ZPRAVODAJ

32 členů Aliance vytváří 70 % světových armádních výdajů, i když počtem obyvatel (977 miliónů) dosahuje pouze necelých 12 % světové populace. Každý členský stát je povinen dávat minimálně 2 % svého HDP na vojenské a obranné účely, což však mnoho zemí, včetně ČR nedodržuje.

Členství poskytuje mnoho výhod, z nichž nejdůležitější je zahrnuta v tzv. Článku číslo pět. Pátý článek Severoatlantické smlouvy deklaruje, že jakýkoliv útok na člena Aliance znamená útok na všechny členy. K aktivování tohoto článku zatím naštěstí došlo jenom jednou, po teroristických útocích z 11. září. Výsledkem byla společná mise NATO v Afghánistánu.

Struktura NATO a současná politika

Hlavní velitelství NATO se nachází v Bruselu. Nejvyšším orgánem a zároveň politickým centrem NATO je Severoatlantická rada. Ta se schází jednou týdně a každý členský stát v ní má jednoho zástupce. Radě předsedá generální tajemník NATO (v současnosti Nor Jens Stolberg), všechna rozhodnutí ale musí být jednomyslná. Nejvyšším vojenským orgánem je Vojenský výbor, který má podobnou strukturu jako Rada. V tomto výboru působil jako český zástupce armádní generál – nynější prezident České republiky – Petr Pavel.

Hlavním cílem NATO je dnes udržení míru. Přestože se zajímá o celosvětové dění, hlavní oblastí zájmu zůstává Evropa. NATO plně podporuje Ukrajinu, přesto se však zdráhá k aktivnějšímu zapojení, kvůli čemuž je některými osobnostmi obviňována ze strachu z Ruska. Dnešní Aliance má také tendenci opouštět politiku „vyvážení demokracie“. V Afghánistánu a Libyi totiž nasazení sil NATO vedlo ke svržení diktatury, následovaly ale občanské války a humanitární krize. Dnešní NATO se tedy spíše zaměřuje na obranu vlastních území. Často je také kritizováno za přehlížení chování svých členů, příkladem za všechny může být systematický útisk Kurdů ze strany Turecka. Ale i přes některé nedostatky je Severoatlantické aliance nejlepší zárukou zachování míru a svobody v Česku i v Evropě.