vojáci staré nože typu Mark 1, které byly používány ještě za první světové války. Tyto staré nože byly často vyrobeny z bronzu a vyznačovaly se masivní záštitou přes klouby.

To mělo své výhody, ale více nevýhod. Tyto nože se daly držet jen několika způsoby a jejich nošení nebylo zrovna ideální. Dalším problémem byla odolnost, díky stáří nebyla slitina zrovna nejpevnější a měla tendence se lámat. Tyto problémy postavily armádu USA před jedinou volbu a tou bylo hledání nového nože.

A tak vznikl nejslavnější KA-BAR.

Mariňácký plukovník John M. Davis a major Howard E. America spolupracovali se společností Union Cutlery na designu nového nože, který by vyplnil neobsazené místo pro univerzální nůž pro vojáky. Jako šablona posloužil starý Mark 1 a několik dalších nožů. Nový nůž byl delší, s pevnější čepelí, která měla v sobě pro odlehčení malou prohlubeň. Nůž disponoval pevnou hruškou, chráničem prstů a koženým jílcem, což se ukázalo jako ideální kombinace.

Po předložení byl nůž zkontrolován komisí námořnictva a maríny a musel projít řadou extrémně náročných testů jako bylo zabodávání nože hluboko do dřeva a jeho ohýbání v extrémních úhlech. Výdrž ostří byla testována řezáním do různých materiálů a rukojeť byla vystavena extrémním podmínkám, jako bylo teplo simulující poušť, nadměrná vlhkost očekávaná v džungli a nebo mrazivá zima severských zemí.

Nůž byl nakonec přijat pod oficiálním označením 1219C2, později byl spíše znám jako Mark 2.

Málo známým faktem je, že Union Cutlery Company (později firma KA-BAR) nebyla první společností, která produkovala tyto nože. Nebyla ani jejich největší výrobce. Celou zakázku na výrobu totiž vyhrála společnost Camillus (produkty této značky najdete zde), která výrobu rozjela od ledna roku 1943.

Ovšem, jak bylo potřeba více a více nožů, výrobci jako Robeson, PAL a Union cutlery se přidali do výroby. Proč se tedy tomu noži dnes říká KA-BAR? Je to proto, že Union cutlery na každý bojový nůž odeslaný do války vyrazily název KA-BAR, který se tak dostal do povědomí vojáků, kteří tak pak říkali každému noži tohoto typu, ať už byl od Union Cutlery a nebo ne.

 Od Union Cutlery ke KA-BAR

Nakonec bylo vyrobeno několik milionů Mark 2 různými výrobci napříč Amerikou, ale jen jedna společnost měla trademark KA-BAR a tou byla Union Cutlery. Právě díky popularitě těchto nožů za války a oblíbenosti jména, Dan Brown nakonec v roce 1952 rozhodl o oficiální změně jména firmy na KA-BAR Cutlery.

Nejenom, že tento chytrý krok zvedl oblíbenost firmy na trhu, ale zajistil to, že bojové nože z války pak produkovala jen jedna firma.

Netrvalo to ale dlouho a všechno šlo rychle od desíti k pěti.

 

 Problémy v ráji

Majitel Dan Brown zemřel v roce 1960 bez jasného dědice, což způsobilo to, že společnost v průběhu několika let změnila hned několikrát svého majitele, dokud nebyla nakonec v roce 1966 prodána korporaci Cole National. Pod novým vedením, které mělo poměrně rozsáhlé zkušenosti s maloobchodním prodejem, se KA-BAR stal ještě silnější značkou. Do výroby se přidaly různé zavírací nože a další produkty z minulosti.

V roce 1975 byla dokonce zahájená speciální sběratelská edice bojových nožů k příležitosti oslav 200. výročí založení americké námořní pěchoty (USMC). Tato edice byla natolik populární, že se firma rozhodla znovu nahodit produkční linku na 1219C2.

I přes tento úspěch nakonec mateřská korporace značky KA-BAR v roce 1982 zkrachovala a značka byla prodána nejdříve firmě American Consumer Products a poté v roce 1996 korporaci Alcas. 

Návrat ke slávě

Tímto se dostáváme konečně k moderní iteraci nožů KA-BAR. Korporace Alcas nejenomže má své hlavní sídlo v Olean, tedy městě, kde KA-BAR započal svojí dlouhou cestu, ale už před nákupem značky měla zkušenosti s produkcí jejich nožů, takže byla vhodným kandidátem na převzetí produkce.

Už v roce 1997 měl KA-BAR pět produkčních továren napříč Spojenými státy. Od té doby se vše pomalu vrací ke své původní slávě a KA-BAR prodává snad do všech zemí světa.

Zatímco původní bojový nůž z Druhé světové války je bezesporu nejznámějším produktem značky, firma produkuje široké portfolio nožů a spolupracuje s mnoha celosvětově známými nožíři. Ale o tom zase někdy jindy....


Další články

Point Nemo – nejhorší místo pro ztroskotání

Point Nemo, mezi odborníky známý jako oceánský bod nedostupnosti, se nachází v Jižním Pacifiku. Kromě toho, že se jedná o nejodlehlejší místo naší planety, také slouží jako vesmírné pohřebiště či sídlo...

Wilhelm Gustloff: největší námořní katastrofa všech dob

Parník Wilhelm Gustloff sloužil na konci druhé světové války jako německá evakuační loď a po torpédování sovětskou ponorkou na něm zahynulo přes 9 000 osob, především civilistů. Celý příběh dodnes budí...

Příběhy trosečníků: zkáza letu 571

Příběh letu uruguayských aerolinií č. 571 patří k jednomu z nejsilnějších příběhů 20. století. Díky odvaze a odhodlání dokázalo šestnáct lidí přežít 72 dní v nadmořské výšce 3 500 m n. m. Mělo to ovšem...

John Donohue a jeho šílená pivní cesta do vietnamské války

V listopadu roku 1967 vyrazil americký veterán John „Chickie“ Donohue na vlastní pěst do pekla vietnamské války. V batohu měl pouze seznam svých přátel ze sousedství, osobní dopisy a hromadu piva. Rozhodl...

ANCHOR_TOP_TITLE

Ahoj!
Kdybychom mohli, podáme vám ruku na pozdrav.
To ale bohužel nejde a musíme si vzájemně podat jen vaše cookies. Jste pro?
Díky nim budeme vědět, jak to na našem webu žije a ukážeme vám jen takovou reklamu, co vás opravdu zajímá.
Co jsou cookies?

Nastavení cookies

Vaše soukromí je důležité. Můžete si vybrat z nastavení cookies níže. Co jsou cookies?