ZPRAVODAJ

Nejnáročnější trailové závody na světě

Military range pozadí novinky
Město Courmayeur
27. října 2026Gaisler Vojta

Absolvování extrémně dlouhého trailového závodu představuje jeden z nejsilnějších zážitků, jaké lze zažít. Účastníci většinou po svých putují stovky kilometrů v extrémních přírodních podmínkách, jako jsou arktické pustiny, vysoké hory nebo pouště. V dnešním článku se podíváme na některé z těchto akcí.

Iditarod Trail Invitational  

Závod Iditarod Trail Invitational (ITI) se koná každé jaro na Aljašce. Závod začíná u jezera Knik poblíž hlavního města Aljašky, Anchorage. Soutěžící si mohou vybrat mezi třemi trasami – nejkratší má 150 mil (241 km), středně dlouhá 350 mil (563 km) a nejdelší 1 000 mil (1 609 km). Nejdelší trasa končí až ve městě Nome u Beringova moře. Název Iditarod odkazuje na název historické cesty, po které závod vede. Kromě ITI se zde koná například i závod psích spřežení.

Účastníci mohou zvolenou trasu absolvovat třemi různými způsoby: pešky, na lyžích nebo na kole. Drtivá většina trasy není značená, takže závodníci se musí spolehnout na vlastní navigační schopnosti. Kromě sedmi záchytných bodů jsou také účastníci téměř úplně odkázáni sami na sebe, a to včetně zásob. A aby to bylo ještě těžší, pro úspěšné zvládnutí hlavního závodu dlouhého 1 000 mil musejí dorazit do Nome v limitu pouhých třiceti dní. Všichni zájemci o účast na hlavním závodě musí nejprve úspěšně absolvovat střední trasu. Kombinace brutálních podmínek aljašské zimy, téměř nulové podpory a extrémní délky činí z ITI 1 000 možná nejtěžší takový závod na světě. Například v roce 2026 dokončilo kvůli brutálnímu mrazu a sněžení závod pouze 9,5 % startujících mužů. Ještě hůře dopadli cyklisté – pouze čtyři jezdci byli schopni probojovat se závějemi až do Nome.

Trasa závodu Iditarod

Wikimedia Commons: Trasa závodu Iditarod (od jezera Knik). Střídavě se v prostřední části trasy používá buď severní (modrá) nebo jižní (zelená) trasa

Ilustrační obrázek trasy Iditarod

Wikimedia Commons: Ilustrační obrázek

Yukon Arctic Ultra

Další ze slavných závodů Yukon Arctic Ultra se koná každý rok v únoru na severozápadě Kanady. Soutěžící si mohou vybrat z několika tratí. Závod se skládá z několika tras, které se občas mění. Nejkratší bývá maraton, ale byly už vypsány i závody mající přes 600 km. Stejně jako v ITI se soutěží ve třech disciplínách: běh, kolo a lyže. Veškeré vybavení a většinu zásob si musí účastníci nést sami (tedy spíše táhnout na saních). Největším nepřítelem je stejně jako u ITI počasí: teplota se obvykle pohybuje hluboko pod nulou, a navíc může oblast zasáhnout vichřice nebo sněhová bouře. Těsně před samotným závodem se proto koná dobrovolný přípravný kurz zaměřený na aklimatizaci a přežití v kanadské divočině.

UV záření pro kontrolu pravosti peněz

Wikimedia Commons: Vlajka kanadské provincie.

Tor des Glaciers

Tento extrémní trailový závod se koná od roku 2019 v italských Alpách jako ještě extrémněji verze jiného trailového závodu Tor des Géants. Závod začíná i končí ve městě Courmayeur na severozápadě Itálie. Trasa Tour des Glaciers měří 450 kilometrů, ale to, co tento závod dělá tak extrémním, je převýšení. Závod vede po strmých cestách vysokohorským terénem, přičemž celkové převýšení činí neskutečných 32 000 metrů. Pro porovnání: soutěžící během závodu v podstatě dvacetkrát vyběhnou od moře na Sněžku. Organizátoři povolují účast pouze 100 sportovcům, přičemž všichni zájemci musí nejprve v limitu 130 hodin absolvovat kratší Tor des Géants, který má „pouhých“ 330 km a převýšení 24 000 metrů. Některé úseky se navíc běží ve výškách nad 3 000 metry nad mořem, takže kromě vyčerpání musí závodníci bojovat i s nedostatkem kyslíku.

Město Courmayeur

Wikimedia Commons: Město Courmayeur, start i cíl závodu

Badwater 135

Ultramaraton Badwater 135 je sice se svými 135 mílemi (217 km) v našem výběru nejkratší, na rozdíl od ITI nebo Yukon Ultra Race se ale jedná o čistě běžecký závod na jeden zátah. Závod začíná v americkém Údolí smrti, nejteplejším místě Severní Ameriky, asi 80 metrů pod hladinou moře a končí v průsmyku u nejvyšší hory Kalifornie Mt. Whitney ve výšce přes 2 500 metrů. Údolí smrti je rozpálená poušť s teplotami v létě běžně dosahujícími 50 stupňů °C (ve stínu). Závod se ale samozřejmě koná v červenci, tedy v době největších veder. Běžci proto čelí zejména riziku přehřátí a dehydratace. Každý běžec má povinnost obstarat si doprovodné vozidlo se zásobami. I přes extrémní podmínky závodu je o něj v běžecké komunitě velký zájem. Zúčastnit se ale mohou pouze běžci, kteří dostanou pozvánku od organizátorů. Každý rok se tak na start tohoto „nejtěžšího běžeckého závodu na světě“ (jak jej označují organizátoři) postaví méně než 100 odvážlivců.

Pánev Badwater

Wikimedia Commons: Pohled z vesmíru na pánev Badwater, podle které dostal závod své jméno. Na jaře se zaplní vodou, která ale v létě opět vyschne.

Další články

Archiv článků