Severoatlantická aliance – tento vojenský pakt sdružuje 30 členských států z transatlantického prostoru, které společně kontrolují největší a nejmodernější armádu na světě s posláním bránit mír. Na druhou stranu však NATO často čelí kritice kvůli vztahům s Ruskem a lidským právům.

Cíle NATO a stručná historie

Severoatlantická aliance (North Atlantic Treaty Organisation) vznikla jako koalice deseti evropských a dvou amerických států 4. dubna 1949 podpisem Severoatlantické (Washingtonské) smlouvy. Jednalo se o vojenský a politický pakt s třemi hlavními cíli: postavit se hrozbě komunismu, udržet Spojené státy v Evropě a bránit nacionálním tendencím evropských států (především Německa). 

Hlavní poslání NATO však mělo být od počátku mírové, jak deklaruje první článek Severoatlantické smlouvy: „Smluvní strany se zavazují, jak je uvedeno v Chartě OSN, urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN.“ 

Roku 1953 došlo ke kuriózní situaci, když Sovětský svaz požádal o členství v NATO a navrhl všeobecné odzbrojení jaderných zbraní. Obě žádosti byly zamítnuty: samotná Aliance byla vytvořena proti Sovětskému svazu a jaderné zbraně poskytovaly největší oporu proti obrovským konvenčním armádám Východu. Reakcí na to bylo vytvoření Varšavské smlouvy a začátek závodů ve zbrojení. Po skončení Studené války a rozpadu SSSR byla Aliance díky Billu Clintonovi a Madelaine Albrightové rozšířena o státy východní Evropy, včetně České republiky.
Vlajka NATO, zkratka OTAN je zkratkou francouzské podoby názvu
Vlajka NATO, zkratka OTAN je zkratkou francouzské podoby názvu.
Bruselské velitelství NATO krátce po výstavbě
Bruselské velitelství NATO krátce po výstavbě.

Členské státy

Původní NATO se skládalo z dvanácti zemí: USA, Kanady, Francie, Spojeného království, Islandu, Itálie, Portugalska, Norska, Dánska a států Beneluxu. V roce 1952 se připojily Řecko a Turecko, kde byla umístěna značná část spojeneckého jaderného arzenálu jako hrozba SSSR. Po dlouhých jednáních bylo členství umožněno v roce 1955 západnímu Německu. V této podobě se NATO ustálilo na zbytek 20. století, kromě vstupu Španělska roku 1982.

V roce 1999 přistoupily Česko, Polsko a Maďarsko. Roku 2004 bylo přijato celkem sedm států: Slovensko, Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko a pobaltské republiky. V letech 2009-2020 se připojily ještě čtyři balkánské státy. V roce 2023 vstoupilo do NATO doposud neutrální Finsko, následované v březnu letošního roku Švédskem. Důvodem těchto kroků byla ruská invaze na Ukrajinu. Ukrajina již o členství požádala, ale před skončením válečného konfliktu to pravděpodobně nebude možné.

Přijímací ceremoniál Česka, Polska a Maďarska, na fotografii ministři zahraničí jednotlivých zemí a zástupkyně USA. Zleva: Jan Kavan (ČR), Madelaine Albrightová (USA), Janos Martonyi (Maďarsko) s Bronislaw Geremek (Polsko)

32 členů Aliance vytváří 70 % světových armádních výdajů, i když počtem obyvatel (977 miliónů) dosahuje pouze necelých 12 % světové populace. Každý členský stát je povinen dávat minimálně 2 % svého HDP na vojenské a obranné účely, což však mnoho zemí, včetně ČR nedodržuje.

Členství poskytuje mnoho výhod, z nichž nejdůležitější je zahrnuta v tzv. Článku číslo pět. Pátý článek Severoatlantické smlouvy deklaruje, že jakýkoliv útok na člena Aliance znamená útok na všechny členy. K aktivování tohoto článku zatím naštěstí došlo jenom jednou, po teroristických útocích z 11. září. Výsledkem byla společná mise NATO v Afghánistánu.

Struktura NATO a současná politika

Hlavní velitelství NATO se nachází v Bruselu. Nejvyšším orgánem a zároveň politickým centrem NATO je Severoatlantická rada. Ta se schází jednou týdně a každý členský stát v ní má jednoho zástupce. Radě předsedá generální tajemník NATO (v současnosti Nor Jens Stolberg), všechna rozhodnutí ale musí být jednomyslná. Nejvyšším vojenským orgánem je Vojenský výbor, který má podobnou strukturu jako Rada. V tomto výboru působil jako český zástupce armádní generál – nynější prezident České republiky – Petr Pavel.

Hlavním cílem NATO je dnes udržení míru. Přestože se zajímá o celosvětové dění, hlavní oblastí zájmu zůstává Evropa. NATO plně podporuje Ukrajinu, přesto se však zdráhá k aktivnějšímu zapojení, kvůli čemuž je některými osobnostmi obviňována ze strachu z Ruska. Dnešní Aliance má také tendenci opouštět politiku „vyvážení demokracie“. V Afghánistánu a Libyi totiž nasazení sil NATO vedlo ke svržení diktatury, následovaly ale občanské války a humanitární krize. Dnešní NATO se tedy spíše zaměřuje na obranu vlastních území. Často je také kritizováno za přehlížení chování svých členů, příkladem za všechny může být systematický útisk Kurdů ze strany Turecka. Ale i přes některé nedostatky je Severoatlantické aliance nejlepší zárukou zachování míru a svobody v Česku i v Evropě.

Fragment z Dvojčat před velitelstvím NATO
Volodymyr Zelenskyj a Jens Stolberg (generální tajemník NATO) 27.6.2024
NATO: Volodymyr Zelenskyj a Jens Stolberg (generální tajemník NATO) 27. 6. 2024.

Zdroje fotek a obsahu:

Další články

Operace Christmas drop

Představte si, že místo České republiky žijete na opuštěném ostrově kdesi v Tichém oceánu a nemáte téměř nic. Přesto se vždy jednou za rok objeví na obzoru obří vojenské letadlo, které vám na padáku doručí...

NATO – největší vojenská aliance současnosti

Severoatlantická aliance – tento vojenský pakt sdružuje 30 členských států z transatlantického prostoru, které společně kontrolují největší a nejmodernější armádu na světě s posláním bránit mír. Na druhou...

Point Nemo – nejhorší místo pro ztroskotání

Point Nemo, mezi odborníky známý jako oceánský bod nedostupnosti, se nachází v Jižním Pacifiku. Kromě toho, že se jedná o nejodlehlejší místo naší planety, také slouží jako vesmírné pohřebiště či sídlo...

Wilhelm Gustloff: největší námořní katastrofa všech dob

Parník Wilhelm Gustloff sloužil na konci druhé světové války jako německá evakuační loď a po torpédování sovětskou ponorkou na něm zahynulo přes 9 000 osob, především civilistů. Celý příběh dodnes budí...

ANCHOR_TOP_TITLE

Ahoj!
Kdybychom mohli, podáme vám ruku na pozdrav.
To ale bohužel nejde a musíme si vzájemně podat jen vaše cookies. Jste pro?
Díky nim budeme vědět, jak to na našem webu žije a ukážeme vám jen takovou reklamu, co vás opravdu zajímá.
Co jsou cookies?

Nastavení cookies

Vaše soukromí je důležité. Můžete si vybrat z nastavení cookies níže. Co jsou cookies?